Kyselina močová
Kyselina močová neboli 2,6,8-trioxypurin, sumární vzorec C5H4N4O3, je bezbarvá krystalická látka s teplotou tání 400 °C, při které se však rozkládá. Je velmi málo rozpustná ve vodě a jiných rozpouštědlech. Zatímco u plazů a ptáků je běžným produktem detoxikace amoniaku, u savců je koncovým produktem metabolismu purinů, mezi důsledky poruch jejího metabolismu patří močové či ledvinové kameny nebo dna. Patří mezi nejdůležitější finální produkty dusíkového metabolismu. Může být produktem rozkladu inositol monofosfátu. Její soli se nazývají uráty.
Běžně se vyskytuje v moči, ve stopovém množství i v potu. Může vznikat v ledvinách (zejm. při metabolizaci alkoholu) či v játrech (při metabolizaci některých sacharidů).
HistorieEditovat
Poprvé ji izoloval z ledvinových kamenů v roce 1776 švédský chemik Carl Wilhelm Scheele. Roku 1882 ukrajinský chemik Ivan Horbaczewski provedl syntézu kyseliny močové reakcí močoviny a glycinu.[1]
Nemoc dnaEditovat
Nemocí dnou (pakostnicí, podagrou) netrpí jen člověk, ale také jiní savci, plazi a ptáci. Dna byla nepřímo diagnostikována také u obřího druhohorního dravého dinosaura druhu Tyrannosaurus rex.[2]
OdkazyEditovat
ReferenceEditovat
- ↑ HORBACZEWSKI, Johann. Synthese der Harnsäure. Monatshefte für Chemie. 1882-12, roč. 3, čís. 1, s. 796–797. Dostupné online [cit. 2022-02-26]. ISSN 0026-9247. DOI 10.1007/BF01516847. (německy)
- ↑ SOCHA, Vladimír. Tyranosaury trápila pakostnice. OSEL.cz [online]. 25. srpna 2022. Dostupné online. (česky)
Externí odkazyEditovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu kyselina močová na Wikimedia Commons
