Ladislav Szántó
Ladislav Szántó (30. dubna 1894 Uhrovec – 22. dubna 1974 Bratislava) byl slovenský filozof, člen skupiny DAV, od r. 1953 univerzitní profesor, akademik Slovenské akademie věd (od r. 1955) a Československé akademie věd (od r. 1962). Prosazoval dialekticko-materialistické a historicko-materialistické přístupy k aktuálním otázkám. Působil především jako publicista a propagátor marxismu-leninismu. Ostře kritizoval objektivismus, revizionismus a nemarxistické filozofie vůbec.
| prof. Ladislav Szántó, DrSc. | |
|---|---|
| Narození | 30. dubna 1894 Uhrovec |
| Úmrtí | 22. dubna 1974 (ve věku 79 let) Bratislava |
| Povolání | filozof |
| Politická strana | Komunistická strana Československa |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Život
editovatNarodil se 30. dubna 1894[1][2] v Uhrovci do řemeslnické a rolnické rodiny, v níž bylo celkem sedm dětí. V letech 1908–1913 absolvoval učitelský ústav v Lučenci a poté pokračoval ve studiu na Vysoké škole pedagogické v Budapešti (1913–1915). Studium bylo v roce 1915 přerušeno tím, že musel narukovat do armády. Při bojích v Rusku padl do zajetí a byl internován v zajateckém táboře v Krasnojarsku. V zajetí se přiklonil k marxismu a přeložil do maďarštiny Leninovu knihu Stát a revoluce.[3]
V roce 1920 byl přijat do ruské komunistické strany, jeho ručiteli byli Jaroslav Hašek a Arnošt Kolman. Pracoval pak v redakci maďarského dělnického časopisu, který byl vydáván v Omsku.
V roce 1921 se vrátil do Československa a ihned vstoupil do KSČ. Živil se jako učitel a v letech 1922–1934 působil na měšťanské škole v Čadci. Zvláště v 30. letech zároveň vyvíjel intenzivní agitační a propagandistickou činnost v komunistickém tisku, přičemž často používal pseudonym Ladislav Ormis.[4] Byl také členem skupiny DAV. V letech 1934–1938 učil na měšťanské škole Šuranech a v roce 1938 byl jmenován ředitelem měšťanské školy v Galantě (1938–1945).
Po osvobození působil v komunistickém nakladatelství Pravda,[5] od roku 1947 jako jeho ředitel. Později přešel na dráhu vysokoškolského učitele. V roce 1952 se stal vedoucím katedry marxismu-leninismu na Vysoké škole ekonomické v Bratislavě,[6] v roce 1953 byl jmenován univerzitním profesorem filozofie. V letech 1953–1956 byl děkanem národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické v Bratislavě.[7] V roce 1955 dosáhl vědecké hodnosti doktora filozofických věd (DrSc.) a v témže roce byl jmenován akademikem Slovenské akademie věd. V letech 1954–1957 byl členem ústředního výboru Komunistické strany Slovenska. V období 1960–1969 byl ředitelem Filozofického ústavu Slovenské akademie věd a v roce 1962 se stal akademikem Československé akademie věd.[8]
Zemřel 22. dubna 1974 v Bratislavě.[9]
Dílo
editovatMonografie
editovat- Osobnosť vo fašizme, socializme a ľudovej demokracii; otištěno v knize: M. D. Kammari, O úlohe osobnosti v histórii, 1949 (2. vydání);
- Hospodárstvo dvoch svetov: podstata hospodárstva SSSR a USA, 1949 (2. vydání);
- Vybrané state, 1958;
- Čo nám treba: výber článkov o kulte osobnosti a leninizme: 1954–1963, 1964 (2., doplněné vydání);
- Říjen a moje cesta k marxismu, 1971 (2. vydání);
- Premeniť sny na skutočnosť, 1977.
Sborníky
editovat- Myšlienkové jadro Einsteinovej teorie; Ročenka Slovenskej chudoby, 1926;
- Takto ich vidím; DAV, Spomienky a štúdie, 1965;
- Velikaja oktiabrskaja revoľucija i leninizm; Leninizm a razvitije marksistickoj filosofii za rubežom, 1970.
Časopisecké příspěvky
editovat- Materialistická dialektika a kríza strany, Pravda 1929;
- Marxisticky o psychoanalýze, Tvorba 1930;
- Leninova filozofia, DAV 1931;
- Sme bojovnými dialektickými materialistami. Komunistická revue 1932;
- O vývojovom zákone jednotnosti protikladov, Šíp 1935;
- O triednom chápaní konkrétnosti a abstraktnosti, Šíp 1936;
- V čom dielo Slovanstva. Nové slovanstvo, Nové slovo 1945;
- Za filozofiu spätú so životom, Otázky marxistickej filozofie (OMF) 1961;
- Dialektika kvantity a kvality, obsahu a formy v Marxovom Kapitáli, OMF 1964;
- Za leninské chápanie nevyhnutnosti a slobody, Filozofia 1970;
- Leninizmus a problémy filozofie prírodných vied, Filozofia 1970.
Ocenění
editovat
Řád republiky (1959)[1]- Stříbrná plaketa ČSAV „Za zásluhy o vědu a lidstvo" (1962)[10]
- Státní cena Slovenské socialistické republiky za celoživotní dílo v oblasti marxisticko-leninské filozofie a ekonomie (1972)[11]
Řád Vítězného února (1974)[1]
_-_stu%C5%BEka.gif){kind=small}
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ a b c Malá československá encyklopedie. Svazek 5. Praha: Academia, 1987. 998 s. cnb000125650. Heslo „Szántó", s. 996.
- ↑ VANĚK, Antonín. Slovník českých a slovenských sociálně politických myslitelů a sociologů: autoři, časopisy, instituce, společnosti: 1848-1980. 1. vyd. Praha: Univerzita Karlova, 1986. 212 s. cnb000031486. Kapitola „Ladislav Szántó", s. 127.
- ↑ MICHALIČKA, Vladimír. Učiteľské pôsobenie a pedagogické náhľady Ladislava Szántóa. Pedagogika : časopis pro vědy o vzdělávání a výchově. Roč. 1982, čís. 4, s. 410. Dostupné online.
- ↑ MICHALIČKA, Vladimír. Učiteľské pôsobenie a pedagogické náhľady Ladislava Szántóa. Pedagogika : časopis pro vědy o vzdělávání a výchově. Roč. 1982, čís. 4, s. 411.
- ↑ MICHALIČKA, Vladimír. Učiteľské pôsobenie a pedagogické náhľady Ladislava Szántóa. Pedagogika : časopis pro vědy o vzdělávání a výchově. Roč. 1982, čís. 4, s. 412.
- ↑ MICHALIČKA, Vladimír. Učiteľské pôsobenie a pedagogické náhľady Ladislava Szántóa. Pedagogika : časopis pro vědy o vzdělávání a výchově. Roč. 1982, čís. 4, s. 413.
- ↑ Historie národohospodářské fakulty na stránkách Ekonomické univerzity v Bratislavě
- ↑ VANĚK, Antonín. Slovník českých a slovenských sociálně politických myslitelů a sociologů: autoři, časopisy, instituce, společnosti: 1848-1980. 1. vyd. Praha: Univerzita Karlova, 1986. 212 s. cnb000031486. Kapitola „Ladislav Szántó", s. 128.
- ↑ HANZEL, Lev. Zemřel zasloužilý člen Komunistické strany Československa akademik Ladislav Szántó. Rudé právo. 24. 4. 1974, s. 2. Dostupné online.
- ↑ Seznam nositelů plakety „Za zásluhy o vědu a lidstvo" na webu Masarykova ústavu a Archivu AV ČR. old.mua.cas.cz [online]. [cit. 2019-08-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-05.
- ↑ Uděleny státní ceny SSR. Rudé právo. 26. 8. 1972, s. 1. Dostupné online.
Literatura
editovat- Kolektiv. Antologie z dějin českého a slovenského filozofického myšlení: od roku 1848 do roku 1948. 1. vyd. Praha: Svoboda, 1989. 808 s. ISBN 80-205-0029-4. Kapitola „Ladislav Szántó", s. 771–780.
- MICHALIČKA, Vladimír. Učiteľské pôsobenie a pedagogické náhľady Ladislava Szántóa. Pedagogika : časopis pro vědy o vzdělávání a výchově. Roč. 1982, čís. 4, s. 409–419. Dostupné online.
Externí odkazy
editovat- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Ladislav Szántó
- Ladislav Szántó na webu Masarykovy univerzity
