Jurij Sedych

sovětský atlet

Jurij Georgijevič Sedych (ukrajinsky Юрій Георгійович Сєдих, rusky Юрий Геopгиевич Седых, 11. června 1955 Novočerkassk, Rostovská oblast, SSSR, dnešní Ruská federace14. září 2021[2]) byl sovětský atlet ukrajinské národnosti, specializující se na hod kladivem.

Jurij Georgijevič Sedych
Jurij Georgijevič Sedych (14. července 2012)
Jurij Georgijevič Sedych (14. července 2012)
Osobní informace
Narození11. června 1955
Novočerkassk
Úmrtí14. září 2021 (ve věku 66 let)
Pontoise
ChoťNatalja Lisovská
Ljudmila Kondraťjevová[1]
DětiAlexia Sedykh
Kariéra
Disciplínahod kladivem
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přehled medailí
Olympijské kruhy Atletika na LOH
zlato LOH 1976 hod kladivem
zlato LOH 1980 hod kladivem
stříbro LOH 1988 hod kladivem
Mistrovství světa v atletice
stříbro MS 1983 hod kladivem
zlato MS 1991 hod kladivem
Mistrovství Evropy v atletice
zlato ME 1978 hod kladivem
zlato ME 1982 hod kladivem
zlato ME 1986 hod kladivem

Dětství prožil v ukrajinském městě Nikopol, kde se také poprvé seznámil s atletickým kladivem a kde se začal této disciplíně – pod trenérem Vladimirem Volovinem – věnovat. Prvotřídního tréninku se mu pak dostalo na Institutu tělesné kultury k Kyjevě, kde jako pedagog působil olympijský vítěz v hodu kladivem z her v Mnichově v roce 1972, Anatolij Bondarčuk. S Bondarčukem se Sedych seznámil hned na podzim 1972, po návratu Bondarčuka z vítězné olympiády – Sedycha k němu přivedl Viktor Sirenko, vedoucí katedry atletiky na kyjevském institutu. Sirenko Bondarčuka poprosil, aby se sedmnáctiletému kladiváři věnoval, což Bondarčuk učinil, přestože v roce 1972, ve svých 32 letech, se k trenérské práci zatím ještě nechystal. Za další čtyři roky, v roce 1976 se oba dva – student i jeho o 15 let starší pedagog (kterému Sedych v té době nadále vykal) setkali na společných stupních vítězů na olympijských hrách v Montrealu, kde Sedych získal zlatou medaili a Bondarčuk medaili bronzovou. Bondarčukova škola se zaměřila na řadu drobných detailů v Sedychově technice, ale i na některé podstatné změny. Na mistrovství Evropy v Praze v roce 1978 si například experti všimli, že Sedych se do kladiva nezavěšuje, nevysouvá pánev, ale roztáčí se v předklonu, což prodlužovalo poloměr otáček kladiva minimálně o 20 centimetrů, takže při stejné rychlosti otáček dosahovalo kladivo větší rychlosti a snižovala se přitom jeho odstředivá síla, což zlepšovalo zvládnutí tahu kladiva.

Svých prvních atletických úspěchů dosáhl už v juniorské kategorii – v roce 1973 se stal v Duisburgu juniorským mistrem Evropy. V roce 1973 hodil 6 kilogramovým kladivem 75,88 m, což byl nejlepší světový výkon v jeho věkové kategorii, a letech 1973 a 1974 vytvořil se seniorským kladivem také dva juniorské světové rekordy.

Je považován za největší osobnost světového hodu kladivem všech dob – ve světových tabulkách jednotlivých sezón dokázal figurovat mezi 50 nejlepšími kladiváři světa plných 23 let (1973–1995), překonal 8 sovětských a 6 světových rekordů, 3 světové halové rekordy v hodu břemenem, získal tituly olympijského vítěze, mistra světa, mistra Evropy i juniorského mistra Evropy, zvítězil na atletickém evropském i světovém poháru. Zvítězil na Hrách dobré vůle v roce 1986. Stal se vítězem atletické Grand Prix v hodu kladivem v roce 1986 a potom znovu v roce 1990.

Hranici 80 metrů překonal v 77 závodech, nestal se však historicky prvním kladivářem světa, který tuto vzdálenost dokázal zdolat – tento primát získal v roce 1978 jiný sovětský kladivář, Boris Zajčuk.

Ve své disciplíně je stále světovým rekordmanem výkonem 86,74 metru z roku 1986. K tomuto výkonu se v roce 2005 na pouhý 1 centimetr přiblížil běloruský kladivář Ivan Tichon. Přes 86 metrů se v historii dostal již pouze další bývalý kladivář, Sergej Litvinov (86,04 metru z roku 1986). Sedych je ve stejné disciplíně vítězem letních olympijských her z let 1976 a 1980.

Osobní život

editovat

Manželky Jurije Sedycha

editovat

Jurij Sedych byl dvakrát ženatý. Obě dvě jeho manželky jsou olympijskými vítězkami v atletice. Jeho první ženou byla jeho krajanka, rodačka rovněž z Rostovské oblasti, Ljudmila Kondraťjevová, olympijská vítězka v běhu na 100 metrů z olympijských her 1980 v Moskvě. Jeho současnou manželkou je bývalá sovětská koulařka, vítězka z olympijských her 1988 v Soulu a světová rekordmanka Natalja Lisovská. Žil i s rodinou v Paříži a věnoval se trenérské práci.[2]

Dcery Jurije Sedycha

editovat

Jurij Sedych je otcem dvou dcer, které se obě na vrcholové úrovni věnují hodu kladivem. Starší dcerou je Oksana Kondraťjevová (Oksana Kondratyeva, * 22. 11. 1985, 180cm, 80 kg), která závodí pod rodným příjmením své matky a je občankou Ruské federace. V roce 2013 vytvořila osobní rekord 77,13 m, kterým ve světových tabulkách této sezóny figurovala na třetím místě (druhá v ruských tabulkách 2013). Na mistrovství světa v Moskvě v roce 2013 obsadila v hodu kladivem 7. místo, jako studentka Moskevské státní univerzity (obor tělesná výchova) získala na letní světové univerziádě 2013 v Kazani stříbrnou medaili.

Mladší dcera, jejíž matkou je Natalja Lisovská, se jmenuje Alexia Sedykhová (Alexia Sedykh, * 13. 9. 1993, 173 cm, 70 kg) a je občankou Francie. Přestože zatím nedosahuje výkonnosti své starší nevlastní sestry, dosáhla už několika úspěchů. Je to především zlatá medaile na Olympijských hrách mládeže, pořádaných v roce 2010 v Singapuru (59,08 m), bronzová medaile na juniorském mistrovství Evropy 2011 v Tallinnu (65,02 m) nebo bronzová medaile na mistrovství Evropy atletů do 23 let v roce 2013 v Tampere (66,67 m).

Příjmení Sedych

editovat

Příjmení Sedych se v češtině skloňuje obvyklým způsobem, v ruštině či ukrajinštině však žádné koncovky nepřibírá (podobně jako česká příjmení typu Janků, Petrů apod.) I v případě jména Sedych jde o druhý pád množného čísla, v tomto případě přídavného jména sedyj. Koncovka -ych je tedy totožná s českou koncovkou -ých (šedých, černých, bílých apod.) – Věta Znám Jurije Sedycha se tedy v ruštině řekne Ja znaju Jurija Sedych. Věta Mluvil jsem s Jurijem Sedychem zní Ja govoril s Jurijem Sedych.

Světové rekordy Jurije Sedycha

editovat

Hod kladivem (seniorské světové rekordy)

editovat
  • 80,38 m a 80,64 m, Leselidze 16. 5. 1980. V černomořském letovisku v gruzínské Abcházii byly na stadionu místního Dynama překonány během jediného večera (v průběhu pouhých 35 minut) tři světové rekordy v hodu kladivem. Ve třetí sérii kladivářské soutěže překonal v 16:15 hod. Jurij Sedych hodem dlouhým 80,38 m světový rekord západního Němce Karla-Hanse Riehma z roku 1978. Ve stejné sérii, v 16:30 hod., rekord znovu zlepšil další sovětský kladivář, Estonec Jüri Tamm – 80,46 m. V páté sérii, v 16:50 hod., získal Sedych světový rekord opět pro sebe, výkonem 80,64 metru. I poslední, šestý, Sedychův hod, dlouhý 80,44 metru, byl lepší nežli starý Riehmův světový rekord. Třetí v závodě skočil výkonem 78,94 m Sergej LItvinov, čtvrtý byl Aleksej Maljukov (77,10 m), na pátém místě skončil historicky první kladivář světa, který přehodil hranici 80 metrů, Boris Zajčuk – v Leselidze hodil jen 76,64 metrů.
  • 81,80 m, Moskva 31. 7. 1980. Jurij Sedych nepřijel na olympijské hry do Moskvy jako světový rekordman: světový rekord 80,64 metru z Leselidze vydržel jen 8 dnů a překonal jej Sedychův největší rival Sergej Litvinov, který 24. 5. 1980 v Soči dosáhl výkonu 81,64 metru. Sedych v tomto závodě skončil výkonem 79,98 metru až třetí, za Borisem Zajčukem (80,48 m) a před Jürim Tammem (79,54 m). A ač obhájce zlata z olympijských her v Montrealu, nenastupoval?? Jurij Sedych do olympijského vrhačského kruhu ani jako největší favorit – výkonnost trojice kladivářů SSSR (Litvinov, Sedych a Tamm) byla velmi vyrovnaná a získat zlatou olympijskou medaili mohl kterýkoli z nich. Podařilo se to Sedychovi – hned prvním pokusem překonal světový rekord a za hranici 80 metrů poslal kladivo celkem čtyřikrát. Každý se těchto hodů by sám o sobě stačil na získání olympijského vítězství.
  • 86,34 m, Cork 3. 7. 1984. Historicky první kladivářské překonání hranice 85 metrů se odehrálo v roce 1984 na mítinku Cork City Sports International v irském městě Corku. Světovým rekordmanem byl v té době opět Sergej Litvinov (84,36 m), ovšem Sedych už v první sérii jeho rekord pokusem dlouhým 86,34 metru překonal. Ještě další dva Sedychovy hody na tomto mítinku letěly za hranici předchozího světového rekordu: 86,00 metru ve druhé sérii a 85,20 metru v sérii třetí.
  • 86,66 m, Tallinn 22. 6. 1986. Za další dva roky, na atletickém utkání SSSR s Německou demokratickou republikou v hlavním městě Estonska hodil Sedych už v první sérii 86,00 metru a v sérii třetí překonal světový rekord hodem dlouhým 86,66 metru. Druhý v závodě skončil výkonem 84,36 m Sergej Litvinov.
  • 86,74 m, Stuttgart 30. 8. 1986. Ve finále atletického mistrovství Evropy 1986 na stuttgartském Neckarstadionu vytvořil Jurij Sedych v páté sérii svůj poslední světový rekord, 86,74 metru. Ve všech šesti pokusech přehodil hranici 83 metrů a jeho nejhorší pokus v soutěži měl hodnotu 83. 94 metru.

Hod kladivem (juniorské světové rekordy)

editovat
  • 69,04 m Jalta, 7. 10. 1973
  • 70,86 m Alušta, 1. 4. 1974

Hod břemenem (35 liber = 15,88 kilogramu), v hale

editovat
  • 23,00 m Montreal, 10. 3. 1979
  • 23,35 m Montreal, 10. 3. 1979
  • 23,46 m Montreal, 10. 3. 1976

10 nejlepších výkonů Jurije Sedycha

editovat
  • 86,74 (1) Stuttgart 30. 8. 1986 (mistrovství Evropy)
  • 86,66 (1) Tallinn 22. 6. 1984 (mezistátní atletické utkání SSSR-NDR)
  • 86,34 (1) Cork 3. 7. 1984 (mítink Cork City Sports International)
  • 85,68 (1) Budapešť 11. 8. 1986 (mezinárodní mítink BGP)
  • 85,60 (1) Londýn 13. 7. 1984 (mezinárodní mítink PTG)
  • 85,60 (1) Moskva 17. 8. 1984 (mezinárodní závody Družba)
  • 85,14 (1) Moskva 4. 9. 1988 (Memoriál Vladimira Kuce)
  • 85,02 (1) Budapešť 20. 8. 1984 (mezinárodní mítink BGP)
  • 84,92 (1) Drážďany 3. 7. 1986 (mezinárodní mítink Olympijský den)
  • 84,72 (1) Moskva 9. 7. 1986 (Hry dobré vůle)

Výkony Jurije Sedycha v jednotlivých sezónách

editovat

(v závorce pořadí ve světových tabulkách příslušného roku, = stejného výkonu dosáhli dva atleti či více atletů)

  • 1971 – 57,02 m … 8. místo v tabulkách SSSR pro ročník 1953 a mladší
  • 1972 – 62,96 m … 3. místo v tabulkách SSSR pro ročník 1954 a mladší
  • 1973 – 69,04 m (50) … 21. místo v seniorských tabulkách SSSR, 1. místo v tabulkách SSSR pro ročník 1954 a mladší
  • 1974 – 70,86 m (31=) … 13. místo v seniorských tabulkách SSSR, 1. místo v tabulkách SSSR pro ročníky 1954-1955
  • 1975 – 75,00 m (8)
  • 1976 – 78,86 m (1)
  • 1977 – 76,60 m (3)
  • 1978 – 79,76 m (3)
  • 1979 – 77,58 m (7=)
  • 1980 – 81,80 m (1)
  • 1981 – 80,18 m (2)
  • 1982 – 81,66 m (3)
  • 1983 – 80,94 m (5)
  • 1984 – 86,34 m (1)
  • 1985 – 82,70 m (2)
  • 1986 – 86,74 m (1)
  • 1987 – 80,34 m (12)
  • 1988 – 85,14 m (1)
  • 1989 – 81,92 m (4)
  • 1990 – 82,80 m (4)
  • 1991 – 82,62 m (3)
  • 1992 – 82,18 m (4)
  • 1993 – 76,92 m (28)
  • 1994 – 80,14 m (11)
  • 1995 – 79,48 m (12)
  • 1996 – 69,62 m (115)

Jurij Sedych v atletických tabulkách své doby

editovat

Světové tabulky v hodu kladivem mužů v roce 1980

editovat
  • 81,80 Jurij Sedych (SSSR), 1955, 1, Moskva 31. 7. 1980
  • 81,66 Sergej LItvinov (SSSR), 1958, 1, Soči 24. 5. 1980
  • 80,80 Karl-Hans Riehm (SRN), 1951, 1, Rhede 30. 7. 1980
  • 80,48 Boris Zajčuk (SSSR), 1947, 2, Soči 24. 5. 1980
  • 80,46 Jüri Tamm (SSSR), 1957, 2, Leselidze 16. 5. 1980
  • 80,34 Igor Nikulin (SSSR), 1960, 2, Moskva 21. 6. 1980
  • 78,94 Detlef Gerstenberg (NDR), 1957, 1, Erfurt 18. 5. 1980
  • 78,59 Aleksandr Kozlov (SSSR), 1952, 5, Soči 24. 5. 1980
  • 78,52 Aleksej Maljukov (SSSR), 1950, 6, Soči 24. 5. 1980
  • 77,96 Manfred Hünning (SRN), 1953, 2, Rhede 30. 7. 1980

Dlouhodobé světové tabulky v hodu kladivem mužů k 31. 12. 1980

editovat
  • 81,80 Jurij Sedych (SSSR), 1955, 1, Moskva 31. 7. 1980
  • 81,66 Sergej LItvinov (SSSR), 1958, 1, Soči 24. 5. 1980
  • 80,80 Karl-Hans Riehm (SRN), 1951, 1, Rhede 30. 7. 1980
  • 80,48 Boris Zajčuk (SSSR), 1947, 2, Soči 24. 5. 1980
  • 80,46 Jüri Tamm (SSSR), 1957, 2, Leselidze 16. 5. 1980
  • 80,34 Igor Nikulin (SSSR), 1960, 2, Moskva 21. 6. 1980
  • 79,30 Walter Schmidt (SRN), 1948, 1, Frankfurt nad Mohanem 14. 8. 1975
  • 79,16 Manfred Hünning (SRN), 1953, 1, Dortmund 22. 8. 1979
  • 78,94 Detlef Gerstenberg (NDR), 1957, 1, Erfurt 18. 5. 1980
  • 78,62 Aleksej Spiridonov (SSSR), 1951, 1, Kyjev 22. 8. 1976

Světové tabulky v hodu kladivem mužů v roce 1986

editovat
  • 86,74 Jurij Sedych (SSSR), 1955, 1, Stuttgart 30. 8. 1986
  • 86,04 Sergej Litvinov (SSSR), 1958, 1, Drážďany 3. 7. 1986
  • 82,34 Igor Nikulin (SSSR), 1960, 3, Drážďany 3. 7. 1986
  • 82,24 Benjaminas Vilučkis (SSSR), 1961, Klaipėda 24. 8. 1986
  • 81,70 Günther Rodehau (NDR), 1959, 1, Dráždany 16. 8. 1986
  • 81,32 Klaus Ploghaus (SRN), 1956, 1, Paderborn 25. 8. 1986
  • 80,88 Jud Logan (USA), 1959, 1, Walnut 27. 4. 1986
  • 80,88 Jüri Tamm (SSSR), 1957, 1, Leselidze 18. 5. 1986
  • 80,70 Vasilij Sidorenko (SSSR), 1961, 1, Tbilisi 10. 8. 1986
  • 80,68 Igor Astapkovič (SSSR), 1963, 1, Minsk 1. 6. 1986

Dlouhodobé světové tabulky v hodu kladivem mužů k 31. 12. 1986

editovat
  • 86,74 Jurij Sedych (SSSR), 1955, 1, Stuttgart 30. 8. 1986
  • 86,04 Sergej Litvinov (SSSR), 1958, 1, Drážďany 3. 7. 1986
  • 84,40 Jüri Tamm (SSSR), 1957, 1, Banská Bystrica 9. 9. 1984
  • 83,54 Igor Nikulin (SSSR), 1960, 1, Atény 2. 9. 1982
  • 82,64 Günther Rodehau (NDR), 1959, 1, Dráždany 3. 8. 1985
  • 82,24 Benjaminas Vilučkis (SSSR), 1961, Klaipėda 24. 8. 1986
  • 81,56 Christoph Sahner (SRN), 1963, 1, Rehlingen 27. 5. 1985
  • 81,52 Juha Tiainen (Finsko), 1955, 1, Tampere 11. 6. 1984
  • 81,44 Jurij Tarasjuk (SSSR), 1957, 1, Minsk 10. 8. 1984
  • 81,32 Klaus Ploghaus (SRN), 1956, 1, Paderborn 25. 8. 1986

Osobní rekordy

editovat

Reference

editovat
  1. Dostupné online.
  2. a b Yuriy Sedykh, hammer world record holder, dies at 66. apnews.com [online]. AP, 2021-09-14 [cit. 2021-09-14]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura

editovat
  • ATHLETICS '88/89, The International Track and Field Annual, Association of Track and field Statisticians, edited by Peter Matthews, Sports World Ltd., a division of London and International Publishing, 1989, ISBN 0-948209-33-X, National Championships and biographies of leading athletes, BIOGRAPHIES: USSR, Yuriy Sedykh, str. 234
  • 6th IAAF World Junior Championships – IAAF – ATFS Sydney Statistics Handbook, editor: Mark Butler, IAAF Media & Public Relation Department 1996, IAAF World Junior Record Progression, str. 332
  • Atletika, ročník 30, 1978, č. 11, Metodické listy, Dr.Klement Kersenbrock: Technické postřehy z ME, Pozorování u klece, str. 11
  • Atletika, ročník 33, 1981, č. 6, (až): 5 začátků – Jurij Sedych, str. 10
  • Legkaja atletika, ježeměsačnyj sportivno metodičeskij žurnal, ročník 17, 1972, č. 3 (202), 10 lučšich junych legkoatletov SSSR 1971, junoši (1953–1954 gg. rožděnija), str. 20
  • Legkaja atletika, ježeměsačnyj sportivno metodičeskij žurnal, ročník 18, 1973, č. 3 (214), 10 lučšich junych legkoatletov SSSR (rožděnija 1954 g. i molože), str. 23
  • Legkaja atletika, ježeměsačnyj sportivno metodičeskij žurnal, ročník 19, 1974, č. 1 (224), 25 lučšich legkoatletov SSSR, str. 29
  • Legkaja atletika, ježeměsačnyj sportivno metodičeskij žurnal, ročník 19, 1974, č. 2 (225), 10 lučšich junych legkoatletov SSSR 1973 (1955 g. rožděnija i molože), str. 27
  • Legkaja atletika, ježeměsačnyj sportivno metodičeskij žurnal, ročník 20, 1975, č. 1 (236), 25 lučšich legkoatletov SSSR, str. 25
  • Legkaja atletika, ježeměsačnyj sportivno metodičeskij žurnal, ročník 20, 1975, č. 2 (237), 10 lučšich molodych legkoatletov SSSR 1947 goda (moloděž', 1954–1955 gg. rožděnija)
  • Legkaja atletika, ježeměsačnyj sportivno metodičeskij žurnal, ročník 21, 1976, č. 12 (259), My i molot, str. 1–2
  • Legkaja atletika, ježeměsačnyj sportivno metodičeskij žurnal, ročník 21, 1976, č. 12 (259), G.Simančuk: Věs' P'jedestal naš, str. 3

Externí odkazy

editovat