Otevřít hlavní menu

Bobulák Macrocystis pyrifera (Linnaeus) Agardh je druh hnědé řasy z čeledi Laminariaceae. Macrocystis pyrifera je významnou součástí kelpových lesů. Rodové jméno Macrocystis pochází z řeckého μακρός + κύστις „dlouhý, velký“ + „měch“, druhové jméno odkazuje na tvar vzduchových měchů na bázi fyloidů – z latinského pirus + *-feros „hrušky“ + „nesoucí“.

Jak číst taxoboxMacrocystis pyrifera
alternativní popis obrázku chybí
Macrocystis pyrifera
Vědecká klasifikace
Doména Eukaryota
Říše Chromalveolata
Podříše SAR
Kmen Heterokontophyta
Třída hnědé řasy (Phaeophyceae)
Řád Laminariales
Čeleď Laminariaceae
Rod bobulák (Macrocystis)
Binomické jméno
Macrocystis pyrifera
(Linnaeus) Agardh
Synonyma
  • Fucus pyrifer L.
  • Laminaria pyrifera (L.) Lamouroux
  • M. humboldtii (Bonpland) C.Ag.
  • M. planicaulis C. Agardh
  • M. pyrifera var. humboldtii Bonplan.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

PopisEditovat

Stélky bobuláků Macrocystis pyrifera dorůstají obřích délek – až 60 metrů.[1] Délka stélky přesahuje hloubku, z níž chaluha vyrostla, navíc může být stélka mořským proudem vychýlena ze svislé polohy. Při dalším růstu se rozprostře při hladině. Ze spletitého systému rhizoidů (hapterů) vyrůstá kauloid, který se třikrát až čtyřikrát větví. Z terminálního fyloidu se postupně oddělují jednotlivé kopinaté fyloidy, ty jsou po obvodu pilovité, plocha fyloidu je krabatá. Každý fyloid má na bázi jeden vzduchový měch, který se postupně zvětšuje.

Sporofyt bobuláku je víceletý, jejich stáří bylo odhadnuto na 16 až 30 let.[2]

RozšířeníEditovat

Bobulák Macrocystis pyrifera žije v hlubších vodách sublitorálu (10 až 30 metrů).[3] Je běžný podél tichomořského pobřeží Severní Ameriky: od Baja California až na sever k jihovýchodní Aljašce, vyskytuje se v pobřežních vodách Jižní Ameriky, jižní Afriky, jižní Austrálie a Nového Zélandu. V teplých tropických vodách se nevyskytuje.

VýznamEditovat

Bobulák Macrocystis pyrifera je hospodářsky významná chaluha. Jsou z ní získávány algináty (alginátový gel, alginátová vlákna, atp.) a organobromidy. Je bohatým zdrojem přírodního jodu, draslíku a dalších minerálů. Někdy je lidmi přímo konzumována, zejména fyloidy.

GalerieEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Kalina et Váňa, 2010, s. 174.
  2. Kalina et Váňa, 2010, s. 187.
  3. Kalina et Váňa, 2010, s. 186.

LiteraturaEditovat

  • KALINA, Tomáš; VÁŇA, Jiří. Sinice, řasy, houby, mechorosty a podobné organismy v současné biologii. 1., první dotisk vyd. Praha: Karolinum, 2010. 606 s. ISBN 978-80-246-1036-8. S. 174, 175, 178, 179, 184, 186. 

Externí odkazyEditovat