Důl Obránců míru

zaniklý důl v Česku

Důl Obránců míru je zaniklý černouhelný důl, který se nacházel na severním okraji vesnice Zbůchokrese Plzeň-sever. V provozu byl v letech 1911–1977.

Důl Obránců míru
Chybí zde svobodný obrázek
Základní údaje
Jiné názvyAustria jubilejní
Pokrok I
Masarykův jubilejní důl
Důl Adolf Hitler
Typ dílahlubinný důl
Maximální hloubka796 metrů
Těžbačerné uhlí
Poloha
StátČeskoČesko Česko
KrajPlzeňský
OkresPlzeň-sever
ObecZbůch
Revírzápadočeský uhelný revír
Souřadnice
Důl Obránců míru
Důl Obránců míru
Provozní údaje
Období těžby1911–1977
Objem těžby20 500 000 tun
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Tento článek je o černouhelném dole v západočeské uhelné pánvi. Další významy jsou uvedeny na stránce důl Mír.

HistorieEditovat

Otevření dolu, zvaného původně Austria jubilejní, předcházel geologický vrtný průzkum, na jehož základě začal Západočeský báňský akciový spolek v letech 1908–1911 hloubit jámy,[1] které postupně dosáhly hloubky 796 a 720 metrů.[2]

Roku 1918 byl provoz přejmenován na Pokrok I[1] a o dva roky později na Masarykův jubilejní důl. Toto jméno mu, s výjimkou druhé světové války, kdy nesl název Důl Adolf Hitler, zůstalo až do roku 1953, kdy byl znovu přejmenován na důl Obránců míru. Těžba skončila v roce 1977 a za celou dobu provozu dolu v něm bylo vytěženo asi 20,5 milionu tun uhlí. Od padesátých let dvacátého století u dolu existovalo hornické učiliště, uzavřené v roce 1966.[2]

TěžbaEditovat

Důlní prostor Zbůch měřil asi 930 hektarů a nacházel se v katastrálních územích Zbůch, Úherce u Nýřan, Líně a Červený Újezd u Zbůchu. Těžní jámy byly původně hluboké 663 metrů a v hloubce do 140 metrů vedly zvodnělými horizonty, které způsobovaly přítoky vody v množství 1 400 litrů za minutu u první jámy a tisíc litrů za minutu u druhé jámy.

První uhlí bylo v množství 21 tisíc tun vytěženo v roce 1911. Důl byl rozdělen na tři patra v hloubkách 552, 646 a 784 metrů. Nejhlubší části (tzv. Sylviánské polo) v hloubce 855 metrů byly nejprve pokusně těženy slepými šachticemi, ale vzhledem k obtížím s dopravou byla nakonec první jáma prohloubena na konečnou hloubku 796 metrů. Největšího objemu těžby důl dosáhl v roce 1928, kdy bylo vyrubáno 442 800 tun uhlí.[1]

MuzeumEditovat

V roce 2019 otevřel Hornicko-historický spolek Západočeských uhelných dolů v bývalé vrátnici dolu muzeum zaměřené na dějiny těžby uhlí v plzeňské a radnické pánvi.[3]

ReferenceEditovat

  1. a b c Důl Obránců míru ve Zbůchu [online]. Zdar bůh.cz [cit. 2021-03-27]. Dostupné online. 
  2. a b DRNEK, Jan. Krajina nad pokladem. Průvodce po historii kamenouhelného dolování na Plzeňsku. Plzeň: Street, 2012. 336 s. ISBN 978-80-904746-0-4. S. 161–162. 
  3. KLÍMOVÁ, Martina. Ve Zbůchu u Plzně otevřeli hornické muzeum. Český rozhlas Plzeň [online]. 2019-10-11 [cit. 2021-03-27]. Dostupné online.