Kostel svatého Jana Nepomuckého (Hluboká nad Vltavou)

kostel v Hluboké nad Vltavou

Kostel svatého Jana Nepomuckého je novogotická stavba, která vznikla v polovině 19. století na místě starší svatyně.

Kostel svatého Jana Nepomuckého
Místo
StátČeskoČesko Česko
ObecHluboká nad Vltavou
Souřadnice
Map
Základní informace
Církevřímskokatolická
ZasvěceníJan Nepomucký
Další informace
AdresaHluboká nad Vltavou, ČeskoČesko Česko
Kód památky41394/3-110 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie editovat

Stavební přípravy pod vedením knížecího stavitele Franze Beera byly zahájeny v roce 1844. Roku 1845 byl položen základní kámen, 2. září 1846 již došlo k zavěšení prvních zvonů pocházejících ze zámecké kaple, následujícího dne bylo poprvé zvoněno a 16. května 1847 kardinál Bedřich ze Schwarzenbergu kostel zasvětil patronovi Schwarzenbergů, Janu Nepomuckému. V 90. letech 20. století proběhla rekonstrukce stavby.

Zvony editovat

2. října 1846 nechal kníže Jan Adolf II. ze Schwarzenbergu sejmout zvon Josef z věže zámku a přesunout ho do věže kostela.[1] Zvon sv. Josef z roku 1729 vážil 840 kg a nesl dva nápisy. Německý (v překladu): „Jiří Václav Kehler ulil mě v Budějovicích“ a latinský (v překladu): „Svatý Josefe, oroduj za nás / Adam František, kníže ze Schwarzenbergu a vévoda Krumlovský. Anno (roku) 1729“.[1] V roce 1929, k příležitosti 200 let od jeho vzniku, jej doplnily další dva. Sv. Donát Frant. Xaver o hmotnosti 352,5 kg (nebo 335 kg)[1] nesl tři nápisy. Německý (v překladu): „Vojtěch Arnold ulil mne v roce 1629“, latinský (v překladu): „Don Marradas Baltazar (pořídil jej) pán na Hluboké atd., cís. tajný rada a generál“ a latinský (v překladu): „Roku 1725, dne 13. července tento zvon posvěcen byl k úctě sv. Donáta, mučed. a sv. Frant. Xav. od Nejdůst. Pána Kandida Heydricha, Řádu Cisterc. Vyšebrodského opata i Influovaného preláta.“[1] Zvon praskl a roku 1893 byl přelit Antonínem Pernerem se zachováním starého nápisu a Marradasova znaku a doplněn knížecím znakem Schwarzenberským a latinským nápisem (v překladu): „Přelit nákladem Jasného Adolfa Josefa knížete ze Schwarzenbergu od Antonína Pernera 1893 v Budějovicích.“[1] Nejmenší zvon sv. Jan Nepomucký vážil 231,5 kg a pocházel z roku 1815. Rekvizice v roce 1916 přečkal pouze svatý Josef. V letech 1927–1929 probíhala sbírka na nové zvony, 12. května 1929 posvětil Msgre. Antonín Polánský, kanovník z Českých Budějovic, trojici zvonů z dílny R. Pernera. Vyšly na 28 322,45 Kč, oprava upevnění starého zvonu na 969 Kč. Zvon sv. Jan Nepomucký o hmotnosti 460 kg nesl nápis „Klesá do vod Nepomucký, neklesnuv jazykem.“, zvon sv. Maria o vážící 329 kg zdobil text „Zdrávas Maria; od moru, hladu a války chraň nás, Maria!“ a zvon sv. Václav s nápisem „Nedej zahynouti nám i budoucím! V jubilejním roce 1000leté smrti sv. knížete Václava 929–1929“ vážil 193,5 kg.[2] V roce 2005 (kdy měl kostel jediný zvon), jako završení rekonstrukce kostela, byly umístěny tři nové zvony od firmy Rudolf Perner (Pasov): Jan Nepomucký, Vojtěch a Václav.

Varhany editovat

O zakázku na stavbu varhan v roce 1845 usilovaly dvě varhanářské firmy. Christoph Erler z Vídně a Hloušek a Vocelka z Prahy. Vybrán byl Hloušek a Vocelka za podmínky, že svůj návrh dvoumanuálových varhan se 14 rejstříky rozšíří ve druhém manuálu o 2′ Principal a 11/3′ Rauschquint. K realizaci v této podobě (níže) došlo v letech 1846–1847.[3]

I. manuál
1. Principal 8′
2. Copula 8′
3. Viola 8′
4. Octava 4′
5. Hohlflote 4′
6. Quinta 22/3
7. Superoctava 2′
8. Mixtura 5× 11/3
II. manuál
9. Flauta 8′
10. Salicional 8′
11. Traverso 4′
12. Principal 2′
13. Rauschquint 11/3
Pedál
14. Subbass 16′
15. Bordon Bass 16′
16. Octavbas 8′[4]

V roce 1858 provedl varhanář Franz Jüstel dvě dispoziční změny: Principal 2′ ve druhém manuálu nahradil 4′ a v pedálovém Bordon Bassu 16′ nahradil 12 spodních krytých píšťal otevřenými. Roku 1892 varhanář Emanuel Štěpán Petr nahradil v prvním manuálu Violu 8′ Gambou 8′, Mixturu 11/3′ snížil na 2′ a původní Salicional 8′ ve druhém manuálu nahradil novým. Původní prospektové píšťaly byly zrekvírované za první světové války, nové (zinkové) osadil českobudějovický varhanář František Šurát v roce 1929. V této podobě (níže, zásahy zvýrazněny kurzívou) varhany existují dodnes.[3]

I. manuál
1. Principal 8′
2. Copula 8′
3. Gamba 8′
4. Octava 4′
5. Hohlflote 4′
6. Quinta 22/3
7. Superoctava 2′
8. Mixtura 2′
II. manuál
9. Flauta 8′
10. Salicional 8′
11. Traverso 4′
12. Principal 4′
13. Rauschquint 11/3
Pedál
14. Subbass 16′
15. Bordon Bass 16′
16. Octavbas 8′[4]

Roku 2016 byla provedena oprava nástroje, po jejímž dokončení následoval 27. listopadu 2016 varhanní koncert Přemysla Kšici. Výtěžek byl využit k dofinancování opravy.

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. a b c d e děkanství Č. Budějovice. Hluboká nad Vltavou. Farní věstník pro Č. Budějovice a okolní osady. 31. 5. 1931, roč. 1, čís. 4, s. 9–10. 
  2. děkanství Č. Budějovice. Hluboká nad Vltavou. Farní věstník pro Č. Budějovice a okolní osady. 26. 7. 1931, roč. 1, čís. 6, s. 11. 
  3. a b nomi.cz. 28. ORGANOLOGICKÉ SETKÁNÍ, 4.- 7.7. 2001 - VELEŠÍN, Hluboká nad Vltavou - kostel Sv. Jana Nepomuckého [online]. nomi.cz, 2001 [cit. 2016-12-07]. Dostupné online. 
  4. a b SVOBODA, Štěpán. Varhany a varhanáři v České republice [online]. varhany.net [cit. 2016-12-07]. Dostupné online. 

Externí odkazy editovat