Otevřít hlavní menu

Ljudmila Kondraťjevová

Ljudmila Andrejevna Kondraťjevová (rusky: Людмила Андреевна КондратьеваLjudmila Andrejevna Kondraťjeva; * 11. dubna 1958 Šachty, Rostovská oblast, Sovětský svaz) je bývalá sovětská atletka ruské národnosti, olympijská vítězka v běhu na 100 metrů a mistryně Evropy v běhu na 200 metrů. Je absolventkou pedagogického institutu v Rostově na Donu. Po přesídlení do hlavního města tehdejšího SSSR závodila za klub Dynamo Moskva.

Ljudmila Kondraťjevová
Osobní informace
Narození 11. dubna 1958 (61 let)
Šachty
Stát Rusko Rusko
Kariéra
Disciplína 100 m, 200 m
Účasti na LOH 1980, 1988
Účasti na MS 1983
Účasti na ME 1978, 1982
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přehled medailí
Jako reprezentantka SSSR Sovětský svaz
Olympijské kruhy Atletika na LOH
zlato LOH 1980 běh na 100 m
bronz LOH 1988 štafeta 4×100 m
Mistrovství Evropy v atletice
zlato ME 1978 běh na 200 m
zlato ME 1978 štafeta 4×100 m
Halové ME v atletice
bronz HME 1980 běh na 60 m

Sportovní kariéraEditovat

Překvapila dvěma zlatými medailemi na mistrovství Evropy v Praze v roce 1978. Na mistrovství startovala nejdříve v běhu na 100 metrů, kde skončila šestá, nejhorší z trojice sovětských reprezentantek. V běhu na 200 metrů se pří neúčasti Marity Kochové všeobecně očekávalo snadné vítězství mistryně Evropy z běhu na 100 metrů Marlies Göhrové z NDR, ta ovšem prohrála o pouhou 1 setinu sekundy právě s Kondraťjevovou, která časem 22,52 sekundy vytvořila nový rekord SSSR. Neočekávaná byla i porážka favorizovaných východních Němek ve štafetě na 4x400 metrů, které podlehly seběhané čtveřici sovětských sprinterek.

V roce 1980 vybojovala Kondraťjevová časem 7,31 sekundy bronzovou medaili v běhu na 60 metrů na halovém mistrovství Evropy v Sindelfingenu.

Dne 3. června 1980 na národním šampionátu v tehdejším Leningradu byla v běhu na 100 metrů o jednu setinu sekundy rychlejší nežli východoněmecká sprinterka Marlies Oelsnerová-Göhrová při svém světovém rekordu v roce 1977. Čas 10,87 s ovšem nebyl plnoautomaticky změřeným výkonem. V Leningradě se pořadatelům nepodařilo vyvolat cílovou fotografii a výsledné časy určilo náhradní měření (v tomto případě fotobuňka). A zatímco na cílové fotografii se čas odečítá podle přední plochy hrudníku při protětí cílové čáry, při měření fotobuňkou se čas zastavuje v okamžiku, kdy jakákoli část těla běžce (tedy i ruka či hlava) protne paprsek fotobuňky, což činí takto změřené časy rychlejšími. Vzhledem k chybění cílové fotografie (jejíž dodání je podmínkou pro uznání elektronicky měřeného běžeckého světového rekordu) atletická federace SSSR tehdy Mezinárodní amatérské atletické federaci (IAAF) žádost o ratifikaci rekordu ani nepředložila.[1][2] Za tři roky, 8. června 1983, pak Mariles Göhrová v Berlíně svůj vlastní platný světový rekord znovu vylepšila na 10,81 s.

Na olympijských hrách v Moskvě v roce 1980 Ljudmila Kondraťjevová sice překvapivě – a stejně jako v Praze o jedinou setinu sekundy – znovu porazila Marlies Göhrovou a získala zlatou medaili, zároveň však ve stejném finále utrpěla svalové zranění, které jí znemožnilo start v dalších disciplínách olympijského programu: v běhu na 200 metrů a ve štafetě na 4x100 metrů.

Po olympiádě výkonnost Ljudmily Kondraťjevové upadla do průměru a v polovině osmdesátých let dráhu opustila a dala přednost mateřským povinnostem.

Do vynikající formy se ovšem dostala v roce 1988, kdy se probojovala na olympijské hry v Soulu. Avšak přestože byl její olympijský čas 11,05 sekundy rychlejší nežli vítězný čas z moskevské olympiády, stačil v Soulu jen na sedmé místo v semifinále. Přesto však Kondraťjevová na olympijských 1988 jednu medaili vybojovala – v disciplíně, ve které na hrách v roce 1980 i 1984 startovat nemohla: ve sprinterské štafetě. Štafeta SSSR na 4x100 metrů vytvořila v olympijském semifinále nový sovětský rekord časem 42,01 sekundy, a třebaže byla ve finálovém běhu výrazně pomalejší (42,75 sekundy), získala v něm bronzovou medaili.

Osobní rekordy na otevřené drázeEditovat

Osobní rekordy v haleEditovat

Osobní životEditovat

Jejím manželem byl v polovině 80. let dvojnásobný olympijský vítěz a mistr světa v hodu kladivem Jurij Sedych, se kterým má dceru Oxanu (* 1985). Později se manželství rozpadlo a Sedych se oženil s Nataljou Lisovskou, olympijskou vítězkou ve vrhu koulí.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. World Records Progression – 100 M (Women) [online]. Trackfield.brinkster.net. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Lyudmila Kondratyeva - U.S.S.R - 1980 Olympic 100, Champion [online]. Sporting-Heroes.net. Dostupné online. (anglicky) 
  3. Profile: Lyudmila Kondratyeva [online]. Tilastopaja.org. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazyEditovat