Lechovice (zámek, okres Znojmo)

kulturní památka České republiky na území obce Lechovice
(přesměrováno z Lechovice (zámek))

Zámek Lechovice se nachází v horní části stejnojmenné obce poblíž hlavní silnice z Brna do Znojma a v sousedství poutního kostela Navštívení Panny Marie. Byl vystavěn v 18. století jako letní rezidence louckých premonstrátů, jeho současná podoba pochází z přelomu 19. a 20. století, kdy byli jeho majiteli Kübeckové z Kübau. Zámek je od roku 1973 chráněn jako kulturní památka. Nyní je soukromým majetkem a je zde vinotéka s možností pořádání společenských akcí.

Zámek Lechovice
Západní průčelí zámku
Západní průčelí zámku
Základní informace
Sloh baroko
Výstavba 18. století
Stavebník Loucký klášter
Další majitelé Kübeckové von Kübau
Poloha
Adresa Lechovice 48, Lechovice, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Další informace
Rejstříkové číslo památky 29548/7-6503 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

HistorieEditovat

Lechovice se připomínají poprvé v roce 1287 jako majetek znojemského kostela sv. Michala, později patřily znojemskému klášteru klarisek, od roku 1343 se zde často střídali majitelé z řad drobné šlechty. V kupních smlouvách se v Lechovicích od poloviny 14. století připomíná tvrz, která však později zanikla a během 15. a 16. století se zde uvádí jen hospodářský dvůr. V letech 1485–1531 patřily Lechovice opět klášteru klarisek ve Znojmě, krátce byly v majetku významných rodů Lichtenburků nebo Pernštejnů. Díky častému střídání majitelů a připojování Lechovic k větším panstvím nedošlo k obnovení šlechtického sídla.

Barokní rezidence premonstrátů a zámek v době KübeckůEditovat

Právem odúmrti se v roce 1654 Lechovice nakrátko ocitly v přímém majetku císaře Ferdinanda III. a v roce 1660 získal statek za 11 000 zlatých premonstrátský klášter v Louce u Znojma. Lechovice byly začleněny do rozsáhlého klášterního majetku a až koncem 17. století vzrostl jejich význam, kdy se začaly konat poutě k soše Panny Marie z majetku louckého kláštera. Obliba poutí do Lechovic si vyžádala stavbu nového kostela, který vznikl v letech 1715–1722 na návrší nad obcí podle projektu Ch. A. Oedtla[1]. Poblíž kostela vznikly dvě hospody pro poutníky a byl tak položen základ pro horní část Lechovic vzdálené přibližně jeden kilometr od centra obce.

V těsném sousedství kostela byla postavena barokní rezidence pro letní pobyty mnichů, v době poutí tu pobývali i opati louckého kláštera. Vznik zámku je datován k roku 1740, pozdější stavebně historický průzkum ale napovídá, že byl postaven pravděpodobně současně s kostelem v letech 1720–1722 a uvažuje se taktéž o autorství Ch. A. Oedtla. Loucký klášter byl zrušen Josefem II. v roce 1784 a jeho majetek připadl Moravskému náboženskému fondu, který jej spravoval až do roku 1824.

V roce 1824 koupil Lechovice za 249 000 zlatých bohatý vídeňský měšťan Josef Lang (původem ze Znojma), který nechal zámek upravit do trojkřídlé dispozice a podílel se také na přeměně parku. Langova dcera Julie se v roce 1827 provdala za pozdějšího rakouského ministra financí barona Karla Kübecka (1780–1855) a rodině Kübecků patřil velkostatek do roku 1945. Poslední významnější úpravy zámku proběhly na přelomu 19. a 20. století za dlouholetého moravského zemského poslance barona Maxmiliána Kübecka (1835–1913), který díky zídkám s balustrádami rozdělil park na několik částí, jižní průčelí zámku bylo obohaceno o litinovou terasu a k západnímu průčelí byly přistavěny dvě rizalitové věže. Stavební úpravy v novobarokním stylu s prvky secese byly symbolicky zakončeny v roce 1904 osazením kapličky Panny Marie do ohradní zdi parku. Po Maxmiliánově smrti v roce 1913 zdědila Lechovice jeho jediná dcera Blanka (1873–1935), která se uplatnila jako spisovatelka a pokračovala také v budování rodinné knihovny na zámku. Před první pozemkovou reformou patřil k velkostatku kromě zámku také hospodářský dvůr, mlýn a 831 hektarů půdy, majetkem Kübecků byla též jejich rodinná hrobka postavená v novogotickém stylu v lese nad zámkem.[2]

Zámek po roce 1945Editovat

Posledním majitelem byl Adalbert Kübeck, který Lechovice opustil v dubnu 1945 těsně před příchodem Rudé armády. Sovětští vojáci vyrabovali interiéry zámku a část mobiliáře spálili v parku, na devastaci se podíleli částečně i místní občané. Zbytky vybavení byly v rámci svozů později přemístěny do Jaroměřic nad Rokytnou, dochovala se také bohatá a hodnotná knihovna Kübecků, později byla ale rozptýlena mezi několik institucí (Národní muzeum v Praze, Moravská zemská knihovna v Brně).[3]

V roce 1948 byl lechovický zámek přidělen Zemskému výzkumnému ústavu pro rostlinnou výrobu, o tři roky později jej převzaly Československé státní statky. Tehdy proběhly stavební adaptace, během nichž byla zrušena štuková výzdoba a interiéry zámku zcela pozbyly historickou hodnotu. Krátce na zámku fungovalo zemědělské učiliště a v letech 1958–1994 zde byl Charitní domov pro řádové sestry, poté do roku 2012 pobočka znojemské léčebny pro drogově závislé.[3]

Od roku 2012 je zámek soukromým majetkem a po nutných úpravách zde byla v roce 2014 otevřena vinotéka s možností konání společenských akcí. V otevírací době vinotéky je areál volně přístupný.[3]

PopisEditovat

Lechovický zámek se nachází v horní části obce v sousedství poutního kostela Navštívení Panny Marie poblíž hlavní silnice Brno–Znojmo. Budova má trojkřídlou dispozici a její současná podoba je výsledkem úprav koncem 19. a počátkem 20. století. Nádvoří se otvírá východním směrem, je ale zčásti uzavřeno novodobými přístavbami. Památkovou hodnotu si uchovalo především západní a jižní křídlo. Západní křídlo je opticky rozděleno dvěma rizality s věžovými nástavbami a balkónem nad hlavním vchodem. Jižnímu křídlu dominuje litinová terasa, která je ze stran ukončena rizality s rodovými erby Kübecků. Před jižním křídlem je zahrada s pravidelnou úpravou, na kterou navazuje anglický park. Jednotlivé části parku jsou odděleny zídkami s balustrádami. Kromě dvou kašen je zajímavá západní část zahrady zakončená litinovou pergolou. Zámek je obklopen parkem o rozloze přibližně 3,5 hektaru a celý areál je obklopen zdí. Vstup je možný dvěma branami od jihu a ze severu, malá branka vede navíc přímo ke kostelu. V parku se nachází památkově chráněný lechovický dub.

GalerieEditovat

ReferenceEditovat

  1. DIBELKOVÁ, Irena: Poutní místa na Moravě a ve Slezsku; Praha, 2005 s. 35–36 ISBN 978-80-7033-8759
  2. Ottův slovník naučný, díl XV.; Praha, 1900 (reprint 1999), s. 805 ISBN 80-7185-226-0
  3. a b c KREJČOVÁ, Monika: Památková péče na jižní Moravě po druhé světové válce, magisterská diplomová práce; Filozofická fakulta Masarykovy univerzity Brno, 2015; s. 30–35, 49–52 dostupné online

LiteraturaEditovat

Externí odkazyEditovat