Leopoldsruhe
Leopoldsruhe je bývalý lovecký zámeček, který se nachází v areálu bývalého hospodářského dvora Velký Dvůr ve městě Pohořelice v okrese Brno-venkov. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.[1] Jedná se o barokní jednopatrovou budovu tvaru U od Františka Antonína Grimma s čestným dvorem, který je ohrazen zdí a dvěma hospodářskými budovami. Krátce po roce 1743 jej nechal postavit Jan Leopold z Ditrichštejna, který získal Velký Dvůr v rámci koupě židlochovického panství.[2] V první čtvrtině 19. století zakoupil panství Albert Sasko-Těšínský, který kolem zámku nechal vybudovat ohradní zeď s čestným dvorem a založit park.[2]
| Leopoldsruhe | |
|---|---|
 jižní průčelí | |
| Účel stavby | |
Bývalý lovecký zámek, nyní sociální centrum. | |
| Základní informace | |
| Sloh | barokní |
| Architekt | František Antonín Grimm |
| Výstavba | po roce 1743 |
| Stavebník | Leopold z Ditrichštejna |
| Další majitelé | Ditrichštejnové, Habsburkové |
| Současný majitel | Sdružení pěstounských rodin |
| Poloha | |
| Adresa | Velký Dvůr 134, Pohořelice,  Česko |
| Souřadnice | 48°57′37,44″ s. š., 16°32′0,96″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 37568/7-1661 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Po první světové válce přešel Velký Dvůr se zámkem do správy Československých státních lesů a statků a po roce 1949 Československých státních statků. Po roce 1989 převzal zdevastovaný objekt od státního podniku Státní statek Pohořelice stát. Od roku 2001 se nachází v majetku Sdružení pěstounských rodin, které objekt rekonstruovalo a od roku 2003 zde vybudovalo Dům na půli cesty, sociální centrum pro mladé lidi.[2] Rekonstrukce proběhla v letech 2002–2007 nákladem 24 milionů korun, s dotací fondů Evropské unie ve výši 6,5 milionů korun.[3]
Historie zámku v letech 1918–1989 editovat
Majetkem Habsbursko-lotrinské dynastie (Bedřicha Rakousko-Těšínského) zůstal zámek až do roku 1919, kdy byl na základě Saintgermainské smlouvy zestátněn a v roce 1924 zařazen do správy Československých státních lesů a statků.[3] Zámek následně sloužil k ubytování českých zaměstnanců na zestátněném Velkém Dvoře. Po druhé světové válce jej opět převzaly Československé státní lesy a statky a od roku 1949 národní podnik Československé státní statky, které v něm zřídili Ústřední učiliště Čs. státních statků pro dělnické kádry.[4][2]
V roce 1919 přechází panství do majetku státu a roku 1926 je zde vytvořeno Polesí Velký Dvůr, jehož sídlo je vystavěno ve středu parku na jedné z původních hvězd, v přibližně stejném období je postavena myslivna při západním okraji parku. Cestní síť do určité míry koresponduje z historickou, ale mezi Polesím a myslivnou byla vytvořena nová přímá spojnice. V tomto období dochází i k obnově Starého rybníka, a tím k zničení unikátní sítě os, které v krajině existovaly. Tyto zásahy a dalších 80 let bez adekvátní péče způsobily fatální dopad na dnešní vzhled parku. V letech 1948 až 1950 byly znovu obnoveny rybníky Starý, Nový a Vrkoč. Areál parku byl ještě do roku 1984 veden v kategorii les zvláštního určení, později už jen jako hospodářský les. Z tohoto vyplývá, že park a zámek jsou majetkově odděleny posledních 85 let, přestože zůstávají v majetku státu.Návrh regenerace, přestavby a obnovy vegetačních prvků v modelovém objektu - zámecký park ve Velkém Dvoře u Pohořelic[5]
V roce 1950 Státní památkový úřad oznámil Státnímu statku Pohořelice, že lovecký zámek Leopoldsruhe s hospodářskými budovami u Velkého Dvora (st. p. 272, 267) byly přidány do oficiálního soupisu památek jako velmi hodnotný umělecko-historický objekt ze 30. let 18. století. V roce 1951 Československé státní statky konstatovaly, že zámek je ve velmi špatném stavu. Zámek pak přešel do majetku nově zřízeného Výzkumného ústavu pro hospodaření vodou v zemědělství v Pohořelicích, jehož byl Velký Dvůr součástí.[6]
V roce 1952 Státní památkový úřad konstatoval opět zhoršení stavu zámku, kdy jej shledal v neudržovaném stavu a v přízemí zámku chov drůbeže. Následně měl zámek sloužit jako středisko pracujícího dorostu. V roce 1953 byl ústav přejmenován na Výzkumný ústav travopolní soustavy v Pohořelicích a zámek byl v roce 1954 využíván jako kulturní dům a pro třídu základní školy. V letech 1959–1969 se nacházel v majetku sloučeného Výzkumného ústavu krmivářského v Pohořelicích. V roce 1960 sloužily zámecké prostory jako bytové jednotky. V roce 1969 byl zámek s účelovými objekty Velkého Dvora a Nové Vsi přiřazen opět ke Státnímu statku Pohořelice a ve zdevastovaném stavu jej po roce 1989 převzal stát.[7][5]
Galerie editovat
-
severní průčelí -
čestný dvůr -
hlavní brána
Reference editovat
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2013-02-22]. Identifikátor záznamu 149489 : Zámek - lovecký zámeček. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b c d Pamětihodnosti Pohořelic – Lovecký zámeček Leopoldsruhe [online]. Pohorelice.cz [cit. 2013-02-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-08-19.
- ↑ a b Informační tabule u zámku
- ↑ Rudé právo, Ústřední orgán Komunistické strany Československa, 8.6.1949, s. 3: Otevření Ústředního učiliště ČSSS.
- ↑ a b TREFILOVÁ, Kateřina. Návrh regenerace, přestavby a obnovy vegetačních prvků v modelovém objektu - zámecký park ve Velkém Dvoře u Pohořelic [online]. Lednice: 2006. Dostupné online.
- ↑ Státní statky na cestě k socialistické velkovýrobě. Projevy, diskuse a rezoluce z první celostátní konference československých státních statků, n. p., konané ve dnech 17. - 18. prosince 1948 v Praze, Praha, Brázda, 1950.
- ↑ Sborník vědeckých prací Výzkumného ústavu výživy zvířat Pohořelice, Ústav vědeckotechnických informací MZVž, 1987.
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Leopoldsruhe na Wikimedia Commons - Oficiální stránky Domu na půli cesty
- Leopoldsruhe na hrady.cz
