Konrád Baltazar Starhemberg

(1612–1687), rakouský šlechtic a politik

Konrád Baltazar hrabě ze Starhembergu (Konrad Balthasar Graf von Starhemberg) (1612, Vídeň3. dubna 1687, Vídeň) byl rakouský šlechtic a politik. Po krátké službě v armádě působil ve státní správě a u dvora, nakonec byl dlouholetým místodržitelem v Dolních Rakousích (1663–1687). V roce 1643 byl povýšen na hraběte a v roce 1681 získal Řád zlatého rouna. Rozšiřoval rodový majetek v rakouských zemích a krátce vlastnil také panství Vranov nad Dyjí.

Konrád Baltazar
hrabě ze Starhembergu
Arolsen Klebeband 02 487.jpg
Tajný rada
Ve funkci:
září 1665 – 3. dubna 1687
PanovníkLeopold I.
Místodržitel v Dolních Rakousích
Ve funkci:
1663 – 3. dubna 1687
PanovníkLeopold I.
PředchůdceJan František z Trautsonu
NástupceJan Quintin Jörger
Nejvyšší štolba císařovny
Ve funkci:
1657 – 1663
PanovniceEleonora Magdalena Gonzagová
PředchůdceFriedrich Cavriani
NástupceKarel Ferdinand z Valdštejna
Vojenská služba
SlužbaHabsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Bitvy/válkyBitva u Nördlingenu

Narození1612
Vídeň
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Úmrtí3. dubna 1687 (ve věku 74–75 let)
Vídeň
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
TitulHodnostní korunka náležící titulu hrabě 1643 říšský hraběcí titul
ChoťI. (1635) Anna Alžběta z Zinzendorfu (1608–1659)
II. (1660) Kateřina Františka z Cavriani (1640–1716)
RodičePavel Jakub ze Starhembergu (1560–1635) a Dorotea z Thannhausenu († 1622)
DětiArnošt Rüdiger (1637–1701)
Maxmilián Lorenc (1640–1689)
František Otakar (1662–1699)
Gundakar Tomáš (1663–1745)
Příbuznívzdálený bratranec: Jindřich Vilém ze Starhembergu (1593–1675)
děd: Rüdiger ze Starhembergu (1534–1582)
vnuk: Konrád Zikmund ze Starhembergu (1689–1727)
Profesepolitik
Náboženstvířímskokatolické
Ocenění1680 Řád zlatého rouna (č. 508)
CommonsKonrad Balthasar von Starhemberg (+1687)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ŽivotopisEditovat

 
Portrét Konráda Baltazara Starhemberga, zámek Starhemberg v Eferdingu

Pocházel z rakouského šlechtického rodu Starhembergů,[1] byl synem Paula Jakoba Starhemberga (1560–1635), který byl tajným radou a diplomatem. Konrád měl celkem deset sourozenců, z nichž tři bratři a čtyři sestry zemřeli v dětství. Jedna ze sester Anna Marie (1600–1682) byla manželkou Ladislava Buriana z Valdštejna. Konrád byl nejprve důstojníkem císařské armády, bojoval v bitvě u Nördlingenu (1634), o rok později kvůli zranění vojsko opustil a začal se angažovat ve správě Dolních Rakous, kde byl od roku 1641 guberniálním radou. V roce 1643 byl povýšen do říšského hraběcího stavu. Od roku 1657 byl v Dolních Rakousích zástupcem místodržitele, téhož roku byl zároveň jmenován nejvyšším štolbou císařovny Eleonory Magdaleny, vdovy po Ferdinandovi III. V jejích službách se seznámil se svou druhou manželkou Kateřinou, rozenou Cavriani (její otec byl Konrádovým předchůdcem na postu císařovnina nejvyššího štolby). V letech 1663–1687 zastával funkci místodržitele Dolních Rakous.[2] Vynikl především v době moru v roce 1679 a při přípravě obrany Vídně před Turky v roce 1683. V září 1665 byl spolu s Humprechtem Janem Černínem a maršálem Souchesem jmenován členem tajné rady[3] a v roce 1681[zdroj?] obdržel Řád zlatého rouna. Přispěl také k rozšíření rodového majetku, mimo jiné koupil v roce 1666 zpět panství Eferding v Horních Rakousích zkonfiskované jeho rodině po roce 1620[4] (zdejší zámek Starhemberg byl později hlavním rodovým sídlem). V roce 1667 obdržel od císaře Leopolda I. souhlas k nakupování statků v Čechách. Již předtím v roce 1665 koupil Vranov nad Dyjí, kde prováděl stavební úpravy zámku, nakonec ale na základě soudního rozhodnutí z roku 1680 musel předat panství předbělohorským majitelům Althannům.[5]

Byl dvakrát ženatý, jeho první manželkou byla Anna Alžběta ze Zinzendorfu (1608–1659). Necelý půlrok po ovdovění se v roce 1660 podruhé oženil s Kateřinou Františkou Cavrianivou (1640–1716), dcerou císařského dvořana hraběte Friedricha Cavrianiho. Kateřina Františka byla dvorní dámou císařovny Eleonory Magdaleny a v roce 1668 se stala jednou z prvních nositelek Řádu hvězdového kříže. Mezi Konrádovými syny z prvního a druhého manželství byl věkový rozdíl jedné generace. Nejstarší syn Ernst Rüdiger (1637–1701) dosáhl v armádě hodnosti polního maršála a proslul především obranou Vídně před Turky v roce 1683. Vysokých hodností v armádě dosáhl také jeho mladší bratr Maxmilián Lorenc (1640–1689). Z druhého manželství pocházel syn František Otakar (1662–1699), který byl vyslancem ve Švédsku (1690–1699). Nejmladší syn Gundakar Tomáš (1663–1745) byl významným strůjcem finanční politiky habsburské monarchie první poloviny 18. století.[6]

Konrádův vzdálený bratranec Jindřich Vilém Starhemberg (1593–1675) byl dlouholetým nejvyšším maršálkem císařského dvora a v roce 1643 byl též povýšen na říšského hraběte.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Ottův slovník naučný, díl 23.; Praha, 1905 (reprint 2000); s. 1058–1059 ISBN 80-7185-057-8
  2. Správa Dolních Rakous na webu worldstatesmen dostupné online
  3. SMÍŠEK, Rostislav: Císařský dvůr a dvorská kariéra Ditrichštejnů a Schwarzenbergů za vlády Leopolda I.; Jihočeská univerzita, České Budějovice, 2009; s. 254 ISBN 978-80-7394-165-9
  4. KNOZ, Tomáš: Pobělohorské konfiskace. Moravský průběh, středoevropské souvislosti, obecné aspekty; Masarykova univerzita, Brno; s. 525 ISBN 80-86488-34-9
  5. STARÝ, Marek: Cizozemci a spoluobyvatelé. Udělování českého obyvatelského práva (inkolátu) v době předbělohorské; Praha, 2018; s. 539–540 ISBN 978-80-87284-67-4
  6. Rodokmen Starhembergů dostupné online

Externí odkazyEditovat