Malostranský tunel
Malostranský tunel (zkráceně MAT) byl neuskutečněný projekt silničního tunelu, který měl stát v Praze.
Historie editovat
Úzké ulice na pražské Malé Straně a rostoucí frekvence dopravy po druhé světové válce vedly pražské urbanisty a plánovače k myšelnce odvézt tranzitní dopravu ven z městské části.
V mapě stavebních obvodů Prahy z let 1947 až 1955 se objevila silnice na Petřín, tzv. Petřínská komunikace. Ve směrném územním plánu z roku 1964 tato komunikace již nebyla, nahradil ji nicméně tunel. Ten měl začínat na jižní straně mimoúrovňovou křižovatkou přibližně v prostoru ulice Vítězné (kde by mimo jiné byly strženy původní činžovní domy z 19. století). Jižní portál tunelu se měl nacházet v prostoru zhruba dolní stanice petřínské lanovky. Odtud měl tunel vést pod částí Petřína a především pod Hradčany až na Prašný most, kde by tvořil přirozené prodloužení Svatovítské ulice (tzv. Petřínský tunel).[1]
Po nějakou dobu se objevila myšlenka přestavby nábřeží na Malé straně, která by sem nicméně přivedla tranzitní dopravu. Myšlenka na ni byla následně odstraněna a nahrazena právě tzv. Malostranským tunelem. Kudy by měl vést a jak by měl zhruba vypadat vypracovala společnost Hydroprojekt v roce 1968. Předpokládáno bylo zaústění v jižní straně u ulice Vítězné, dále vedení tunelu pod levým břehem Vltavy a jeho pokračování až k dnešní budově Strakovy akademie a severní vyústění u Čechova mostu nebo na Klárově. Předpokládalo se, že pro potřeby tunelu by bylo nezbytné zbourat nemálo historických budov.[2] K zemi měl jít např. blok domů na ulici U železné lávky a v podstatě i velká část nábřeží od Kampy dále na jih (Janáčkovo nábřeží). Projekt byl zapracován do směrného územního plánu Prahy v roce 1971. Ještě v roce 1970 se k němu negativně vyjádřil Klub za starou Prahu. Podle jednoho z projektů měly být mimo jiné při stavbě tunelu prováděny i asanace okolních bloků domů, které se stavbou nesouvisely, např. v okolí Újezda.
Pro potřeby výstavby tunelu byl uskutečněn předběžný archeologický průzkum.
V téměř stejné trase, nicméně ze severní části zkrácené na Klárov existoval potom projekt tunelu i ve směrném územním plánu Prahy z roku 1976. V roce 1986 se již projekt tunelu v územním plánu neobjevuje.
Reakce editovat
Proti tunelu v podobě z roku 1968 se ve své době postavil Klub za starou Prahu, který se obával, že by taková stavba způsobila destrukci historických částí metropole.[3] Zbořeno mělo být několik historických budov a realizace stavby by byla v rozporu se záměrem vyhlásit střed Prahy za památkovou rezervaci.
Související články editovat
Reference editovat
- ↑ Malá strana na nohou. Respekt [online]. [cit. 2022-11-08]. Dostupné online.
- ↑ Podle památkáře má i v rezervaci převažovat funkce domů pro bydlení. Archiweb [online]. [cit. 2022-11-08]. Dostupné online.
- ↑ Zpráva Klubu za Starou Prahu (česky)