Wikipedie

Stramenopila

infraříše eukaryotické superskupiny Sar
(přesměrováno z Heterokontophyta)

Stramenopila (Straminipila, Stramenopiles, též Heterokonta či Heterokontophyta v širším smyslu) je infraříše eukaryotické superskupiny Sar (v systému dle Adla a kol.) resp. podříše Harosa (synonymum pro Sar v systému dle Cavaliera-Smithe). Jedná se o značně heterogenní skupinu, někteří zástupci jsou mnohobuněční, jiní jednobuněční. Všechny však spojují dva tzv. heterokontní bičíky určitých životních stádií těchto organismů: jeden z nich je holý, druhý však rozvětvený v trojdílné mastigonemy.

Jak číst taxoboxStramenopila
alternativní popis obrázku chybí
Chaluha Fucus distichus, mnohobuněčný zástupce
Vědecká klasifikace
Doménaeukaryota (Eukaryota)
PodříšeSAR
InfraříšeStramenopila
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mnoho stramenopil obsahuje plastidy získané sekundární endosymbiotickou událostí u jejich společného předka a díky tomu mohou fotosyntetizovat; fotosyntetizující stramenopila tvoří podle posledních fylogenetických analýz přirozenou skupinu Ochrophyta (syn. Heterokontophyta v užším smyslu).[1] Jiné linie však následně tyto plastidy ztratily, jako například řasovky (Oomycetes), které byly původně řazeny mezi houby.

Klasifikace editovat

Vzhledem k rozmanitosti a dosud plně nevyjasněným příbuzenským vztahům není klasifikace této skupiny ustálená. Mnoho zástupců a vývojových linií je známo pouze z molekulárních analýz mořských environmentálních vzorků (tzv. linie MAST, z angl. MArine STramenopiles), aniž by byl kultivován a popsán příslušný jedinec. Navíc stále dochází k objevům nových skupin – v r. 2015 to byla například skupina Platysulcidae[2], v r. 2020 třída Phaeosacciophyceae[3]. Nejčastěji se lze setkat s následujícími dvěma systémy:

Systém Siny M. Adla editovat

Systém Siny M. Adla se vyznačuje volným členěním (bez specifikace taxonomických úrovní jako kmen, třída či řád), přičemž směšuje na stejné úrovni různé taxonomické úrovně (namísto monotypických taxonů uvádí rovnou taxon podřízený). Stramenopila jsou (pod názvem Stramenopiles) součástí superskupiny Sar, která náleží k hlavní vývojové eukaryotní větvi Diaphoretickes. Synonyma jsou uvedena v hranatých závorkách; skupiny, u kterých se sice předpokládá monofylie, ale jejich potenciální nepřirozenost není dosud spolehlivě vyloučena, jsou označeny (P); formálně nepopsané environmentální vzorky nejsou uvedeny.

Stramenopiles Patterson 1989, emend. Adl et al. 2005 [Heterokonta Cavalier-Smith, 1981 stat. n. 2017]

  • Incertae sedis Stramenopiles: Platysulcus Shiratori, Nakayama & Ishida 2015[2]
  • Bigyra Cavalier-Smith 1998 emend. 2006
    • Opalozoa Cavalier Smith 1991 emend. 2006
      • Nanomonadea Cavalier-Smith 2012 [linie environmentálních vzorků MAST-3 Massana et al. 2014]
      • Opalinata Wenyon 1926, emend. Cavalier-Smith 1997 [Slopalinida Patterson 1985]
        • Proteromonadea Grasse 1952 (P)
        • Opalinea Wenyon 1926 – opalinky
        • Blastocystis Alexeev 1911
      • Placidida Moriya et al. 2002
      • Bicosoecida Grasse 1926, emend. Karpov 1998
    • Sagenista Cavalier-Smith 1995
      • Labyrinthulomycetes Dick 2001 [Labyrinthulea (Lister, 1891) Olive ex Cavalier-Smith, 1986] – labyrintuly
        • Amphitremida Poche 1913 emend. Gomaa et al. 2003
        • Amphifilida Cavalier-Smith 2012
        • Oblongichytrida Bennett et al. 2017
        • Labyrinthulida Doffein 1901
        • Thraustochytrida Sparrow 1943
      • Pseudophyllomitidae Shiratori et al. 2016 [linie environmentálních vzorků MAST-6 Massana et al. 2014]
  • Gyrista Cavalier-Smith 1998
    • Developea Karpov & Aleoshin 2016
    • Hyphochytriales Sparrow 1960
      • Anisolpidiaceae Karling 1943, emend. Dick 2001
      • Hyphochytrium Karling 1939 [Hyphochytridiomycetaceae Fischer 1892, emend. Karling 1939]
      • Rhizidiomycetaceae Karling 1943
    • Peronosporomycetes Dick 2001 [Oomycetes Winter 1897, emend. Dick 1976] – řasovky, oomycety
      • „Saprolegniální linie“ Lara in Adl et al. 2019
      • „Peronosporální linie“ Lara in Adl et al. 2019
    • Pirsoniales Cavalier-Smith 1998 emend. 2006
    • Actinophryidae Claus 1874, emend. Hartmann 1926
    • Ochrophyta Cavalier-Smith 1986 emend. Cavalier-Smith & Chao 1996 – hnědé řasy v širším smyslu
      • Chrysista Cavalier-Smith 1986
        • Incertae sedis Chrysista: linie environmentálních vzorků Synchromophyceae Horn & Wilhelm 2007, Chrysomerophyceae Cavalier-Smith 1995, Picophagus Guillou & Chrétiennot-Dinet, 1999, Chrysowaernella Gayral & Lepailleur, 1977[pozn. 1], Aurearena Kai, Yoshii, Nakayama & Inouye 2008[pozn. 2]; sem zatím patří i nově popsaná skupina Phaeosacciophyceae R.A.Andersen, L.Graf & H.S.Yoon 2020[3],
        • Chrysophyceae Pascher 1914 – zlativky
        • Eustigmatales Hibberd 1981
        • Phaeophyceae Hansgirg 1886 [Phaeophyceae Kjellman 1891, Phaeophyceae Pfitzer 1894] – hnědé řasy v užším smyslu, chaluhy v širším smyslu
        • Phaeothamniophyceae Andersen & Bailey in Bailey et al. 1998
        • Raphidophyceae Chadefaud 1950, emend. Silva 1980 – chloromonády
        • Schizocladia Henry et al. in Kawai et al. 2003 [Schizocladales Kawai et al. 2003]
        • Xanthophyceae Allorge 1930, emend. Fritsch 1935 [Heterokontae Luther 1899; Heteromonadea Leedale 1983; Xanthophyta Hibberd 1990] – různobrvky
      • Diatomista Derelle et al. 2016 emend. Cavalier-Smith 2017
        • Bolidophyceae Guillou et al. 1999 [Parmales Booth & Marchant 1987]
        • Diatomeae Dumortier 1821 [=Bacillariophyta Haeckel, 1878] – rozsivky
        • Dictyochophyceae Silva 1980
        • Olisthodiscophyceae Barcytė, Eikrem & M.Eliáš 2021[6][7]
        • Pelagophyceae Andersen & Saunders 1993
        • Pinguiophyceae Kawachi et al. 2003

Systém T. Cavaliera-Smithe editovat

Systém T. Cavaliera-Smithe zachovává tradiční taxonomické úrovně. Stramenopila jsou (pod názvem Heterokonta) nadkmenem infraříše Halvaria podříše Harosa, která náleží k eukaryotní říši Chromista.

Nadkmen Heterokonta Cavalier-Smith, 1981 stat. n. 2018 [=Stramenopiles Patterson 1989, emend. Adl et al. 2005]

  • Kmen Gyrista Cavalier-Smith, 1998 stat. n. Cavalier-Smith, 2018
    • Podkmen Ochrophytina Cavalier-Smith, 1986 – hnědé řasy v širším smyslu, zastarale barevné řasy (v užším smyslu)
      • Infrakmen Chrysista Cavalier-Smith, 1991
        • Nadtřída Limnistia Cavalier-Smith, 1996 emend. 2006
          • Třída Eustigmatophyceae Hibberd & Leedale, 1971
          • Třída Chrysomonadea Saville-Kent, 1881 stat. n. Pascher, 1910 emend. auct. Cavalier-Smith, 2018 [=Chrysophyceae] – zlativky
          • Třída Picophagea Cavalier-Smith, 2006 em. 2018 [=Synchromophyceae Horn et al., 2007]
        • Nadtřída Raphidoistia Cavalier-Smith, 1986 orth. mut. 2006
          • Třída Raphidomonadea Chadefaud ex Silva, 1980
        • Nadtřída Fucistia Cavalier-Smith, 1995
          • Třída Chrysomerophyceae Cavalier-Smith in Cavalier-Smith et al., 1995
          • Třída Xanthophyceae Allorge ex Fritsch, 1935 – různobrvky
          • Třída Aurophyceae Cavalier-Smith in Cavalier-Smith & Scoble, 2013
          • Třída Phaeophyceae Kjellman, 1891 – hnědé řasy v užším smyslu, chaluhy v širším smyslu
      • Infrakmen Diatomista Derelle et al. ex Cavalier-Smith, 2018
        • Nadtřída Hypogyrista Cavalier-Smith, 1995 stat. n. 2006
          • Třída Dictyochophyceae Silva, 1980
          • Třída Olisthodiscophyceae Barcytė, Eikrem & M.Eliáš, 2021[6][7]
          • Třída Pinguiophyceae Kawachi et al., 2002
        • Nadtřída Khakista Cavalier-Smith, 2000 stat. n. 2018
          • Třída Bolidophyceae Guillou & Chretiennot-Dinet, 1999
          • Třída Diatomeae Dumortier, 1822 stat. n. auct. Cavalier-Smith, 2018 [=Bacillariophyceae] – rozsivky
    • Podkmen Bigyromonada Cavalier-Smith, 1998 (P)
      • Třída Developea Aleoshin et al. 2016 ex Cavalier-Smith, 2018 [Biyromonadea Cavalier-Smith (1997) not valid]
      • Třída Pirsonea Cavalier-Smith, 2018
    • Podkmen Pseudofungi Cavalier-Smith, 1986
      • Třída Oomycetes Winter in Rabenhorst, 1879 – řasovky, oomycety
      • Třída Hyphochytrea Cavalier-Smith, 1986
  • Kmen Bigyra Cavalier-Smith, 1998 em. 2006
    • Podkmen Opalozoa Cavalier-Smith, 1991 em., stat. n. 2006
      • Infrakmen Placidozoa Cavalier-Smith in Cavalier-Smith & Scoble, 2013
        • Nadtřída Wobblata Cavalier-Smith in Cavalier-Smith & Chao, 2006 stat. n. 2013
          • Třída Placididea Moriya et al., 2002
          • Třída Nanomonadea Cavalier-Smith in Cavalier-Smith & Scoble, 2013
          • Třída Opalomonadea Cavalier-Smith in Cavalier-Smith & Scoble, 2013 [=MAST-12]
        • Nadtřída Opalinata Wenyon, 1926 em. Cavalier-Smith, 2006 stat. n. 2013
          • Třída Opalinea Wenyon, 1926 stat. n. Cavalier-Smith, 1993 em. 2013 – opalinky
          • Třída Blastocystea Zierdt, 1978
      • Infrakmen Bikosia Cavalier-Smith, 2018
        • Třída Bikosea Cavalier-Smith, 1986 (jakožto Bicosoecea), orth. em. 2013
    • Podkmen Sagenista Cavalier-Smith, 1995 stat. n. 2006
      • Třída Eogyrea Cavalier-Smith, 2018 (MAST-4, MAST-6, MAST-7-11)
      • Třída Labyrinthulea (Lister, 1891) Olive ex Cavalier-Smith, 1986 – labyrintuly
    • Bigyra incertae sedis:
      • Třída Platysulcea Cavalier-Smith, 2018

Na systému Cavaliera-Smithe je založen i drobně modifikovaný systém Světového registru mořských druhů (WoRMS).[8]

Fylogenetické vztahy editovat

Thomas Cavalier-Smith se v r. 2006 pokusil o novou klasifikaci, založenou na fylogenetických analýzách.[9] Vyčlenil fotosyntetizující Stramenopila do samostatného kmene Ochrophyta a zbytek rozdělil do kmenů Pseudofungi a Bigyra. Novější fylogenetické analýzy[10][11][1][12] potvrzují monofylii skupiny Ochrophyta, kmeny Pseudofungi a Bigyra a mnohé jejich dílčí podskupiny dle Cavaliera-Smithe, stejně jako některé jím nově zavedené třídy Ochrophyt (Picophagea, Hypogyristea) však dostatečnou podporu nemají. V podříši Ochrophyta byla potvrzena většina tříd, které uváděl již Adl. Rozpadly se Actinophryidae (část je v Dictyochophyceae), Chrysophyceae a Synurophyceae tvoří dohromady monofyletickou skupinu, samostatně však jsou parafyletické, také Chrysomerophyceae jsou ve skutečnosti dva klady příslušné odlišným vývojovým větvím. Nově byly naopak zavedeny třídy Aurearenophyceae[11] a Synchromophyceae[10] Ukázalo se, že Ochrophyta jsou tvořena třemi přirozenými vývojovými liniemi: jedna odpovídá dříve zavedené skupině Khakista (i když značně zredukované, pravděpodobně bez Dictyochophyceae a Pelagophyceae) a obsahuje např. rozsivky, druhá zahrnuje např. zlativky, třetí přibližně odpovídá dříve zavedené skupině Fucistia a obsahuje např. chaluhy a různobrvky.[13][2]

Současné (1. pol. r. 2015) fylogenetické vztahy mezi nefotosyntetizujícími skupinami jakož i mezi třídami Ochrophyt zobrazuje následující fylogenetický strom (neuvedeny nekultivované linie z environmentálních vzorků):[12][14][13][2]

Stramenopila
 

Platysulcidae

 
 
 

Labyrinthulea

 
 
 

Bicosoecida=Bikosea

 
 
 
 

Placidea

 
 
 

Nanomonadea

 
Opalinata
 

Blastocystea

 
 
 

Proteromonadea

 
 

Opalinea=Slopalinea

 
 
 
 
 
 
 

Bigyromonadea (Developayella)

 
 
 

Oomycetes=Peronosporomycetes

 
 
 

Hyphochytrea

 
 
 

Pirsonida

 
Ochrophyta

►

 
 
 
 
 
 
 
 
 

Ochrophyta editovat

Ochrophyta
Khakista
 

Bolidophyceae

 
Diatomeae[15]
 

Coscinodiscophyceae

 
 
 

Bacillariophyceae

 
 

Mediophyceae

 
 
 
 
 
 
 

Dictyochophyceae

 
 
 

Synchromophyceae

 
 

Synurophyceae+Chrysophyceae

 
(?)

Picophagea

 
 
 
 
 

Eustigmatophyceae

 
 
 
 

Pinguiophyceae

 
 

Pelagophyceae

 
 
 
 

Raphidophyceae

 
Fucistia
 
 

Botridiopsis

 
 
 
 

Schizocladiophyceae

 
Phaeophyceae

►

 
 
 
 

Aurearenophyceae

 
 

Phaeothamniophyceae

 
 
 
 
 

Xanthophyceae

 
 

(Chrysomerophyceae 1)

 
 
 
 

(Chrysomerophyceae 2)

 
 
 
 
 
 
 

Odkazy editovat

Poznámky editovat

  1. ↑ s několika dalšími rody někdy řazena jako Chrysomeridophyceae Cavalier-Smith, 1995[4]
  2. ↑ někdy řazena jako Aurearenales do Phaeothamniophyceae Andersen & Bailey 1998[5]

Reference editovat

  1. ↑ a b RIISBERG, Ingvild; ORR, Russell J.S.; KLUGE, Ragnhild, Kamran Shalchian-Tabrizi, Holly A. Bowers, Vishwanath Patil, Bente Edvardsen, Kjetill S. Jakobsen. Seven Gene Phylogeny of Heterokonts. Protist. 12. únor 2009, svazek 160, čís. 2, s. 191–204. Dostupné online [abstrakt, cit. 2009-10-08]. ISSN 1434-4610. DOI 10.1016/j.protis.2008.11.004. (anglicky) [nedostupný zdroj]
  2. ↑ a b c d SHIRATORI, Takashi; NAKAYAMA, Takeshi; ISHIDA, Ken-ichiro. A New Deep-branching Stramenopile, Platysulcus tardus gen. nov., sp. nov.. S. 337–348. Protist [online]. 13. květen 2015. Svazek 166, čís. 3, s. 337–348. Dostupné online. ISSN 1434-4610. DOI 10.1016/j.protis.2015.05.001. (anglicky) 
  3. ↑ a b GRAF, Louis, et al. Multigene Phylogeny, Morphological Observation and Re-examination of the Literature Lead to the Description of the Phaeosacciophyceae Classis Nova and Four New Species of the Heterokontophyta SI Clade. Protist [online]. Elsevier GmbH, 2020-11-20. Svazek 171, čís. 6: 125781. Dostupné online. Dostupné také na: [1]. ISSN 1434-4610. DOI 10.1016/j.protis.2020.125781. PMID 33278705. (anglicky) 
  4. ↑ Guiry, M. D. & Guiry, G. M. 2021. AlgaeBase. World-wide electronic publication, National University of Ireland, Galway. https://www.algaebase.org; searched on 12 January 2021. Dostupné online (anglicky)
  5. ↑ Guiry, M. D. & Guiry, G. M. 2021. AlgaeBase. World-wide electronic publication, National University of Ireland, Galway. https://www.algaebase.org; searched on 12 January 2021. Dostupné online (anglicky)
  6. ↑ a b GRAF, Louis; YOON, Hwan Su. Olisthodiscophyceae, the 17th heterokont algal class. S. 1091–1093. Journal of Phycology [online]. 21. červenec 2021 [cit. 2021-08-13]. Svazek 57, čís. 4, s. 1091–1093. DOI 10.1111/jpy.13184. PMID 34289104. (anglicky) 
  7. ↑ a b BARCYTĖ, Dovilė; EIKREM, Wenche; ENGESMO, Anette; SEOANE, Sergio; WOHLMANN, Jens; HORÁK, Aleš; YURCHENKO, Tatiana. Olisthodiscus represents a new class of Ochrophyta. S. 1094–1118. Journal of Phycology [online]. 2. březen 2021 [cit. 2021-08-13]. Svazek 57, čís. 4, s. 1094–1118. DOI 10.1111/jpy.13155. PMID 33655496. (anglicky) 
  8. ↑ World Register of Marine Species (2015). Heterokonta (Infrakingdom). Dostupné online (anglicky)
  9. ↑ CAVALIER-SMITH, Thomas; CHAO, Ema E.-Y. Phylogeny and Megasystematics of Phagotrophic Heterokonts (Kingdom Chromista). Journal of Molecular Evolution. Duben 2006, svazek 62, čís. 4, s. 388–420. Dostupné online [abstrakt, cit. 2010-09-23]. ISSN 0022-2844. DOI 10.1007/s00239-004-0353-8. (anglicky) [nedostupný zdroj]
  10. ↑ a b HORN, Susanne; EHLERS, Katrin; FRITZSCH, Guido, María Candelaria Gil-Rodríguez, Christian Wilhelm, Reinhard Schnetter. Synchroma grande spec. nov. (Synchromophyceae class. nov., Heterokontophyta): An Amoeboid Marine Alga with Unique Plastid Complexes. Protist. 18. červenec 2007, svazek 158, čís. 3, s. 277–293. Dostupné online [abstrakt, cit. 2010-09-23]. ISSN 1434-4610. DOI 10.1016/j.protis.2007.02.004. (anglicky) [nedostupný zdroj]
  11. ↑ a b KAI, Atsushi; YOSHII, Yukie; NAKAYAMA, Takeshi, Isao Inouye. Aurearenophyceae classis nova, a New Class of Heterokontophyta Based on a New Marine Unicellular Alga Aurearena cruciata gen. et sp. nov. Inhabiting Sandy Beaches. Protist. 7. červenec 2008, svazek 159, čís. 3, s. 435–457. Dostupné online [abstrakt, cit. 2010-09-23]. ISSN 1434-4610. DOI 10.1016/j.protis.2007.12.003. (anglicky) [nedostupný zdroj]
  12. ↑ a b BROWN, Joseph W.; SORHANNUS, Ulf. A Molecular Genetic Timescale for the Diversification of Autotrophic Stramenopiles (Ochrophyta): Substantive Underestimation of Putative Fossil Ages. S. 1–11, e12759. PLoS One [online]. 16. září 2010 [cit. 2010-09-23]. Svazek 5, čís. 9, s. 1–11. Dostupné online. PDF [2]. DOI 10.1371/journal.pone.0012759. (anglicky) 
  13. ↑ a b Eun Chan Yang; Ga Hun Boo; Hee Jeong Kim, Sung Mi Cho, Sung Min Boo, Robert A. Andersen, Hwan Su Yoon. Supermatrix Data Highlight the Phylogenetic Relationships of Photosynthetic Stramenopiles. S. 217–231. Protist [online]. 15. říjen 2011. Svazek 163, čís. 2, s. 217–231. Dostupné online. ISSN 1434-4610. DOI 10.1016/j.protis.2011.08.001. PMID 22001261. (anglicky) 
  14. ↑ Stramenopila na serveru Tree to Strain; 2010-09-23
  15. ↑ MEDLIN, Linda K.; DESDEVISES, Yves. Phylogenetic reconstruction of diatoms using a seven-gene dataset, multiple outgroups, and morphological data for a total evidence approach. S. 422–436. Phycologia [online]. Informa UK Limited, 26. srpen 2020 [cit. 2020-10-20]. Svazek 59, čís. 5, s. 422–436. Dostupné online. ISSN 2330-2968. DOI 10.1080/00318884.2020.1795962. (anglicky) 

Literatura editovat

  • VOLF, Petr; HORÁK, Petr. Paraziti a jejich biologie. Praha: Triton, 2007. (Vyd. 1). ISBN 978-80-7387-008-9. S. 318. 

Externí odkazy editovat

 
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Stramenopila&oldid=21405983“