Otevřít hlavní menu

Luigi Di Biagio

italský fotbalista

Luigi Di Biagio (* 3. června 1971, Řím) je bývalý italský fotbalista, který hrál na pozici defenzivního záložníka. Zahrál si také v reprezentaci, se kterou byl na ME 2000 a MS 1998 a MS 2002.

Luigi Di Biagio
Di Biagio jako trenér v roce 2013
Di Biagio jako trenér v roce 2013
Osobní informace
Datum narození 3. června 1971 (48 let)
Místo narození Itálie Řím, Itálie
Výška 1,75 m
Klubové informace
Konec hráčské kariéry
Pozice defenzivní záložník
Současná funkce trenér Itálie U21
Mládežnické kluby
Itálie SS Lazio Řím
Profesionální kluby
Roky Klub Záp. (góly)
1988–1989
1989–1992
1992–1995
1995–1999
1999–2003
2003–2006
2007
Itálie SS Lazio Řím
Itálie AC Monza
Itálie Calcio Foggia
Itálie AS Řím
Itálie Inter Milán
Itálie Brescia Calcio
Itálie Ascoli Calcio
00100(0)
06200(7)
0870(12)
1140(16)
1170(13)
0930(16)
00800(2)
Reprezentace**
Roky Reprezentace Záp. (góly)
1998–2002 Itálie Itálie 31 (2)
Národní týmy jako trenér
Roky Reprezentace
2011–2013
2013–dnes
2018
Itálie Itálie U20
Itálie Itálie U21
Itálie Itálie (dočasně)
Další informace

→ Šipka znamená hostování hráče v daném klubu.
* Starty a góly v domácí lize za klub aktuální k 14. 10. 2019
** Starty a góly za reprezentaci aktuální k 14. 10. 2019
*** Trenérské působení aktuální k 14. 10. 2019

Některá data mohou pocházet z datové položky.

V roce 2013 začal vést italskou reprezentaci do 21 let, a to do roku 2019. V roce 2018 dočasně převzal jako trenér italskou seniorskou reprezentaci.

Klubová kariéraEditovat

Roku 1995 se stal fotbalistou AS Řím. Během čtyř sezón nedokázal získat jedinou trofej, hrál však pravidelně v základní sestavě. V rámci Poháru UEFA se podílel na postupu do čtvrtfinále v letech 1996 a 1999. V prvním případě tým nestačil na Slavii Praha,[1] ve druhém na Atlético Madrid.

Sezóna 1999/00 byla jeho první ve dresu Interu, v lize Inter skončil na 4. příčce a Di Biagio se pod koučem Marcello Lippim prosadil do základu. Během vyhroceného zápasu s rivalem v podobě Juventusu byl udeřen turínským obráncem Paolem Monterem.[2]

Sezóna 2000/01 se Interu nepodařila, Lippiho nahradil Marco Tardelli. Di Biagio si získal Tardelliho důvěru a nadále zůstával důležitým hráčem sestavy. Tuto sezonu v Serii A odehrál 32 utkání, dal 4 góly.

Trenér Héctor Cúper na něj spoléhal také v další sezoně, což se projevilo 31 odehranými zápasy během 34 ligových kol. Všechny tři absence byly navíc dány distancem za žluté karty. V záložní řadě mu byl mnohdy partnerem Cristiano Zanetti, Clarence Seedorf nebo Francouz Stéphane Dalmat. Inter v závěru soupeřil s AS Řím a též Juventusem a před posledním utkáním sezóny držel první příčku před těmito konkurenty. Di Biagio nastoupil v základní sestavě zápasu na stadionu Lazia. Ve 24. minutě se gólově prosadil a dostal Inter do vedení 2:1.[3]Karel Poborský ale svým druhým gólem opět srovnal a ani střela Di Biagia ve druhé půlce nedokázala překonat brankáře Peruzziho. Lazio posléze vstřelilo dvě branky samo a Inter skončil nakonec až třetí, titul získal Juventus.[4]

Za Inter odehrál ještě jeden ročník než v létě 2003 odešel do Brescie Calcio.

Za Brescii hrál tři roky. V první sezóně Serie A 2003/04 pomohl sedmi brankami k 11. místu v lize. Ani jeho devět ligových branek ale nezabránilo pádu do druhé ligy v další sezóně.

Po krátkém působení v Ascoli Calcio 1898 FC ukončil v roce 2007 kariéru.

Reprezentační kariéraEditovat

Di Biagio se účastnil MS 1998. V prvním zápase proti Chile nastoupil jako náhradník, když v 57. minutě střídal Roberta Di Mattea, zápas ale skončil remízou 2:2.[5] Od druhého zápasu skupiny s Kamerunem se stal hráčem základní sestavy, proti Kamerunu se navíc gólově podílel na výhře 3:0.[6] Ve čtvrtfinále proti Francii neproměnil svou penaltu v závěrečném rozstřelu a Italové tak vypadli z turnaje.[7]

O dva roky poté se stal součástí týmu pro EURO 2000, kde Italové ve finále neuspěli proti Francii. MS 2002 bylo jeho posledním reprezentačním turnajem v kariéře.

Trenérská kariéraEditovat

Jako trenér dovedl italskou „jedenadvacítku“ na Mistrovství Evropy 2015. Tam Itálie nepostoupila ze skupiny.

ÚspěchyEditovat

Úspěchy během hráčské kariéry:

Inter Milán
Itálie

ReferenceEditovat