Magerøya
Magerøya (norsky: Magerøya, sámsky: Máhkarávju) je ostrov v severní části Norska v obci (kommune) Nordkapp v kraji Finnmark. Je jedenáctým největším ostrovem Norska.[1]
| Magerøya | |
|---|---|
| Máhkarávju (laponština) | |
 Pohled ze silnice E-69 | |
  Magerøya | |
| Stát |  Norsko |
| • kraj | Finnmark |
| Topografie | |
| Rozloha | 435,47 km² |
| Zeměpisné souřadnice | 71°3′ s. š., 25°41′54″ v. d. |
| Délka | 30 km |
| Šířka | 35 km |
| Nejvyšší vrchol | Gråkallfjellet (417 m n. m.) |
| Osídlení | |
| Počet obyvatel | 3 201 (2012) |
| Hustota zalidnění | 7,4 obyv./km² |
| Největší sídlo | Honningsvåg |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Hlavní atrakcí ostrova, kterou každoročně navštěvují tisíce turistů z celého světa, je náhorní plošina mysu Nordkapp. Sousední poloostrov Knivskjellodden je nejsevernějším místem Norska (bez Špicberek).[2]
Přírodní poměry editovat
Ostrov má rozlohu přibližně 435 km². Pobřeží je strmé a značně členité s širokými fjordy. Vnitrozemí má hornatý charakter. Na severním poloostrově se nachází náhorní plošina. Nejvyšším vrcholem je Gråkallfjellet (417 m n. m.) v západní části ostrova.
Povrch je tvořený tundrou s řídkou vegetací. S výjimkou ostrůvkovitě se vyskytujících zakrslých bříz zde nerostou žádné stromy.
Podnebí se vyznačuje krátkými, chladnými léty a dlouhými, poměrně mírnými zimami. Moře kolem ostrova, mimo nejsevernějších částí, v zimě nezamrzají díky působení teplých vod Golfského proudu.
Na ostrově se nacházejí největší kolonie papuchalků v severní části Norska. V jejich sousedství pak v koloniích hnízdí další druhy ptáků, jako jsou alky, mořští orli, terejové, kormoráni, buřňáci a chaluhy.
Obyvatelstvo editovat
Na ostrově žije přibližně 3200 stálých obyvatel. Většina z nich je soustředěna ve městě Honningsvåg v jihovýchodní části, které je správním centrem obce Nordkapp (její území je tvořeno ostrovem Magerøya, dalšími menšími ostrovy a přilehlými oblastmi na pevnině).
Podél pobřeží se nacházejí menší rybářské vesnice Gjesvær, Skarsvåg, Kamøyvær a Nordvågen.
Na výběžku Sarnes na jihu ostrova nalezli archeologové osadu z doby před 10 000 let.[2]
Doprava editovat
Vzhledem k řídkému zalidnění je síť pozemních komunikací na ostrově omezená. Avšak kvůli usnadnění příjezdu turistů, mířících především na Nordkapp, byla vybudována moderní infrastruktura. U Honningsvågu se nachází letiště, které má přímé spojení s krajským městem Tromsø. Pravidelná lodní linka Hurtigruten zabezpečuje spojení Honningsvågu s dalšími přístavy v severním Norsku.
Silniční spojení s pevninou zajišťuje podmořský tunel Nordkapp, spolu s navazujícím tunelem Honningsvågtunnelen vybudovaný v letech 1993–1999. Je dlouhý téměř 7 kilometrů a v nejhlubším místě prochází 212 metrů pod hladinou moře. V době svého otevření to byl jeden z nejdelších a nejhlubších podmořských tunelů na světě.
Tunelem prochází mezinárodní silnice E69, která je páteřní komunikací ostrova a končí na Nordkappu. Z ní odbočuje několik menších silnic, vedoucích do vesnic podél pobřeží.
Galerie editovat
-
Tunel -
Fjord -
Porsanger fjord -
Nordkapp
Odkazy editovat
Reference editovat
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Magerøya na anglické Wikipedii a Magerøya na polské Wikipedii.
- ↑ 100 største øyene i Norge. Kartverket. 2013-02-12. Dostupné online [cit. 2018-10-13]. (norsky (bokmål))
- ↑ a b ASKHEIM, Svein. Magerøya. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. (norsky)
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Magerøya na Wikimedia Commons
