Malín (hradiště)
Malín je raně středověké hradiště překryté zástavbou stejnojmenné vesnice u Kutné Hory. Osídlené bylo od konce devátého do počátku jedenáctého století. Dochovaly se z něj nevýrazné pozůstatky a zejména kostel svatých apoštolů Jana a Pavla a pravděpodobně také mladší kostel svatého Štěpána. Hradiště je spojeno s rodem Slavníkovců, kteří zde razili stříbrné denáry. Pozůstatky hradiště jsou od roku 1966 zapsány jako kulturní památka.[1]
| Malín | |
|---|---|
.jpg) | |
| Poloha | |
| Adresa | Malín, Kutná Hora,  Česko |
| Souřadnice | 49°58′0,43″ s. š., 15°18′17,25″ v. d. |
  Malín | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 17062/2-1270 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie editovat
Malín byl přemyslovským hradem, který kníže Boleslav I. v desátém století svěřil do správy rodu Slavníkovců.[2] Význam hradiště byl dán polohou na důležité trstenické stezce, která spojovala Čechy s Moravou. Slavníkův syn Soběslav ve zdejší mincovně razil denáry se svým jménem a nápisem Malin Civitas.[3] Je možné, že v té době mohl mít Malín větší význam než hlavní slavníkovské hradiště v Libici. Po pádu Slavníkovců hradiště přetrvalo a podle Kosmovy kroniky u něj roku 1101 tábořilo vojsko knížete Bořivoje II. Ve dvanáctém století byl na hradišti postaven románský kostel svatého Štěpána.[4]
Stavební podoba editovat
Hradiště se nacházelo v blatné poloze mezi meandry Klejnárky a Vrchlice. Mělo oválný půdorys, který se odráží v zástavbě mladší vesnice. Opevnění bylo částečně zkoumáno jen na východním předhradí, kde byly doloženy paralelní příkopy široké 2–2,5 metru s nejasným účelem.[5] Nevýrazné zbytky valů je možné pozorovat v zahradách v západní části jádra vesnice poblíž kostela svatých apoštolů Jana a Pavla. Kostel původně zasvěcený svatému Janu Křtiteli byl postaven v otonském slohu. Z desátého století se dochovala loď s apsidou, zatímco věž je mladší přístavbou.[6]
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-03-03]. Identifikátor záznamu 127669 : Hradiště slavníkovské. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ LUTOVSKÝ, Michal. Po stopách prvních Přemyslovců. Léta krize a obnovy (972–1012). Svazek II. Praha: Libri, 2007. 272 s. ISBN 978-80-7277-231-5. Kapitola Malín, s. 141. Dále jen Lutovský 2007.
- ↑ Lutovský 2007, s. 143.
- ↑ Lutovský 2007, s. 144.
- ↑ ČTVERÁK, Vladimír; LUTOVSKÝ, Michal; SLABINA, Miloslav; SMEJTEK, Lubor. Encyklopedie hradišť v Čechách. Praha: Libri, 2003. 432 s. ISBN 80-7277-173-6. Kapitola Malín, s. 196–197.
- ↑ Lutovský 2007, s. 145.
Literatura editovat
- LUTOVSKÝ, Michal. Slavníkovci. Mýtus českého dějepisectví. Praha: Libri, 2005. 176 s. ISBN 80-7277-291-0.
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Slavníkovské hradiště na Wikimedia Commons
