Krumlovská madona je polychromovaná vápencová (opuková) socha Panny Marie s dítětem mírně podživotní výšky, vytvořená kolem roku 1393 neznámým pražským sochařem, označovaným jako Mistr Krumlovské madony.

Krumlovská madona
Krumlovská madona v Kunsthistorisches Museum ve Vídni
Krumlovská madona v Kunsthistorisches Museum ve Vídni
Základní údaje
Autor Mistr Krumlovské madony
Rok vzniku Desetiletí od 1390
Popis
Materiál vápenec
Některá data mohou pocházet z datové položky.

HistorieEditovat

Socha vznikla v Praze a je pojmenovaná podle místa svého nalezení v Českém Krumlově. Byla pořízena pravděpodobně nejvyšším pražským purkrabím Jindřichem z Rožmberka[1] pro kapli na jeho hradě v Českém Krumlově pravděpodobněji než pro farní kostel sv. Víta nebo pro klášter minoritů. V odpustkové listině pražského arcibiskupa Konráda z Vechty, vydané 18. března roku 1400, se krásná socha madony z hradní kaple uvádí[2]. Socha byla znovuobjevena na počátku 20. století a odkoupena roku 1913 pro Österreichische Staatsgalerie ve Vídni, odkud byla roku 1922 dlouhodobě zapůjčena do Uměleckohistorického muzea ve Vídni, kde je dosud vystavena v oddělení Kunstkomory s inventárním číslem 10.156.

PopisEditovat

Socha o výšce 112 cm je vytesána z kvalitní jemnozrnné bělohorské opuky, opracována je také na zadní straně (byla tedy určena pro takový oltář, na kterém ji věřící viděli i zezadu). Jde o esovitě prohnutou sochu stojící Panny Marie držící dítě v obou rukou, stojící v kontrapostu. Marie nabízí Ježíška pozorovateli k adoraci či k pochování (tzv. "ostentatio")[3]. Několik částí postavy dítěte, pláště Marie a její koruny bylo v průběhu staletí poškozeno, Ježíškovi chybí celá levá paže. Na Mariiných prsou chybí kovová spona a na hlavě koruna, pro kterou byla stávající dřevěná obroučka uzpůsobena. Původní polychromie je zachována pouze zčásti.

HodnoceníEditovat

Socha je názorným příkladem české dvorské tvorby z gotického období poslední třetiny 14. století, zvaného krásný sloh, v němž zásadní místo náleží tématice tzv. krásných madon. Prvotně jsou inspirovány vzory francouzské gotiky, které byly uzpůsobeny v českém prostředí "bohemizovanou tváří" s jasnějším výrazem mandlovitých očí, úsměvem. Fyziognomie je idealizovaná. Postava má pečlivě tvarované řasení drapérie, se dvěma kaskádami trubkovitých záhybů spadajících po stranách těla, mezi nimiž se tvoří pravidelné široké záhyby do siluety písmene ypsilon, někdy plynulé, jindy přerušované, s efektem výrazné hry světla a stínu (chiaroscuro). Tvář madony a postava Dítěte mají jasnou a elegantní fyziognomii, světlou a hladkou pleť, vytvořenou křídovým podkladem inkarnátu, zlaté vlasy a bílou roušku, jež mají zdůrazňovat nadpozemskou - duchovní podstatu obou osob.

AnalogieEditovat

Krumlovská madona je archetypem, vzorem pražské devoční sochy, z něhož sochaři na přelomu 14. a 15. století odvozovali další příklady „krásných madon“ a "krásných světic" pro kostely i pro osobní zbožnost v duchu reformního duchovního hnutí Devotio moderna. Patří k nim o něco schematičtější, dřevěná Madona z Krużlowé (kolem 1410), uchovávaná v krakovském národním muzeu, dále také madona ze Salzburgu.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Fajt 2006, s.552
  2. Fajt, 2006, s. 552
  3. Fajt 2006, s. 550

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Madonna di Krumlov na italské Wikipedii. (jen částečně)

LiteraturaEditovat

  • Jiří FAJT (editor), Karel IV. císař z Boží milosti. Kultura a umění za vlády Lucemburků 1310-1437. Academia Praha 2006, s. 550-552, č.kat. 220
  • Albert KUTAL, České gotické sochařství 1350-1450, SNKLU Praha 1962, s. 94, pozn. 375a
  • Pierluigi De Vecchi ed Elda Cerchiari, I tempi dell'arte, volume 2. Bompiani, Milano 1999.

Externí odkazyEditovat