Staročeské příjmení Maňas je pravděpodobně odvozeno od sochy nebo herce.[zdroj?] V dnešní době je tímto příjmením nejhustěji osídleno Zlínsko. Jedná se o nečasté a vzácné jméno patřící ke staročeštině. V dnešní době jde také ale i o pokrm tzv. táborský maňas, což je jídlo připravované z krup, škvarků, brambor, sušených hub a dalších surovin připravený pečením. Dalším využitím slova Maňas, i když zdrobnělinou je maňáskové divadlo, ve kterém jsou postavy vyobrazeny na prstech jejich vodičů. V dnešní době však zájem o toto divadlo upadá.

Obecné informace o příjmení
mužská podoba: Maňas
ženská podoba: Maňasová
původ: český
Statistika pro Česko (2010)
Maňas
četnost: 493
pořadí: 1 535−1 578,
Maňasová
četnost: 402
pořadí: 1 500−1 512,
Původ, četnost, osobnosti a mapy (Příjmení.cz)
Graf četnosti po ročnících
Mapa rozšíření v ČR (KdeJsme.cz)
Zdrojové seznamy MV ČR

Historie příjmení editovat

 
Josef Mathauser – Praotec Čech na hoře Říp.
  • V Obrazech dějin národa Českého od Vladislava Vančury. Praotec Čech, který hledal nové sídliště pro svůj velmi početný rod, hledaje dlouze a při namáhavém pochodu za úrodnější půdou a zelenými pastvinami, obveselovali unavené pocestné svým zpěvem a hrou na hudební nástroje muži, kterým se říkalo Maňasé.[zdroj?]
  • Všechny definice se celkem shodují, že maňas ve staré češtině znamená něco jako panák, vyobrazení postavy člověka, ale přec něco neživého. Stojíš tam jak maňas, myšleno socha, panák – něco, co je bez života. Vyobrazení maňasa jako figury s podobou člověka, vždyť maňásek, jako loutka je rovněž vyobrazení člověka a je to zároveň neživá věc. Často se taky loutka maňásek vyobrazuje jako kašpárek, což může mít význam taky jako ten hlupák.

Jméno Maňas na poli hudby editovat

Rod hudebníků tohoto jména je jedním z nejznámějších zástupců bohatých tradic kapelnických rodů v Čechách a na Moravě. Jejich skladby můžeme nalézt v repertoáru populárních dechových kapel na území českém ale i v zahraničí. Kořeny této rodiny sahají hluboko do historie a nejstarší záznam pochází z roku 1590.[1] Rod jako takový má kořeny ale i aktuální působiště v obci Sehradice.

Význam jména editovat

 
Měšťanský dům Maňasovský ve Slaném

Význam slova maňas a nebo maňásek je víc než rozporuplný a v mnoha teoriích se rozchází.

  • Co se týká významu slova se vyjadřují i příručky a slovníky. V Malém staročeském slovníku je slovo maňas, -a m. panák, figura, socha; modla.
  • V publikaci Doubravy Moldanové, Naše příjmení, je význam podobný, socha, modla, tatrman, hlupák.
  • Ve Slovníčku staré češtiny Františka Šimka, maňas m. = tělo bez hlavy, modla, socha.
  • Nejlépe je však význam popsán Janem Gebauerem ve Slovníku Staročeském: maňas, -a, masc., panák, figura, socha, Figur, Statue. — (Malíř namaloval na pranýř) maňasa Wint Obr. 1, 512 (z roku 1535). (Na kašně byli) Faunové, Satyrové, Najades a jiní maňasové t. 1, 533 (XVI stok). Ezechiáš ty maňasy (t. modly) troskotati poraučel Lab. 35, 1. Vobraz, Maňas, modla… máť dobře tvářnost člověka, ale není v něm žádného života RešSir. 227a. – Příjm.: Manyas TomZ. 1403 n 137.
  • Maňas najdeme poprvé v Žídkově Správovně z 15. století: Kněží na kázání umučení božiemu „maňasi“ přezdívají. V 16. století je běžnější; znamená‚ socha, figura, pejor‚ modla. Až později jsou uváděny významy: loutka, tlustý člověk, mamlas, druh jídla, malá loďka apod. Nejstarší datovaný doklad na slovo maňásek pochází z Veleslavínova Nomenclatoru z roku 1586 ve významu‚ panáček, loutka, figurka.
  • Další možností je francouzské slovo marionette, což znamená loutka.
  • V divadelním průmyslu se také nachází maňásek jako malá postavička nebo převlek přes prsty.
 
Jeden z nejstarších (nejspíš nejstarší) dochovaný hrob na I. Slánském hřbitově. hrob patří B. Maňasovi, slánskému písaři

Úsloví editovat

„Stojíš tam jak maňas“ – socha, panák.

Nositelé příjmení editovat

Reference editovat

Související články editovat

Externí odkazy editovat