Marie Laušmannová

česká operní zpěvačka a pedagožka
(přesměrováno z Marie Laušmanová)

Marie Laušmannová (nebo také Lauschmannová či Laušmanová) (7. února 1855, Jilemnice[1] - 25. října 1933, Praha[2][3]) byla česká operní zpěvačka a pedagožka.

Marie Laušmannová
Základní informace
Narození7. února 1855
Jilemnice
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Úmrtí25. října 1933 (ve věku 78 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povoláníoperní pěvkyně, pedagožka
Hlasový oborsoprán
Aktivní roky1875 - 1887
PříbuzníNina Laušmanová
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Životopis editovat

Narodila se 7. února 1855 v Jilemnici, v rodině krupaře Jana Laušmanna (1818–1881) a jeho manželky Aloisie, rozené Višňákové (1818–??),[1] v hostinci U Bílé růže.[pozn. 1]. Její otec, znamenitý hudebník, brzy rozeznal její vlohy a přesídlil a manželkou a devíti dětmi (z nichž Marie byla nejmladší) do Prahy[4] s cílem poskytnout Marii co nejlepší vzdělání.

Roku 1873 začala studovat u Jana Lukese v pěvecké škole, kterou zřídil Bedřich Smetana u Prozatímního divadla. V tomto divadle účinkovala již 1. července 1874 jako žákyně druhého ročníku operní školy ve školním před­stavení. Po zrušení této pěvecké školy roku 1874 pokračovala u Lukese soukromě. Pěveckou dráhu začala roku 1875 v německém divadle v Teplicích a v červnu 1876 získala angažmá v Prozatímním divadle.[5] Poté v roce 1881 spolu s celým souborem přešla do Národního divadla. Stala se sólistkou opery Národního divadla. Zpívala Mařenku v Prodané nevěstě, Barče v Hubičce a mnoha dalších operách repertoáru Národního divadla.[6] Roku 1884 se spolu se svou sestrou přestěhovala do Prahy-Lysolají do domu čp. 23,[pozn. 2] ve kterém žila do roku 1922.[7]

Roku 1886 se u ní projevila hlasová choroba, kvůli čemuž odjela na delší dovolenou do Milána a poté do Vídně k J. Ressovi studovat zpěv. Kvůli dlouhodobosti a neléčitelnosti choroby odešla z Národního divadla k 1. září 1887.[8] V Praze si otevřela pěveckou školu. V roce 1890 vystoupila na zkoušku v německém divadle v Brně, angažmá však nezískala. V roce 1909 ještě vystoupila v roli Rosalindy ve Straussově opeře Netopýr a roku 1913 v epizodní úloze Anděla v Humperdinckově Perníkové chaloupce v Městském divadle na Královských Vinohradech.[9]

Marie Laušmannová i nadále zůstala členkou Klubu sólistů Národního divadla a žila na odpočinku. Zemřela v Praze 2, v ulici Na Moráni v roce 1935 ve věku 78 let.

Účinkování editovat

Prozatímní divadlo editovat

  • 1876: Barče (Smetana: Hubič­ka, prem.), Papagena (Mozart: Kouzelná flétna);
  • 1877: Páže (Meyerbeer: Hugenoti), Esmeralda (Smetana: Prodaná nevěsta), Siebel (Gounod: Faust a Markéta, též 1884);
  • 1878: Bětuška (Dvořák: Šelma sedlák, prem.), Lidunka (Smetana: Dvě vdovy), Leo­nora (Flotow: Alessandro Stradella), Zerlina (Mo­zart: Don Juan), Cherubín (Mozart: Figarova svat­ba), Vévoda (Lecocq: Malý vévoda), Pulcinella (Suppé: Princ Methusalem), Galathea (Suppé: Krás­ná Galathea);
  • 1879: Marie (Lortzing: Car a tesař), Fatinica (Suppé: Fatinica), Mařenka (Smetana: Pro­daná nevěsta, též 1883), Jitka (Smetana: Dalibor), Oskar (Verdi: Maškarní ples), Adalgisa (Bellini: Norma), Amor (Gluck: Orfeus a Eurydika), Gorisla­va (Glinka: Ruslan a Ludmila), Baruška (Šebor: Zmařená svatba, prem.);
  • 1880: Angioletta (Abert: Astorga), Kadet René (Suppé: Dona Juanita), Mar­cellina (Beethoven: Fidelio), Hraběnka Dubarry (Millöcker: Hraběnka Dubarry);

Národní divadlo editovat

  • 1881: Rosina (Ros­sini: Lazebník sevillský), Philina (Thomas: Mignon);
  • 1882: Isabella (Meyerbeer: Robert ďábel), Družka Armidy (Gluck: Armida), Elsa (Strauss: Karneval v Římě), Blonda (Mozart: Únos ze serailu);
  • 1883: Ti­tanie Fanfani (Suppé: Cesta do Afriky), Princezna (Bendl: Indická princezna);
  • 1884: Micaëla (Bizet: Carmen), Graziella (Bendl: Karel Škréta, prem.), Dona Elvíra (Mozart: Don Juan), Lakmé (Delibes: Lakmé);
  • 1885: Madeleine (Adam: Postilion z Lonju­meau), Popelka (Rozkošný: Popelka, prem.), Růžena (Šebor: Husitská nevěsta), Helena (Boito: Mefisto­feles).

Městské divadlo na Královských Vinohradech editovat

  • 1909: Rosalinda (Strauss: Netopýr)
  • 1913: Anděl (Humper­dinck: Perníková chaloupka)

Odkazy editovat

Poznámky editovat

  1. Na tomto místě dnes stojí bývalá městská spořitelna
  2. V tomto domě bydlela v letech 1862 - 1867 spisovatelka Eliška Krásnohorská

Reference editovat

  1. a b Matrika narozených, Jilemnice 1852-1862, snímek 84 [online]. SOA Zámrsk [cit. 2020-05-06]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  2. Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých u Nejsvětější Trojice v Podskalí, sign. TRP Z14, s. 190
  3. Marie Laušmannová mrtva. S. 1. Národní listy/Večerník [online]. 26. 10. 1935. S. 1. Dostupné online. 
  4. Policejní ředitelství I, konskripce, karton 341, obraz 600 [online]. Národní archiv Praha [cit. 2020-05-06]. Dostupné online. 
  5. Laušmanová, Marie – Divadelní Encyklopedie. encyklopedie.idu.cz [online]. [cit. 2020-04-07]. Dostupné online. 
  6. Praha-Lysolaje. www.praha-lysolaje.cz [online]. [cit. 2020-04-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-03-04. 
  7. Historie obce Praha-Lysolaje [online]. Místopisy.cz [cit. 2020-05-06]. Dostupné online. 
  8. Dokument. archiv.narodni-divadlo.cz [online]. [cit. 2020-04-07]. Dostupné online. 
  9. Hudební divadlo v českých zemích. Osobnosti 19. století, ed. J. Ludvová, Praha: Divadelní ústav – Academia 2006, s. 297–298

Externí odkazy editovat