Kyselina pipekolová

pár enantiomerů

Kyselina pipekolová (piperidin-2-karboxylová) je organická sloučenina se vzorcem HNC5H9CO2H, karboxylová kyselina odvozená od piperidinu, jedná se tedy o (nekódovanou) aminokyselinu. Podobně jako většina dalších α-aminokyselin je chirální, častěji se vyskytuje S-stereoizomer.

Kyselina pipekolová
Strukturní vzorec
Strukturní vzorec
Obecné
Systematický názevKyselina piperidin-2-karboxylová
Sumární vzorecC6H11NO2
Vzhledbílá pevná látka[1]
Identifikace
Registrační číslo CAS535-75-1
EC-no (EINECS/ELINCS/NLP)223-737-1
PubChem849
ChEBI17964
SMILESC1CCNC(C1)C(=O)O
InChIInChI=1S/C6H11NO2/c8-6(9)5-3-1-2-4-7-5/h5,7H,1-4H2,(H,8,9)
Vlastnosti
Molární hmotnost129,16 g/mol
Teplota tání264 °C (537 K)[1]
Rozpustnost ve vodě31,4 g/100 ml[1]
Bezpečnost
GHS07 – dráždivé látky
GHS07
[1]
H-větyH315 H319 H335[1]
P-větyP261 P264+265 P271 P280 P302+352 P304+340 P305+351+338 P319 P321 P332+317 P337+317 P362+364 P403+233 P405 P501[1]
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Biosyntéza této kyseliny začíná u lysinu.[2] Do syntézy se zapojuje protein CRYM, který na sebe váže také hormony štítné žlázy.

V lékařství

editovat

Hromadění kyseliny pipekolové v krvi se označuje jako pipekolová acidémie. Zvýšené množství kyseliny pipekolové je spojeno s některými druhy epilepsie.[3][4]

Výskyt a reakce

editovat

Podobně jako mnohé další aminokyseliny působí kyselina pipekolová jako chelatační činidlo. K jejím komplexům patří mimo jiné Cu(HNC5H9CO2)2(H2O)2.[5]

Kyselina pipekolová byla nalezena v Murchisonském meteoritu.[6] Také se vyskytuje v listech stromů z rodu vonodřev (Myroxylon).[7]

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Pipecolic acid na anglické Wikipedii.

  1. a b c d e f https://pubchem.ncbi.nlm.nih.gov/compound/849
  2. Gregory J. Gatto; Michael T. Boyne; Neil L. Kelleher; Christopher T. Walsh. Biosynthesis of Pipecolic Acid by RapL, a Lysine Cyclodeaminase Encoded in the Rapamycin Gene Cluster. Journal of the American Chemical Society. 2006, s. 3838–3847. DOI 10.1021/ja0587603. PMID 16536560. 
  3. B. Plecko; C. Hikel; G. C. Korenke. Pipecolic acid as a diagnostic marker of pyridoxine-dependent epilepsy. Neuropediatrics. 2005, s. 200–205. DOI 10.1055/s-2005-865727. PMID 15944906. 
  4. K. Kaminiów; M. Pająk; R. Pająk; J. Paprocka. Pyridoxine-Dependent Epilepsy and Antiquitin Deficiency Resulting in Neonatal-Onset Refractory Seizures. Brain Sciences. 2021, s. 65. DOI 10.3390/brainsci12010065. PMID 35053812. 
  5. David C. R. Hockless; Renuka C. Mayadunne; S. Bruce Wild. Convenient resolution of (±)-piperidine-2-carboxylic acid ((±)-pipecolic acid) by separation of palladium(II) diastereomers containing orthometallated (S)-(−)-1-[1-(dimethylamino)ethyl]naphthalenes. Tetrahedron: Asymmetry. 1995, s. 3031–3037. DOI 10.1016/0957-4166(95)00400-9. 
  6. Keith A. Kvenholden; James G. Lawless; Cyril Ponnamperuma. Nonprotein Amino Acids in the Murchison Meteorite. Proceedings of the National Academy of Sciences. 1971, s. 486–490. DOI 10.1073/pnas.68.2.486. PMID 16591908. Bibcode 1971PNAS...68..486K. 
  7. G. C. Kite; D. Cardoso; G. P. Lewis; C. E. Zartman; L. P. de Queiroz; N. C. Veitch. Monomethyl ethers of 4,5-dihydroxypipecolic acid from Petaladenium urceoliferum: Enigmatic chemistry of an enigmatic legume. Phytochemistry. 2015, s. 198–202. DOI 10.1016/j.phytochem.2015.02.026. PMID 25817832. 

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat