Lékárna U Černého orla
Lékárna U Černého orla se nachází na Mírovém náměstí čp. 40 ve Vidnavě v okrese Jeseník. Je prohlášena kulturní památkou ČR[1] a je součástí městské památkové zóny Vidnava.[2]
| Lékárna U černého orla | |
|---|---|
,_40.JPG) | |
| Poloha | |
| Adresa | Vidnava,  Česko |
| Ulice | Mírové náměstí a Lékárenská |
| Souřadnice | 50°22′22,04″ s. š., 17°11′10,79″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 101776 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie
editovatLékárnictví ve Vidnavě sahá až do roku 1769, kdy Johann Sarkander Bonora obdržel koncesi na biskupsko knížecí dvorní lékárnu (15. července 1769). V roce 1795 lékárnu kvůli nepříznivé ekonomické situaci zrušil a vybavení prodal Johanu Reinholdovi z Velkých Kunětic. V roce 1822 (19. 4.) získal povolení od magistrátu ve Vidnavě ke zřízení veřejné lékárny U Černého orla lékárník Thomas Nowotny, který lékárnu prodal 15. října 1824 magistru Josefu Tropperovi. Lékárna byla umístěna do renesančního domu čp. 40, ve které sídlí doposud. V rukou rodiny Tropperů byla lékárna do roku 1905, kdy ji koupil magistr Eugen Frömel. Po převzetí lékárny 1. srpna 1905 začal nově vybavovat její vnitřní zařízení. V roce 1910 pořídil secesní stojatky a následně podle vzoru vídeňských lékáren secesní táru (výdejní pult), regály, trezorovou skříň pro uchování jedů a silně účinkujících léčiv. V roce 1938 koupil lékárnu magistr Helmutt Kirchner, který ji vlastnil až do roku 1945, kdy byl odsunut do Neuburgu v Bavorsku, kde také v roce 1998 zemřel. Po roce 1945 byla lékárna znárodněna a název byl upraven na lékárnu U Orla. V roce 1974 přebírá péči nad lékárnou RNDr. Jarmila Stará, která v letech 1975–1980 zabezpečila opravu domu a renovaci původního historického vybavení, modernizaci lékárenského provozu, aby odpovídal normovaným požadavkům přípravy, kontroly a prodeje léčiv. Nástupem roku 1989 se lékárna vrací k původnímu názvu U Černého orla a od roku 1993 se stává soukromým majetkem rodiny Starých. V letech 1998–2000 byla provedena celková rekonstrukce domu a lékárna byla vybavena výpočetní technikou. V roce 2006 byla Ministerstvem kultury České republiky prohlášena kulturní památkou. V roce 2009 byla provedena oprava stropu, laboratoře, výměna elektrických rozvodů a na táru byla vrácena deska ze supíkovického mramoru (místo umakartu).[3][4][5][6]
Popis
editovatLékárna se nachází v novorenesančním jednopatrovém rohovém domě postaveném na starším historickém jádru. Za domem je dvůr ohraničený dvěma zdmi a uzavřený hospodářskou budovou. Je příkladem měšťanského hornoslezského domu. Jeho uspořádání se nachází na mapách stabilního katastru z roku 1836. Obytný dům je orientován čelní fasádou do náměstí, které je tříosé. V přízemí průčelí je ve střední části vchod a po stranách okna s půlkulatým výklenkem. Nad nimi je dekorativní kordonový pás. Okna v prvním patře zdobí zprohýbané suprafenestry. Průčelí je završeno hlavní římsou a balustrádou se dvěma sochami představujícími bohyni zdraví Hygii a bohyni hojení Panakeu. Střecha je valbová. Fasáda lékárny má okrovou barvu, architektonické prvky barvu bílou. Hospodářský objekt je jednopodlažní se sedlovou střechou a vysokou atikou, je orientován do Lékárenské ulice. Ze dvora do objektu vedou dřevěná vrata a dva vchody. V hospodářské budově byly stáje pro koně a prádelna; půdní prostor sloužil k sušení bylin. Vjet do dvora lze bránou s dřevěnými kazetovými vraty.
Lékárna (oficína) se nachází v přední části domu. Je rozdělena tárou, postavenou napříč. U stěn je nábytková historizující stěna zdobená průběžnou římsou zdobenou vejcovodem. Jednotlivé regálové díly jsou odděleny kanelovanými antickými sloupky. Součástí stěny je vystupující secesní trezorová skříň pro uchování jedů a silně účinkujících léčiv. Součástí dochovaného interiéru jsou secesní stolek s čalouněnými křesly s iniciálami N. G., dvouramenné váhy, schůdky atd. V repositoriu (regálech) v lékárně je uloženo 50 stojatek z rubínového skla a 25 stojatek z porcelánu, pro které byly etikety speciálně vyrobeny firmou Steinbuch. Etiketa vidnavské lékárny je vyobrazena v ceníku firmy z roku 1911.[7][8]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-05-06]. Identifikátor záznamu 1696642149 : lékárna U Černého orla. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ 2204 (Pk)
- ↑ histrorie-lékárny-U Černého orla-vidnavsko. www.lekarna-vidnava.cz [online]. [cit. 2019-02-06]. Dostupné online.
- ↑ Lékárna U Černého orla - Město Vidnava. www.vidnava.cz [online]. [cit. 2019-02-06]. Dostupné online.
- ↑ Turistický ruch v České republice - sekce : Vidnava. www.turistickyruch.cz [online]. [cit. 2019-02-06]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-02-09.
- ↑ Památky obce Vidnava, politický okres Jeseník (Slezsko).. www.soupispamatek.com [online]. [cit. 2019-02-06]. Dostupné online.
- ↑ Unikátní 180 let stará lékárna ve Vidnavě - Přerov - Nejlepší adresa. prerov.nejlepsi-adresa.cz [online]. [cit. 2019-02-06]. Dostupné online.
- ↑ Rozhodnutí o prohlášení souboru movitých a nemovitých věcí lékárny U Čeného orla čp. 40 za kulturní památku. iispp.npu.cz [online]. 8.3.2006 [cit. 2019-02-06]. Dostupné online.
