Kostel svatého Jakuba Staršího (Szczyrk)
Kostel svatého Jakuba Staršího (polsky: Kościół św. Jakuba) je římskokatolický dřevěný farní kostel v Szczyrku, okres Bílsko-Bělá, Slezské vojvodství. Je farním kostelem farnosti svatého Jakuba ve Szczyrku děkanát Łodygowice diecéze bílsko-żywiecká.
| Kostel svatého Jakuba Staršího Szczyrk | |
|---|---|
 Kostel svatého Jakuba Staršího v roce 2011 | |
| Místo | |
| Stát |  Polsko |
| Vojvodství | Slezsko |
| Obec | Szczyrk |
| Souřadnice | 49°43′7,35″ s. š., 19°2′6,24″ v. d. |
  Kostel svatého Jakuba Staršího Szczyrk | |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Diecéze | bílsko-żywiecká |
| Děkanát | Łodygowice |
| Farnost | Farnost svatého Jakuba ve Szczyrku |
| Status | farní kostel |
| Užívání | užíván |
| Zasvěcení | Jakub Starší |
| Architektonický popis | |
| Výstavba | 1797–1800 |
| Specifikace | |
| Stavební materiál | dřevo |
| Další informace | |
| Adresa | ulice Bezkidzka 107 43-370 Szczyrk |
| Kód památky | R/497/1956, 57/60 a 195/77 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Dřevěný kostel je zapsán v seznamu kulturních památek slezského vojvodství pod číslem A-195/77 z 29. září 1977 a z 30. března 1978[1] a je součástí Stezky dřevěné architektury v Slezském vojvodství.
Historie editovat
Obyvatelé Szczyrku dlouhou dobu patřili pod katolickou farnost apoštolů Šimona a Judy Tadeáše v Łodygovicích. Na konci 18. století kdy počet obyvatel dosáhl dvou tisíc, podnikly se kroky k založení vlastní farnosti. Dekret o vzniku farnosti udělil císařský dvůr Josefa II. ve Vídni 14. dubna 1787. Vznik farnosti potvrdil tarnowský biskup a farnost vložil do děkanátu Żywiec.[2] Kostel sv. Jakuba Staršího byl postaven v letech 1797–1800. Prvním farářem byl kněz Wojciech Radoński. V roce 1863 byl kostel vymalován a znovu v roce 1914. V roce 1939 byl kostel opravován.
Kolem kostela se rozkládal hřbitov, na kterém se pohřbívalo do roku 1848.[3] Kolem kostela je dřevěná trámová ohrada se dvěma brankami.
Od roku 2011 se nachází na Beskydské cestě sv. Jakuba (část Szczyrk–Simoradz) jako Sanktuárium sv. Jakuba.[4]
Architektura editovat
Kostel je orientovaná jednolodní dřevěná roubená stavba postavena na kamenné podezdívce zakončena polygonálním kněžištěm. Loď je vyšší a širší než závěr, její půdorys je obdélníkový, ke kněžišti na severní straně přiléhá sakristie. Střecha je sedlová krytá šindelem se sanktusníkem s lucernou. Věž o čtvercovém půdorysu je přisazena k západnímu průčelí lodi je zakončena přesahujícím zvonovým patrem, které je bedněno deskami. Konstrukce věže je sloupovo-rámová, stěny věže směrem nahoru se zužují. Střecha věže je jehlanová s plechovou krytinou. Věž a venkovní stěny kostela jsou kryté šindelem.[5] Zvon ve věži pochází z roku 1691.[6] Na východní venkovní stěně závěru se nachází rokokový kříž z roku 1797.[7]
Interiér editovat
Interiér je pozdně barokní, vnitřní vybavení pochází ze zrušeného premonstrátského kláštera v Nowém Sączu. Stropy lodi a kněžiště jsou ploché. Vítězným obloukem prochází sponový trám s Ukřižováním z roku 1797.[2] Hudební kruchta s varhany je podepřena šesti sloupy, střední část kruchty je předsazená.[5]
Hlavní oltář je zasvěcen sv. Jakubovi Staršímu, jeho socha se nachází uprostřed oltáře. Po jeho levé straně je socha sv. Petra, po pravé straně sv. Stanislava Kostky. Na evangelijní straně lodi je boční oltář Ježíšova srdce. Na epištolní straně lodi je boční oltář s obrazem sv. Jana Nepomuckého z poloviny 17. století. Na evangelijní straně se nachází pozdně barokní kazatelna s baldachýnem s obrazy čtyř evangelistů a vyřezávaným obrazem sv. Ambrože. V kostele se nachází soubor obrazů křížové cesty malovaných na plátně z roku 1814, kamenná křtitelnice z roku 1800 a z téhož období tři kamenné kropenky.
Zvony editovat
Kostel byl vybaven zvonem z roku 1691, další zvon o váze 160 kg byl pořízen v roce 1844, který byl rekvírován v době první světové války. V letech 1924–1925 byly pořízeny dva nové zvony o váze 200 a 400 kg, které byly rekvírovány v době druhé světové války.[2]V sanktusníku je zavěšen zvon z roku 1820.[8]
Galerie editovat
-
Sanktusník -
Hlavní oltář -
Věž -
Sv. Jiří
Odkazy editovat
Reference editovat
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kościół św. Jakuba w Szczyrku na polské Wikipedii.
- ↑ Narodowy Instytut Dziedzictwa: Rejestr zabytków nieruchomych – województwo śląskie Archivováno 26. 6. 2017 na Wayback Machine.. [cit.2018-01-07]. Dostupné online Archivováno 26. 6. 2017 na Wayback Machine.. S. 8 (polsky)
- ↑ a b c KOPERNIK, Leon. Regionalna Pracownia PTTK w Katowicach - Katalog Kościołów Drewnianych - Szczyrk. krajoznawca.org [online]. 2012 [cit. 2018-01-09]. Dostupné online. (polsky)
- ↑ Drewniany kościół - sanktuarium św. Jakuba Starszego Apostoła w Szczyrku. www.slaskie.travel [online]. [cit. 2018-01-09]. Dostupné online. (polsky)
- ↑ Sanktuarium św. Jakuba - Bractwo św. Jakuba w Szczyrku. bractwojakuboweszczyrk.pl [online]. [cit. 2018-01-09]. Dostupné online. (polsky)
- ↑ a b Kościoły drewniane. www.kosciolydrewniane.pl [online]. [cit. 2018-01-09]. Záložka: Polska>levý sloupec: ŚLASKIE, otevři: Szczyrk. Dostupné online. (polsky)
- ↑ BESKIDSLASKI.PL. Szczyrk - historia i zabytki Szczyrku. www.beskidslaski.pl [online]. [cit. 2018-01-09]. Dostupné online.
- ↑ Kościół pw. św. Jakuba Apostoła w Szczyrku - Platforma e-Usług Kulturalnych. www.peuk.fiiz.pl [online]. [cit. 2018-01-09]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-06-24.
- ↑ ADAMCZYK, Irena, et al. Dřevěné kostely a kaple v Beskydech a okolí = Drewniane kościoły i kaplice w Beskidach i okolicy. 1. vyd. Český Těšín: WART, 2009. 362 s. Dostupné online. ISBN 978-80-254-5500-5, ISBN 80-254-5500-9. OCLC 613212430 S. 218–221.
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svatého Jakuba Staršího na Wikimedia Commons
