Léon Blum

francouzský politik

Léon Blum (9. dubna 1872, Paříž30. března 1950, Jouy-en-Josas u Versailles) byl francouzský politik a novinář, jako vedoucí Lidové fronty se stal v letech 19361938 premiérem Francie. Označoval se za marxistu, odmítal leninismus.

Léon Blum
Léon Blum reading.jpg
premiér Francie
Ve funkci:
4. červen 1936 – 22. červen 1937
PředchůdceAlbert Sarraut
NástupceCamille Chautemps
premiér Francie
Ve funkci:
13. březen 1938 – 10. duben 1938
PředchůdceCamille Chautemps
NástupceÉdouard Daladier
Stranická příslušnost
ČlenstvíParti socialiste

Narození9. dubna 1872
Paříž
Úmrtí30. března 1950
Jouy-en-Josas u Versailles
ChoťThérèse Blum (1932–1938)
Jeanne Blum (od 1943)
DětiRobert Blum
PříbuzníRené Blum (sourozenec)
Sídlodům Léona a Jeanne Blumových
Alma materLyceum Jindřicha IV.
Lycée Charlemagne
École normale supérieure
Profesepolitik, diplomat, literární kritik a novinář
Oceněnírytíř Čestné legie
Concours général
PodpisLéon Blum, podpis
CommonsLéon Blum
Některá data mohou pocházet z datové položky.

BiografieEditovat

Léon Blum se narodil v Paříži v rodině střední vrstvy, proto mohl bez problémů vystudovat práva na Sorboně. Politikou se začal zabývat po vypuknutí tzv. Dreyfusovy aféry v roce 1894, kdy se zapojil do demokratického hnutí proti antisemitským náladám ve francouzské společnosti. Prostřednictvím toho se dostal k místním socialistům a pracoval jako novinář v deníku L'Humanité. Po zavraždění Jeana Jaurése se stal roku 1916 generálním tajemníkem Francouzské sekce dělnické internacionály, v roce 1921 po rozdělení strany na demokraticko-socialistickou a komunistickou se stal předsedou socialistů. Vyznával pacifismus a internacionalismus, proto se například postavil proti okupaci Porúří roku 1923. Po nástupu světové hospodářské krize a zesílení fašistických tendencí sjednotil francouzské levicové strany, odbory a občanská sdružení do Lidové fronty, která vyšla vítězně z legislativních voleb v roce 1936. Blum se tak stal historicky prvním socialistou a židem, který zastával post ministerského předsedy Francie. Po okupaci Francie Německem se stal vězněm v koncentračních táborech Buchenwald a Dachau. Po válce ohlásil odchod z francouzské politiky a soustředil se na mezinárodní otázky. Veřejně podporoval vznik státu Izrael a OSN. Zemřel dne 30. března 1950.

LiteraturaEditovat

  • COMAY, Joan; COHN-SHERBOK, Lavinia. Who's Who in Jewish History: After the Period of the Old Testament. London: Routledge, 2002. 407 s. Dostupné online. ISBN 978-0415260305. (anglicky) 

Externí odkazyEditovat