Letenye

město v maďarské župě Zala

Letenye (chorvatsky Letinja, slovinsky Letina) je okresním městem okresu Letenye, v župě Zala v jihozápadním Maďarsku. V roce 2017 zde žilo 4 041 obyvatel. Rozloha města je 41,72 km².

Letenye
Centrum Letenye, zámek Szapáry–Andrássy-kastély a památník roku 1956
Centrum Letenye, zámek Szapáry–Andrássy-kastély a památník roku 1956
Letenye – znak
znak
Letenye – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška140–175 m n. m.
StátMaďarskoMaďarsko Maďarsko
ŽupaZala
Letenye
Letenye
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha41,72 km²
Počet obyvatel4 041 (2017)
Hustota zalidnění96,9 obyv./km²
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Letenye leží v jihozápadním Maďarsku. Nadmořská výška je v rozmezí 140–175 m. Od župního města Zalaegerszegu je vzdáleno přibližně 60 km. Do Budapešti je to asi 230 km po dálnici M7 (E65 a E71), která prochází podél jižního okraje města. Zhruba 3 km západně od města je na dálnici hraniční přechod Letenye-Gorican, přes který se vjíždí do Chorvatska. Před hraničním přechodem odbočuje z dálnice M7 směrem na severozápad dálnice M70 (E653), která vede do Slovinska. Nejbližší železniční stanice je v sousedním okresním městě Nagykanizsa, které je vzdáleno zhruba 22 km. Město Letenye leží asi 3 km severně od břehů řeky Mur, která zde tvoří hranici s Chorvatskem.

Historie

editovat

První zmínka o městě se datuje od roku 1341. Obec získala v roce 1367 právo trhu, v roce 1498 byla povýšena na město. Během tureckých nájezdů na konci 17. století byla obec několikrát zpustošena a město ztratilo svůj význam. Později bylo obyvatelstvo také postiženo morem. V letech 1871–1971 bylo místo sídlem oblasti a od roku 1989 bylo povýšeno na město. Od počátku roku 2013 je Letenye okresním městem.

Zajímavosti

editovat
  • Zámek Szapáry-Andrássy
  • Římskokatolický kostel Nejsvětější Trojice
  • Termální lázně

Partnerská města

editovat

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Letenye na maďarské Wikipedii.


Externí odkazy

editovat