Manolis Anagnostakis

Manolis Anagnostakis, řecky Μανόλης Αναγνωστάκης (10. března 1925 Soluň23. června 2005 Atény) byl řecký básník patřící k tzv. první poválečné generaci.

Manolis Anagnostakis
Narození10. března 1925
Soluň
Úmrtí23. června 2005 (ve věku 80 let)
Athény
Povolánílékař-spisovatel, radiolog a básník
NárodnostŘekové
Politická příslušnostKomunistická strana Řecka (do 1968)
Communist Party of Greece (Interior) (od 1968)
Manžel(ka)Nora Anagnostaki
PříbuzníLoula Anagnostaki (sourozenec)
PodpisPodpis
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

ŽivotEditovat

Narodil se v Soluni, kde studoval lékařskou fakultu. V době války a obsazení Řecka německou nacistickou armádou byl členem levicové organizace EPON. V letech 1943–1944 byl hlavním redaktorem časopisu Xekinima (Začátek), který ilegálně vydávali studenti Soluňské university. Pro svou levicovou politickou činnost byl v roce 1948 uvězněn a rok poté odsouzen k trestu smrti zvláštním vojenským soudem. V roce 1951 byl osvobozen. V letech 19551956 se ve Vídni specializoval na radiologii. Do roku 1978 vykonával lékařské povoláni v Soluni, poté se přestěhoval do Atén, kde také 23. června 2005 zemřel na zápal plic.

DíloEditovat

Své první básně uveřejňoval v časopise Pirejské listy, poté ve studentském časopise Začátek a později v jiných literárních periodikách. V letech 19591961 vydával svou vlastní revue Kritika, kde se prezentoval jako výrazný literární kritik. Byl také členem redakce časopisů Osmnáct textů (1970), Nové texty a Pokračování (1973).

Za svou literární činnost dostal v roce 1986 řeckou Státní cenu za poezii. V roce 1997 byl jmenován čestným profesorem Aristotelovy university v Soluni.

Mnohé z jeho básní zhudebnili významní řečtí skladatelé, jako např. Mikis Theodorakis, Thanos Mikroutsikos a Michalis Grigoriou a jeho básně byly přeloženy do mnoha jazyků (angličtina, francouzština, němčina, italština, čeština).


Charakteristika dílaEditovat

První poválečná generace řeckých básníků, ke které patří také Manolis Anagnostakis, je úzce spjata s nacistickou okupací a následnou řeckou občanskou válkou (1944–1949). Charakterizuje ji silný realismus, chybějící idealismus a výrazná inspirace osobními zkušenostmi z války. Anagnostakis je, na rozdíl od předních řeckých básníků Elytise a Seferise, básníkem města a války. Neopisuje přírodu, moře a jeho odstíny modré, ale je pevně zakotvený v šedivém městě plném válečných hrůz a mrtvol. Jeho jedinou inspirací jsou prožitky z mládí, které jsou spjaty s válkou a smrtí. Anagnostakis nebyl schopen zapomenout na to, co se v Řecku dělo a veškerá jeho básnická tvůrčí schopnost se omezila na vzpomínky na zemřelé kamarády a jejich temné přízraky. Přesto jeho básně, psané volným veršem – někdy až na hranici prózy, velice působivě a bez patosu přenesou čtenáře do temného období řecké nedávné minulosti a mnohdy jej silně zasáhnou – častým tázáním se básníkova Já: PROČ?. Melancholická poezie Anaganostakisova nám dává další důvod k zamyšlení se nad válkou, nesmyslným zabíjením a podává důkaz o autorově hlubokém antimilitaristickém, pacifistickém a humanistickém přesvědčení.

Básnické sbírkyEditovat

  • Εποχές (Epochy) 1945
  • Εποχές 2 (Epochy 2) 1948
  • Εποχές 3 (Epochy 3) 1952
  • Τα Ποιήματα (1941–1956) (Básně) 1956
  • Η Συνέχεια 3 (Pokračování 3) 1962
  • Υπέρ και Κατά (Pro a Proti) 1965
  • Τα Ποιήματα (1941–1971) (Básně) 1971
  • Αντιδογματικά: Άρθρα και σημειώματα (1946–1977) (Protidogmata: Články a zápisky) 1978
  • Το περιθώριο '68–69 (Rozpětí) 1979
  • Μανούσος Φάσσης: Παιδική Μούσα (Manousos Fassis: Dětská múza) 1980
  • Υ.Γ. (Y.G.) 1983
  • Τα Συμπληρωματικά (σημειώσεις κριτικής) (Doplnění – kritické poznámky) 1985
  • O ποιητής Μανούσος Φάσσης. Η ζωή και το έργο του. Μία πρώτη απόπειρα κριτικής προσέγγισης, (Básník Manousos Fassis. Život a dílo. První zkušenost s literární kritikou.) 1987
  • Η χαμηλή φωνή: Τα λυρικά μιας περασμένης εποχής στους παλιούς ρυθμούς – μία προσωπική ανθολογία του Μανόλη Αναγνωστάκη (Tichý hlas: lyrika minulého období ve starých rytmech – osobní antologie Manolise Anagnostakise) 1990