Otevřít hlavní menu

Kostel Panny Marie Bolestné (Podsrp)

kostel ve Strakonicích

Poutní kostel Panny Marie Bolestné na Podsrpu je poutní barokní římskokatolický kostel, jenž se nachází na jihovýchodním okraji Strakonic, v místní části Podsrp (součást Předních Ptákovic).

Kostel Panny Marie Bolestné
Podsrp farní kostel 01.JPG
Místo
Stát ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Kostel Panny Marie Bolestné
Kostel Panny Marie Bolestné
Základní informace
Církev římskokatolická
Provincie česká
Diecéze českobudějovická
Vikariát Strakonice
Farnost Strakonice-Podsrp
Status farní kostel
Datum posvěcení 9. září 1774
Architektonický popis
Stavební sloh baroko
Výstavba 17701774
Specifikace
Umístění oltáře jih
Stavební materiál zděný zděné
Odkazy
Adresa Podsrp
386 01 Strakonice-Přední Ptákovice
Oficiální web [1]
Kód památky 30785/3-3984 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

HistorieEditovat

Podnětem ke vzniku poutního místa na Podsrpu byl nález sochy Panny Marie, jež stávala na strakonickém mostě a kterou při povodni v roce 1718 ji strhla voda a odnesla ji za město. Rolník, který sochu nalezl, ji postavil u svého pole a zbudoval pro ni přístřešek.
Brzy sem začali putovat věřící z širokého okolí, kteří u Panny Marie hledali přímluvu. V roce 1749 byla na místě přístřešku postavena kaple, jež však záhy nestačila svou velikostí přílivu poutníků. Musela tedy být roku 1766 rozšířena.

Dnešní barokní kostel s trojkřídlým ambitem[1] začal stavět velkopřevor maltézského řádu hrabě Ferdinand Althan v roce 1770. Socha Panny Marie byla na oltář slavnostně umístěna 9. září 1774. Již během výstavby kostela zde byla roku 1772 zřízena samostatná administratura. Po přifaření Předních a Zadních Ptákovic, Modlešovic, Hajské a Kapsovy Lhoty v roce 1786 pak farnost.

Duchovní správu farnosti obstarávali do r. 1929 řádoví kněží. Dnes je spravována ze Strakonic. V kostele se i dnes slouží pravidelné nedělní bohoslužby a každý rok na Bolestný pátek se zde koná pouť.[2]

ArchitekturaEditovat

Poutní chrám neorientovaná stavba podélné dispozice s téměř čtvercovou lodí.[3] Kostel má obdélný presbytář s trojbokým zakončením, patrovou sakristii a postranní kaple. Na jeho severní straně je přistavěn kůr. Tříosé hlavní průčelí je členěno pilastry, má mírně vystupující střední rizalit a kasulové okno ve střední části.[3]
Jednotný barokní interiér včetně deskového oltáře pochází z doby výstavby kostela.

Později byla ke kostelu vysazena od Strakonic lipová alej, z níž se do dnešních časů zachovaly již jen dvě mohutné památné lípy při silnici Strakonice – Vodňany.[4]

Panna Maria PodsrpenskáEditovat

Dodnes existuje v české společnosti tradovaná zbožná invokace: Panno Maria Podsrpenská!, která vzývá Matku Boží o pomoc ve chvílích nouze i radosti. Výrazným způsobem tuto starobylou invokaci zdůraznil a veřejnosti připomněl farář Otík ve filmech režiséra Zdeňka Trošky: Slunce, seno, jahody (1984), Slunce, seno a pár facek (1989) a Slunce, seno, erotika (1991). Tato tradice se vztahuje právě k soše Panny Marie v poutním chrámu v Podsrpu.

ReferenceEditovat

  1. Strakonice církevní památky. www.strakonice.net [online]. [cit. 2010-04-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-10-30. 
  2. Farnost Strakonice. www.farnost-strakonice.cz [online]. [cit. 2010-04-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-10. 
  3. a b Poche, Emanuel, a kol. Umělecké památky Čech 3. 1. vyd. Praha: Academia, 1980. 540 s. bez ISBN
  4. Soutěže města Strakonice