Kwidzyn

město v severním Polsku

Kwidzyn ((původně latinsky Insula Sanctae Mariae Quedin, německy do roku 1945 Marienwerder) je město v Polsku s 39 000 obyvateli. Je centrem okresu Kwidzyn v Pomořském vojvodství a sídlem diecéze. Nachází se 70 km jižně od Gdaňska a protéká jím řeka Liwa.[1]

Kwidzyn
Мариенвердер
444. Collage of views of Kwidzyn.jpg
Kwidzyn – znak
znak
Kwidzyn – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška42 m n. m.
StátPolskoPolsko Polsko
Kwidzyn
Kwidzyn
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha21,8 km²
Počet obyvatel40 008 (2004)
Hustota zalidnění1 833,5 obyv./km²
Správa
Vznik1233
Oficiální webwww.kwidzyn.pl
PSČ82-500
Označení vozidelGKW
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

HistorieEditovat

 
Hrad
 
Dansk, předsunutá věž s mostem
 
Konkatedrála sv. Jana Evangelisty
 
Karl Friedrich Schinkel: Farní kostel Sv. Trojice

Město založil v roce 1233 Řád německých rytířů. K roku 1285 se v něm připomíná první farní kostel, roku 1325 začala stavba katedrály pro nově ustavenou pomořanskou diecézi. Město se poté stalo sídlem biskupa a katedrála pohřebištěm velmistrů Řádu německých rytířů. Ve čtrnáctém století zde žila svatá Dorota z Montau.

Po sekularizaci řádového státu v roce 1525 se město stalo součástí Pruského knížectví, pod vládou Albrechta I. a v roce 1701 bylo včleněno do nového Pruského království, v roce 1871 sjednoceného s Německem. Po první světové válce proběhl v Západním Prusku plebiscit, v němž se místní obyvatelé rozhodli pro příslušnost k Německu. 30. ledna 1945 město obsadila a osvobodila 2. úderná armáda, 2. běloruský front Rudé armády, celkem padlo 540 vojáků, kteří mají pomník ve Varšavské ulici. Součástí Polska se město stalo po druhé světové válce, kdy bylo dosídleno Poláky, převážně římskokatolického vyznání, zatímco mnozí Prusové byli luteráni.

SoučasnostEditovat

Kwidzyn má papírenský a elektrotechnický průmysl. Turistický ruch se rozvíjí díky památkám cihlové gotiky, kterými jsou katedrála a řádový hrad, sloužící jako muzeum.[2]

PamátkyEditovat

  • Hrad Řádu Německých rytířů - velký areál gotických staveb, rekonstruovaný po druhé světové válce, uvnitř sbírky Muzea dějin Řádu německých rytířů, expozice uměleckých řemesel a další.
  • Konkatedrála sv. Jana Evangelisty - trojlodní cihlová bazilika ze 2.-3.čtvrtiny 14. století, významná památka pobaltské cihlové architektury, zásadně rekonstruovaná po 2. světové válce; v kryptě byli pohřbeni tři velmistři Řádu německých rytířů.
  • ruiny městského opevnění a gotické věže první radnice ze 14. století
  • Katolický kostel Nejsvětější Trojice - novogotická cihlová stavba oblých tvarů (tzv. Rundbogenstil) z let 1846-1858, navrhl arch. Karl Friedrich Schinkel, pobořena za druhé světové války, rekonstruována roku 1958
  • špitál sv. Jiří - pozdně klasicistní stavba z let 1859-1860
  • Kasárna - komplex novogotických cihlových staveb z let 1877-1879
  • Synagoga z let 1830-1832
  • Bývalé královské gymnázium z let 1832-1836
  • Kulturní centrum - stavba ve stylu brutalismu

SportEditovat

Sídlí zde prvoligový házenkářský klub MMTS Kwidzyn.

OsobnostiEditovat

  • Rudolf von Auerswald (1795–1866), pruský ministr a prezident
  • Julian Schmidt (1818–1886), literární historik
  • Gustav Meissner (1830–1901), malíř-krajinář a rytec
  • Kunz Finck von Finckenstein (1889–1932), pruský šlechtic, člen panské parlamentu a Corps Borussia v Bonnu

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

LiteraturaEditovat

  • Marienwerder in: Meyers Konversations-Lexikon. 4. vyd. Svazek 11, Verlag des Bibliographischen Instituts, Leipzig/Wien 1885–1892, s. 248, online

Externí odkazyEditovat