Otevřít hlavní menu
Další významy jsou uvedeny na stránce Kur (rozcestník).

Kur je společné pojmenování pro 4 rody hrabavých ptáků z podčeledě koroptve, která je součásti čeledě bažantovitých.

Jak číst taxoboxKur
alternativní popis obrázku chybí
Kur bankivský (Gallus gallus)
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Podkmen obratlovci (Vertebrata)
Třída ptáci (Aves)
Podtřída letci (Neognathae)
Řád hrabaví (Galliformes)
Čeleď bažantovití (Phasianidae)
Podčeleď koroptve (Perdicinae)
Rody se jménem kur
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obsah

RozšířeníEditovat

Kurové rodu Gallus žijí ve volné přírodě v jižní a jihovýchodní Asii včetně tamních ostrovů, kde obývají převážně lesnaté nebo křovinaté oblasti, mnozí dávají přednost jejím okrajům. Rod Bambusicola je rozšířen ve východní Asii, od Tchaj-wanu směrem na jih, nejraději má kopcovitý terén s hustým bambusovým porostem. Na indickém subkontinentu se od Srí Lanky na jihu až do podhůří Himálají vyskytuje rod Galloperdix. V Africe je doma rod Ptilopachus žijící na zalesněných skalnatých územích od Senegalu na západě až po Etiopii a Keňu na východě.[1]

PopisEditovat

Jsou to ptáci poměrně velcí a těžcí, podle druhu jsou kohouti (samci) velcí od 30 až po 80 cm, včetně peří ocasu. Slepice (samice) jsou o poznání menší, dosahují velikosti od 20 do 50 cm. Velká rozdílnost pohlaví je dále podtržena pestřejším zbarvením kohoutů a délkou jejich peří. Jsou to těžkopádní letci, létají jen v případě nebezpečí nebo při hřadování, převážnou část života tráví na zemi. K chůzí a hrabání mají uzpůsobeny silné nohy s prsty zakončenými rovnými drápy.

Jejich potrava je typická pro všežravce, základem jsou semena a ostatní plody spadlé nebo dosažitelné ze země včetně výhonků rostlin. To vše bývá doplněno drobnými živočichy sesbíranými nebo vyhrabanými, uloví i drobnější obratlovce

Jednotlivé druhy kurů jsou monogamní nebo polygamní. V době mimo období rozmnožování žijí v různě velkých hejnech, před pářením se hejna rozdělují buď do převážně trvalých párů nebo si statnější kohouti vytvářejí skupinky svých slepic, dochází často k soubojům o teritorium i slepice. Slepice snese do mělkého hnízda na zemi až 10 vajec, na kterých sedí asi tři týdny. Po vylíhnutí se o kuřata, která jsou schopna sama se nazobat, ještě nějakou dobu stará, ochraňuje a zahřívá, po opeření jsou brzy schopna vzletu a hřadují se slepici. Kohouti polygamních druhů se po spáření dále o slepice nezajímají, monogamní střeží hnízdící slepice a pomáhají jim vodit kuřata.[1]

VýznamEditovat

Kurové jsou ve svých domovských oblastech tradičně místními obyvateli hojně loveni, jsou vítaným doplňkem jídelníčku stejně jako jejich vejce. Jeden z druhu kurů kur bankivský je ptákem, který má asi ze všech pro člověka největší význam. Za staletí se u něj podařilo asi nejdokonalejší zdomácnění, jeho domestikovaná forma kur domácí je téměř průmyslově množena a chována v milionových počtech téměř po celé Zemi. Byly vyšlechtěny desítky "masných" a "nosných" plemen, u malochovatelů jsou občas k vidění "okrasná" nebo "bojová".[1][1][2]

Rody a druhyEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b c FELIX, Jiří. Zvířata celého světa: Bažanti a ostatní hrabaví. Praha: Státní zemědělské nakladatelství, 1980. 188 s. (česky) 
  2. POŘÍZ, Jindřich. BioLib.cz: Phasianidae [online]. Ondřej Zicha, rev. 27.12.2009 [cit. 2011-05-27]. Dostupné online. (česky) 
  3. CLEMENTS, J. F; SCHULENBERG, T. S; LLIFF, M. J. The Clements Checklist, verze 6.5 [online]. Cornell University, Lab of Ornithology, Ithaca, NY, USA, rev. 2010 [cit. 2011-05-27]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazyEditovat

  •   Slovníkové heslo kur ve Wikislovníku