Kostel Neposkvrněného početí Panny Marie (Svatava)

Kostel Neposkvrněného početí ; Panny Marie ve Svatavě
	Kostel Neposkvrněného početí Panny Marie ve Svatavě
Místo
Stát	Česko
Kraj	Karlovarský
Okres	Sokolov
Obec	Svatava
Souřadnice	50°11′31,9″ s. š., 12°37′35,35″ v. d.
	Kostel Neposkvrněného početí ; Panny Marie ve Svatavě Poloha kostela na mapě České republiky
Základní informace
Církev	římskokatolická
Provincie	česká
Diecéze	plzeňská
Vikariát	sokolovský
Farnost	Sokolov
Užívání	příležitostné
Zasvěcení	Neposkvrněné početí Panny Marie
Datum posvěcení	26. října 1924
Světitel	Georg Glosauer
Architektonický popis
Architekt	Anton Schneider
Stavební sloh	novogotika
Výstavba	1923 – 1924
Specifikace
Stavební materiál	zdivo
Další informace
Kód památky	105341 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel Neposkvrněného početí Panny Marie je římskokatolický ve Svatavě v okrese Sokolov. Od roku 2014 je areál kostela spolu s farou chráněn jako kulturní památka České republiky.^[1] V těsné blízkosti kostela stojí socha svatého Floriána, prohlášená kulturní památkou roku 1991.^[2] Ta však stála původně v místní části Davidov. Socha je dílem loketského sochaře Johanna Wildta.^[3]

Historie

Roku 1850 se stala Svatava samostatnou obcí a roku 1903 byla povýšena na městys. Kostel však v obci chyběl. Na stavbě kostela měla zájem celá obec, a tak byl roku 1908 založen spolek pro výstavbu kostela. Nedostatek peněz a poté první světová válka však posunuly počátek výstavby. Pozemek pro stavbu byl zakoupen 23. května 1923 a základní kámen byl položen 5. srpna 1923. K vysvěcení kostela došlo 26. října 1924. Světitelem byl pomocný biskup pražský Georg Glosauer. Patrová budova fary na jihozápadní straně kostela byla postavena o dva roky později.^[3]

Architektura

Kostel je jednolodní obdélnou novogotickou stavbou uzavřenou polygonálním presbytářem, odděleným od lodi náznakem příčné lodi. Po obou stranách presbytáře byla v místě kontaktu s příčnou lodí přistavěna vždy jedna nižší kaple. Jedna z kaplí má funkci sakristie. Nad západním průčelím se tyčí hranolová věž s polygonální jehlancovou střechou. V průčelí kostela je věž naznačena jen v podobě rizalitu. Vysoký vstupní portál je zakončený trojúhelníkovým tympanonem s rozetou a po stranách zarámovaný náznaky čtyřbokých sloupů. Loď má sedlovou střechu, stěny lodi jsou po stranách prolomeny vždy čtyřmi vysokými okny. Výsledná podoba kostela se liší od původních plánů, zejména hlavní průčelí mělo být zastřešené a také zastřešení věže mělo být členitější, blíže gotické architektuře. Kostel i fara tvoří slohově jednotný celek. Kostel je originálním spojením gotické tematiky se secesními detaily. Fara je jednoduchá budova se secesními detaily na fasádě a v interiéru.^[3]

Interiér

Interiér kostela

Hlavní loď je zastropena dřevěným omítaným podhledem se šikmými boky. Od presbytáře je oddělena lomeným triumfálním obloukem. Vlastní presbytář je křížově sklenut se štukovými konzolami a dekorativním žebrovím. Celou šíři vstupního prostoru zaujímá empora s varhanami, jejichž umělecké ztvárnění navrhl architekt Anton Schneider. Do krovu kostela vede točité litinové schodiště. Veškeré zařízení kostela bylo pořizováno v době jeho stavby. Hlavní oltář se sochou Panny Marie i sochy sv. Barbory a sv. Antonína Paduánského po stranách retabula jsou díla z první čtvrtiny 20. století. Shodného stáří jsou i postranní oltáře Nejsvětějšího srdce Páně, na evangelní straně a sv. Josefa na epištolní straně. To se týká i menších postranních oltářů v zadní části lodě, oltáře sv. Jana Nepomuckého a sv. Terezie z Lisieux. Ve shodném stylu je rovněž kazatelna s řezbami čtyř evangelistů, křtitelnice a další části mobiliáře.^[3]

Veškeré vybavení kostela pochází z některých známých tyrolských firem, které se specializovaly na sakrální stavby. Rovněž ostatní sochařská výzdoba, převážně z polychromovaného dřeva, pochází z počátku 20. století. Interiér je zdoben třemi vitrážemi z dílny Richarda Schleina z Hrádku nad Nisou. V presbytáři se nachází vitráž Nejsvětější Trojice, v lodi vitráže sv. Kateřiny a sv. Anežky Římské.^[3]

Odkazy

Reference

↑ Kostel Neposkvrněného početí Panny Marie s farou [online]. Národní památkový ústav [cit. 2016-10-23]. Dostupné online.
↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2016-10-23]. Identifikátor záznamu 118420 : socha sv. Floriána. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
↑ ^a ^b ^c ^d ^e PROKOP, Vladimír ml.; SMOLA, Lukáš. Sokolovsko: umění, památky a umělci do roku 1945. 1. vyd. Svazek 2. Sokolov: AZUS Březová, 2014. 2 svazky (878 s.). ISBN 978-80-905485-2-7, ISBN 978-80-904960-7-1. S. 721–732.

Související články

Seznam kostelů v okrese Sokolov

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel Neposkvrněného početí Panny Marie na Wikimedia Commons
Městys Svatava

[1] Kostel Neposkvrněného početí Panny Marie s farou [online]. Národní památkový ústav [cit. 2016-10-23]. Dostupné online.

[2] Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2016-10-23]. Identifikátor záznamu 118420 : socha sv. Floriána. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].

[Prokop-3] PROKOP, Vladimír ml.; SMOLA, Lukáš. Sokolovsko: umění, památky a umělci do roku 1945. 1. vyd. Svazek 2. Sokolov: AZUS Březová, 2014. 2 svazky (878 s.). ISBN 978-80-905485-2-7, ISBN 978-80-904960-7-1. S. 721–732.

[1]

[2]

[3]