Konrád Baltazar ze Starhembergu
Konrád Baltazar hrabě ze Starhembergu (německy Konrad Balthasar Graf von Starhemberg) (1612, Vídeň – 3. dubna 1687, Vídeň) byl rakouský šlechtic a politik. Po krátké službě v armádě působil ve státní správě a u dvora, nakonec byl dlouholetým místodržitelem v Dolních Rakousích (1663–1687). V roce 1643 byl povýšen na hraběte a v roce 1681 získal Řád zlatého rouna. Rozšiřoval rodový majetek v rakouských zemích a krátce vlastnil také panství Vranov nad Dyjí.
Životopis
editovat
Pocházel z rakouského šlechtického rodu Starhembergů,[1] byl synem Pavla Jakuba ze Starhembergu (1560–1635), který byl tajným radou a diplomatem. Konrád měl celkem deset sourozenců, z nichž tři bratři a čtyři sestry zemřeli v dětství. Jedna ze sester Anna Marie (1600–1682) byla manželkou Ladislava Buriana z Valdštejna.
Konrád byl nejprve důstojníkem císařské armády, bojoval v bitvě u Nördlingenu (1634), o rok později kvůli zranění vojsko opustil a začal se angažovat ve správě Dolních Rakous, kde byl od roku 1641 guberniálním radou. V roce 1643 byl povýšen do říšského hraběcího stavu. Od roku 1657 byl v Dolních Rakousích zástupcem místodržitele, téhož roku byl zároveň jmenován nejvyšším štolbou císařovny Eleonory Magdaleny, vdovy po Ferdinandovi III. V jejích službách se seznámil se svou druhou manželkou Kateřinou Františkou, rozenou z Cavriani (její otec byl Konrádovým předchůdcem na postu císařovnina nejvyššího štolby). V letech 1663–1687 zastával funkci místodržitele Dolních Rakous.[2]
Vynikl především v době moru v roce 1679 a při přípravě obrany Vídně před Turky v roce 1683. V září 1665 byl spolu s Humprechtem Janem Černínem a maršálem Souchesem jmenován členem tajné rady[3] a v roce 1681[zdroj?] obdržel Řád zlatého rouna.
Přispěl také k rozšíření rodového majetku, mimo jiné koupil v roce 1666 zpět panství Eferding v Horních Rakousích zkonfiskované jeho rodině po roce 1620[4] (zdejší zámek Starhemberg byl později hlavním rodovým sídlem). V roce 1667 obdržel od císaře Leopolda I. souhlas k nakupování statků v Čechách. Již předtím v roce 1665 koupil Vranov nad Dyjí, kde prováděl stavební úpravy zámku, nakonec ale na základě soudního rozhodnutí z roku 1680 musel předat panství předbělohorským majitelům Althannům.[5]
Manželství a potomstvo
editovatByl dvakrát ženatý, jeho první manželkou byla Anna Alžběta z Zinzendorfu (1608–1659). Necelý půlrok po ovdovění se v roce 1660 podruhé oženil s Kateřinou Františkou z Cavriani (1640–1716), dcerou císařského dvořana hraběte Friedricha Cavrianiho. Kateřina Františka byla dvorní dámou císařovny Eleonory Magdaleny a v roce 1668 se stala jednou z prvních nositelek Řádu hvězdového kříže.
Mezi Konrádovými syny z prvního a druhého manželství byl věkový rozdíl jedné generace. Nejstarší syn Arnošt Rüdiger (1637–1701) dosáhl v armádě hodnosti polního maršála a proslul především obranou Vídně před Turky v roce 1683. Vysokých hodností v armádě dosáhl také jeho mladší bratr Maxmilián Lorenc (1640–1689). Z druhého manželství pocházel syn František Otakar (1662–1699), který byl vyslancem ve Švédsku (1690–1699). Nejmladší syn Gundakar Tomáš (1663–1745) byl významným strůjcem finanční politiky habsburské monarchie první poloviny 18. století.[6]
Konrádův vzdálený bratranec Jindřich Vilém (1593–1675) byl dlouholetým nejvyšším maršálkem císařského dvora a v roce 1643 byl též povýšen na říšského hraběte.
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Ottův slovník naučný, díl 23.; Praha, 1905 (reprint 2000); s. 1058–1059 ISBN 80-7185-057-8
- ↑ Správa Dolních Rakous na webu worldstatesmen dostupné online
- ↑ SMÍŠEK, Rostislav: Císařský dvůr a dvorská kariéra Ditrichštejnů a Schwarzenbergů za vlády Leopolda I.; Jihočeská univerzita, České Budějovice, 2009; s. 254 ISBN 978-80-7394-165-9
- ↑ KNOZ, Tomáš: Pobělohorské konfiskace. Moravský průběh, středoevropské souvislosti, obecné aspekty; Masarykova univerzita, Brno; s. 525 ISBN 80-86488-34-9
- ↑ STARÝ, Marek: Cizozemci a spoluobyvatelé. Udělování českého obyvatelského práva (inkolátu) v době předbělohorské; Praha, 2018; s. 539–540 ISBN 978-80-87284-67-4
- ↑ Rodokmen Starhembergů dostupné online
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Konrád Baltazar ze Starhembergu na Wikimedia Commons - Konrád Baltazar in: Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich
- Konrád Baltazar ze Starhembergu na webu dějin Vídně
- Rodokmen na stránkách genealogy.euweb.cz (Miroslav Marek)
- Rodokmen na Paul Theroff’s Royal Genealogy Site
