Leopold von Dittel
Leopold rytíř von Dittel (29. května 1815 Fulnek[1], Morava – 28. července 1898 Vídeň) byl rakouský lékař moravského původu, zakladatel urologie jako nového samostatného oboru.[2]
| Leopold von Dittel | |
|---|---|
 Leopold von Dittel od Josefa Loewyho | |
| Narození | 29. května 1815 Fulnek (Fulneck), Morava  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 28. července 1898 Vídeň (Wien)  Rakousko-Uhersko |
| Původ | židovský z moravského Fulneku |
| Alma mater | Vídeňská univerzita |
| Pracoviště | 1. chirurgické oddělení Vídeňské všeobecné nemocnice |
| Obory | chirurgie, urologie |
| Známý díky | založení urologie jako samostatného oboru |
| Ocenění |  Řád železné koruny III. třídy (1881) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život a dílo editovat
Leopold von Dittel vystudoval lékařství na Vídeňské univerzitě a po své promoci v roce 1840 pracoval jako praktický lékař. Později se stal asistentem u Johanna Dumreichera. V letní sezóně v letech 1842–1848 pracoval jako lázeňský lékař v tehdejších uherských, dnes slovenských Trenčianských Teplicích.[3] V roce 1856 se habilitoval v oboru chirurgie.
Dittel se v roce 1861 stal primářem chirurgického oddělení ve Vídeňské všeobecné nemocnici a v roce 1865 se stal z rozhodnutí císaře Františka Josefa I. mimořádným profesorem. V roce 1875 rezignoval na akademický post, v roce 1880 odmítl profesuru a nástupnictví po Johannu Dumreicherovi. Krátce poté byl povýšen do šlechtického stavu.
Je oceňován za rozvoj mnoha nových diagnostických a chirurgických postupů na poli urogenitální medicíny. Je znám jako průkopník diagnostiky za pomocí cytoskopu, přístroje, který nedávno před tím vynalezl urolog Maxmilian Nitze (1848–1906). V urologii slouží cytoskop k endoskopické detekci nádorů močového měchýře a dalších poruch močového systému.
Společně s Felixem Legueuem (1863–1939) a Émilem Forguem (1860–1943) vyvinuli chirurgickou metodu uzavření vesikovaginální fistuly, která je podle nich pojmenována a známá jako „Dittel-Forgue-Legueuho operace“. Dále je po něm pojmenován nástroj na léčbu uretrální stenózy tzv. Dittelova uretrální sonda.
V roce 1894 byl jmenován do prestižní funkce prezidenta vídeňské Lékařské společnosti (Gesselschaft der Ärzte). Jeho portrétní reliéf od Rudolfa Bachmanna lze dnes spatřit v arkádovém dvoře vídeňské univerzity.[3] V roce 1975 byla po něm ve 22. vídeňském okrese Donaustadt pojmenována ulice: Dittelgasse.
Spisy editovat
- Ueber Klumpfuss 1851
- Skoliose 1853
- Beiträge zur Pathologie und Therapie der Männlichen Geschlechtstheile 1859
- Sekundäre Luxation des Hüftgelenkes 1861
- Der Kathederismus 1864
- Beitrag zur Lehre der Hypertrophie der Prostata, in Oesterreichischer Medizinischer Jahrbericht 1867
- Der Steinsauger in Allgemeine Wiener Medizinische Zeitung 1870
- Die Stricturen der Harnröhre (in Franz von Pitha – Theodor Billroth's Handbuch der Chirurgie) 1872
- Zur Behandlung der Hypertrophie der Vorsteherdrüse in Wiener Medizinische Wochenschrift 1876
- Operationen der Blasensteine ib. 1880; Nierencalculose, ib. 1881
Reference editovat
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Leopold von Dittel na německé Wikipedii a Leopold Ritter von Dittel na anglické Wikipedii.
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost Fulnek
- ↑ Österreichisches Biographisches Lexikon 1815-1950. Wien: Verlag der Österreichischen Akademie der Wissenschaften, 1957. Dostupné online. S. 187. (němčina)
- ↑ a b Nová šlechta v českých zemích a podunajské monarchii – Dittel
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Leopold von Dittel na Wikimedia Commons - Nová šlechta v českých zemích a podunajské monarchii – Dittel
- Dittel, Leopold Ritter v. In: Pagel, Julius: Biographisches Lexikon hervorragender Ärzte des neunzehnten Jahrhunderts. Berlin, Wien 1901, Sp. 397–399.
- Leopold Ritter von Dittel, Jewish encyklopedia
