Otevřít hlavní menu

Kyrgyzská sovětská socialistická republika

Kyrgyzská sovětská socialistická republika
Кыргыз Советтик Социалистик Республикасы
 Kyrgyzská ASSR (1926-1936) 1936–1991 Kyrgyzstán 
Vlajka státu
vlajka
Státní znak
znak
Motto: Бардык өлкөлордүн пролетарлары, бириккиле! (Proletáři všech zemí, spojte se!)
geografie


rozloha:
198 500 km²
nejvyšší bod:
obyvatelstvo
počet obyvatel:
4 285 000 1989
státní útvar
mateřská
(nadřazená)
země:
Sovětský svazSovětský svaz Sovětský svaz
Státní útvary a území
Předcházející:
Kyrgyzská ASSR (1926-1936) Kyrgyzská ASSR (1926-1936)
Nástupnické:
Kyrgyzstán Kyrgyzstán

Kyrgyzská sovětská socialistická republika (kyrgyzsky: Кыргыз Советтик Социалистик Республикасы, rusky: Киргизская Советская Социалистическая Республика) byla jednou ze svazových republik Sovětského svazu. Nacházela se ve Střední Asii na území současného Kyrgyzstánu. Hlavním městem bylo Frunze (od roku 1991 Biškek).

HistorieEditovat

Kyrgyzská sovětská socialistická republika (zkráceně: Kyrgyzská SSR) vznikla povýšením Kyrgyzské autonomní sovětské socialistické republiky, která byla podřízena Ruské sovětské federativní republice, na svazovou republiku Sovětského svazu. K tomuto aktu došlo v rámci rozsáhlé reorganizace samosprávných územních jednotek v Sovětském svazu po přijetí nové stalinské Ústavy SSSR v prosinci 1936. Roku 1989 byl přijat Zákon o státním jazyce, který určil kyrgyzštinu jako jediný oficiální jazyk Kyrgyzské SSR, což vyvolalo v okolí města na západě země násilné střety mezi Kyrgyzy a Uzbeky, kteří zde tvořili většinu. V roce 1990 byl zvolen prvním prezidentem Kyrgyzské SSR fyzik Askar Akajev. Kyrgyzská SSR zanikla rozpadem Sovětského svazu v roce 1991 a následným vyhlášením nezávislé Kyrgyzské republiky.

ObyvatelstvoEditovat

Podle sčítání lidu v roce 1959 žilo na území Kyrgyzské SSR 2 065 000 obyvatel, roku 1989 4 258 000. Na konci 80. let 20. století představovali Kyrgyzové zhruba 60% obyvatelstva. Během druhé světové války bylo do středoasijských svazových republik nuceně přesídleno více než půl milionu sovětských Němců, při sčítání v roce 1989 se k německé národnosti přihlásilo 101 000 občanů Kyrgyzské SSR, což představovalo 2,5% obyvatelstva.

NázevEditovat

Do rozpadu SSSR se pro název státu v češtině běžně užívalo přepisu ruského Киргизия - tvaru Kirgizie, popřípadě Kirgizstán, tedy Kirgizská SSR. Po vzniku samostatného státu se doporučuje užívat transkripce z kirgizského názvu Кыргызстан, tedy tvaru Kyrgyzstán.