Komín s ochrannou zdí a památníkem obětem 2. světové války

kulturní památka České republiky na území obce Holýšov

Komín s ochrannou zdí a památníkem obětem 2. světové války stojí v areálu bývalé sklárny v obci Holýšov v okrese Domažlice. Komín byl v roce 2016 Ministerstvem kultury České republiky prohlášena kulturní památkou České republiky.[1]

Komín s ochrannou zdí a památníkem obětem 2. světové války
Účel stavby

pozorovatelna

Základní informace
Výstavba1907
Přestavba1943
Materiálcihla
StavitelAlfons Custodis
Další majiteléMetallwerke Holleischen G.m.b.H.
Poslední majitelInvestment & Propertis a.s. (v roce 2016).[1]
Technické parametry
Architektonická22 m (původní: 65 m)
Počet podlaží8 np a 1 pp
Poloha
AdresaHolýšov, ČeskoČesko Česko
UliceTovární
Souřadnice
Map
Další informace
Rejstříkové číslo památky105873 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie editovat

Komín stojí v areálu bývalé sklárny Andreas Ziegler’s Sohn na výrobu litého zrcadlového skla, která byla postavena v letech 1897–1899 podle projektu architekta Rudolfa Stechy. Plný provoz byl zahájen v roce 1900 a ve své době to byla největší sklárna na lité sklo v Rakousko-Uhersku. Voda pro sklárnu byla čerpána z řeky Radbuzy a uhlí bylo odebíráno z dolu Andreas pomocí lanovky a od roku 1925 z dolu Masaryk ve Zbůchu. Vyrábělo se zde mimo jiné od roku 1926 netříštivé sklo Triplex nebo Neotriplex od roku 1932 pro automobily. V době hospodářské krize v roce 1934 byla výroba v holýšovské sklárně ukončena. V roce 1937 sklárnu odkoupilo Západočeské konzumní družstvo v Plzni. V roce 1938 areál sklárny využívala Československá armáda jako základnu pro přípravu materiálu k výstavbě opevnění Plzeňské čáry (hlavně v okolí Holýšova). V roce 1939 jej odkoupil berlínský zbrojní koncern Deutsche Waffen ­und Munitionsfabriken AG, který v závodě pod názvem Metallwerke Holleischen G.m.b.H. vyráběl leteckou munici. V továrně pracovalo až sedm tisíc zaměstnanců. Na počátku převážně francouzští váleční zajatci a později další zajatci, totálně nasazení a vězni z koncentračního tábora, který byl zřízen v roce 1944 v bývalém statku Nový dvůr jako pobočka koncentračního tábora Flossenbürgu. Po válce do roku 1947 areál provozovala Zbrojovka Brno a pak Škoda Plzeň. Následovaly Kovodělné závody Holýšov, ČSAO Holýšov, Liaz, závod 09– Holýšov, SVA Holýšov, závody, které vyráběly náhradní automobilové díly, prováděly generální opravy autobusů a pod. Výrobní činnost v areálu byla ukončena v roce 2009.[2][3][4][5]

V závěru druhé světové války 26. dubna 1945 u ochranné zdi velitel Werkschutzu muniční továrny Gerhard Lichtenau zastřelil tři italské vězně za krádež zboží z vagónů, které byly poničené explozí na nedalekém nádraží. Tuto událost připomíná pamětní deska se jmény popravených (Oliveri Parrazi, Luciono Enber a Traveti), která byla umístěna v roce 1948 na ochrannou zeď.[1]

V roce 2016 byl komín s ochrannou zdí a památníkem obětí 2. světové války prohlášen kulturní památkou.[6]

Popis editovat

Ze čtyř komínů, které stály ve sklárně, byl v roce 1907 postaven do výšky 65 m komín pro strojovnu. Těleso komína postavila firma Alphons Custodis, vídeňská komínářská pobočka. S ukončením provozu sklárny přestal být využíván i komín strojovny, ale nebyl zbourán jako ostatní komíny sklářských pecí. V roce 1943 byl komín snížen na výšku 19,50 m a ukončen železobetonovou kuželovou střechou. Komín byl přeměněn na protiletadlovou pozorovatelnu o celkové výšce 22,10 m. Vnitřní prostor byl rozdělen do osmi nadzemních podlaží a jedno podzemní podlaží. Jednotlivá železobetonová podlaží spojovala dřevěná schodiště a mezi posledními dvěma patry byly ocelové stupačky zasazené do tělesa komínu. V dříku komína bylo prolomeno několik pozorovacích otvorů, které měly zasouvací krytky. Poslední patro bylo pozorovatelnou, ze které se dalo dveřmi vyjít na železobetonový ochoz. Spojení mezi pozorovatelnou a velitelskou místností v druhém patře zabezpečoval zvukovod. V interiéru se dochovalo původní vybavení včetně skříní, které kopírují oválný tvar komína. Venkovní vstup zabezpečoval přístup do prvního podzemního patra, kterým byl původně sopouch asi 20 m dlouhý kouřový kanál vysoký asi dva metry a široký 1,60 m a který sloužil jako úniková cesta. Kolem komína byla postavena ochranná zeď na půdorysu půlkruhu.[1][7][8]

Technická data editovat

Komín byl postaven z režného cihlového zdiva.[1][7]

  • Původní výška komína: 65 m
  • Výška po snížení: 19,50 m
  • Výška kuželové střechy: 2,70 m
  • Celková výška se střechou: 22,10 m
  • Vnitřní průměr místností: 3,83–4,48 m
  • Výška místností: 2,21–2,34 m, výška posledního patra 3,75 m
  • Tloušťka železobetonových stropů: 0,14–0,53 m
  • Síla zdi u paty komína: 1,15 m

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. a b c d e ULBRICHOVÁ, Petra. Rozhodnutí o prohlášení za KP. iispp.npu.cz [online]. Ministerstvo kultury České republiky, 2016-06-22 [cit. 2024-02-24]. Dostupné online. 
  2. Andrease Zieglera syn, sklárna. www.industrialnitopografie.cz [online]. [cit. 2024-02-24]. Dostupné online. 
  3. ŠEBEK, Stanislav. FOTO: Holýšovský komín prošel za války unikátní přestavbou. Domažlický deník. 2017-05-19. Dostupné online [cit. 2024-02-24]. 
  4. ŠEBEK, Stanislav. Komín v Holýšově se stal chráněnou památkou. Domažlický deník. 2017-05-19. Dostupné online [cit. 2024-02-24]. 
  5. ŠEBEK, Stanislav. Holýšovu pomohla k rozvoji Zieglerova sklárna. Domažlický deník. 2009-04-30. Dostupné online [cit. 2024-02-26]. 
  6. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2023-02-25]. Identifikátor záznamu 001307 : Komín s ochrannou zdí a památníkem obětem 2. světové války. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  7. a b Karta komína - Sklárna / muniční továrna - tovarnikominy.cz. www.tovarnikominy.cz [online]. [cit. 2024-02-24]. Dostupné online. 
  8. KODA - karta komína: LT21/Ub/1 Býv. LIAZ, Státní výrobny autodílů, Tovární, Holýšov. koda.kominari.cz [online]. [cit. 2024-02-24]. Dostupné online. 

Externí odkazy editovat