Západočeský báňský akciový spolek

zaniklá firma

Západočeský báňský akciový spolek (ZBAS) byla jedna z největších uhelných společností. Byla založena v roce 1875 a zanikla v roce 1945.

Západočeský báňský akciový spolek
Základní údaje
Právní formaakciová společnost
Datum založení1875
Adresa sídlaVídeň, Rakousko
Charakteristika firmy
Oblast činnostitěžba černého uhlí a těžba
Některá data mohou pocházet z datové položky.

HistorieEditovat

V roce 1860 byla založena společnost s názvem Gewerkschacht Westböhmischer Bergbau und Hüttenverein (Západočeský horní a hutní spolek, ZHHS), která byla v roce 1861 schválená královským horním hejtmanstvím v Praze. Ve správní radě byla Würtenbergische Vereinsbank zastoupena dr. Karlem Steinerem.

V roce 1875 založila Vídeňská banka Západočeský báňský akciový spolek se sídlem ve Vídni, který převzal veškerý majetek Gewerkschacht Westböhmischer Bergbau und Hüttenverein. V roce 1889 přechází pod ZBAS Mantovské těžařstvo. ZBAS se stal největším těžařem na Plzeňsku.[1] Expanze ZBAS pokračovala do oblasti Žacléře, kde v roce 1896 odkoupila od firmy Erlanger doly Fanny a Eliška (bývalé Silbersteinovy doly) za 1 milion korun. V roce 1898 důlní majetek bratří Müllerů za 1,4 milionu korun[p. 1] (doly Marie a Julie), tím se stal jediným vlastníkem dolů na Žacléřsku. Po získání dolů na Žacléřsku vzniká Západočeský báňský spolek, ředitelství v Žacléři.[2][3] Ve Westfálsku měla podíly v Těžařstvu Lippramsdorf, doly těžily severně od Lippé. Společně s Drážďanskou bankou založili v roce 1908 společnost Schaffhausenscher Deutsch Österreich Kohlenbergbauverein. Schaffhausenscher Deutsch Österreich Kohlenbergbauverein. V roce 1913 odkoupila důlní míry na Ratibořsku od Německo-rakouského uhelného spolku (Deutsch-Österreich Kohlenbergbauverein). Před první světovou válkou v pruském Horním Slezsku odkoupila důlní míry od hraběte Larische a v roce 1916 otevřela důl Bedřich (Bedřichovy doly, Klein Gorschütz). Kromě dolů vlastnila koksovny, briketárnu, měla podíly v Zeměvrtné a kutací společnosti.

Doly ve vlastnictví společnosti ZBAS: Plzeňsko
důl rok založení zahájení těžby místo ukončení těžby,

zánik

zakladatel zdroj
Humboldt 1863 1865 Nýřany 1902 ZHHS [1][2]
Klára 1874 Lhota u Dobřan 1919 Lindheim koupě
Sulkov 1879 1872 Sulkov 1920 ZHHS
Pomocný 1879 Sulkov 1920 ZBAS
Austria 1889 1892 Mantov 1920
Bayer 1893 1895 Vstiš[p. 2] 1904
Austria II 1899 1902 Týnec 1965
Jubilejní (Austria jubilejní) 1908 1975 Zbůch 1977
Sinor Dobřany koupě

Doly zakoupené na Žacléřsku se rozkládaly na ploše cca 6 km2 v obcích a osadách Žacléř, Bobr, Královec, Vrchová, Bernatice, Černá Voda, Petříkovice, Lampertice, Prkenný Důl, Křenov, Zlatá Olešnice, Debrné, Lhota, Slatina, Radvanice, Chvaleč, Jívka, Dolní Vernéřovice, Bohdašín, Hronov, Rokytník, Dřevíč, Vysoká Srbská, Zlíčko, Zbečník a Žďárky.[3] Celkem 112 jednoduchých, 61 dvojitých měr s 59 přebytky.[4]

Doly ve vlastnictví ZBAS: Žacléřsko
důl založení zahájení těžby místo likvidace Zakladatel zdroj
Eliška 1868 1870 Žacléř 1920 rodina Gaberle/ baron Silberstein 1920–30 vodní jáma a větrná [5]
Marie 1869 Lampertice 1956 Mülerovo těžířstvo [5]
Julie 1853 1855
Františka/Fanny 1814 Černá Voda 1945 Rudolf Manger
Jiří 1848 Žacléř baron Silberstein [5][6]

Po ukončení první světové války bylo sídlo Západočeského báňského akciového spolku přeneseno do Prahy, avšak centrální ředitelství bylo nadále ve Vídni. V roce 1921 centrální ředitelství přesídlilo do Ústí nad Labem. Přes počáteční stabilizaci, zavádění nového strojního vybavení a modernizaci dolů v období let 1922 až 1926 docházelo ke střídání stagnace a vzestupu. 1922 byl uzavřen důl Vilemína ve Žďárkách. Od roku 1926 do 1930 došlo k zvyšování těžby. Na Žacléřsku období krize bylo překonáno díky dodávkám uhlí do lehlého průmyslu (hlavně cukrovary), železnici a od konce dvacátých let 20. století byla významným odběratelem elektrárna v Poříčí u Trutnova.[4]

Po roce 1939, kdy došlo k odtržení Sudet, byly doly ZBAS řízen y přímo z Německa báňským revírním úřadem ve Valbřichu.[4] V roce 1941 byla společnost ZBAS arizována. Sídlo společnosti bylo přemístěno do Zbůchu u Plzně, včetně centrálního ředitelství z Ústí nad Labem. Majetek společnosti byl ovládán firmou Sudetenländische Bergbau Aktiengesellschaft Brüx (Sudetenberg), která patřila do koncernu Reichswerke Hermann Göring.[3] Od 1. února 1942 byl užíván nový název (pro žacléřsko) Westböhmischer Bergbau Aktien Verein Bertreibsgruppe Schatzlar (Západočeský báňský akciový spolek, podniková skupina Žacléř). ZBAS neměl v té době vlastní odbytové oddělení. Veškerý odbyt uhlí byl řízen firmou Eduard Jakob Weinmann v Ústí nad Labem. K zabezpečení zvýšené těžby uhlí byli v období druhé světové války nasazeni do dolů váleční zajatci. Do Žacléře bylo v srpnu 1940 nasazeno 158 francouzských válečných zajatců. Do roku 1945 žacléřskými doly prošlo asi na 1700 zajatců, z toho jeden Francouz a osm sovětských zajatců přišlo o život. Zajatci neschopní práce byli odsunuti do kmenového zateckého tábora ve Zhořelci (Görlitz) a na jejich místo nastupovali noví. Ještě na jaře 1945 bylo v Žacléři 547 sovětských zajatců.

Počty zajatců v žacléřských dolech
rok zajatci zdroj
1942 397 [3]
1943 811
1944 691

Přes všechno toto úsilí se nikdy nepodařilo zvýšit těžbu uhlí na požadovaný výsledek 300 000 tun ročně, jak ukazuje tabulka těžby v Žacléřské oblasti:

Těžba uhlí v Žacléřské oblasti
rok Těžba [tuny] zdroj
1939 212 800 [3]
1940 203 850
1941 194 000
1942 225 508
1943 268 339
1944 234 350

V roce 1941 Radvanické uhelné těžařstvo se sídlem v Trutnově prodalo ZBAS důl Kateřina v Radvanicích.

Vyhláškou ministra průmyslu ze dne 29. listopadu 1945 byly doly ZBAS znárodněny.[7]

OdkazyEditovat

PoznámkyEditovat

  1. 548 000 zlatých
  2. dříve Štich

ReferenceEditovat

  1. a b KODA - karta komína: LT30/Ub Býv. Hlubinný důl Austria, Metálka, Mantov (#3446). koda.kominari.cz [online]. [cit. 2016-08-02]. Dostupné online. 
  2. a b Západočeský báňský akciový spolek. www.zdarbuh.cz [online]. 2015-07-05 [cit. 2016-07-27]. Dostupné online. 
  3. a b c d e MAUER, Jiří; NOVOTNÝ, Karel; GAWOR, Franciszek. Hornictví na Žacléřsku. Žacléř: [s.n.], 2015. CZ.3.22/3.3.02/14.04269. S. 37–45. 
  4. a b c DĚJINY DOLOVÁNÍ UHLÍ A RUD. www.hornictvi.info [online]. [cit. 2016-08-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-28. 
  5. a b c ZBZS Odolov - historie. www.bzs.cz [online]. [cit. 2016-08-02]. Dostupné online. 
  6. Východočeské uhelné doly | Palivový kombinát Ústí, s. p.. www.pku.cz [online]. [cit. 2016-08-04]. Dostupné online. 
  7. KOLEKTIV. Uhelné hornictví v ČSSR. Ostrava: Profil Ostrava, 1985. 48-024-85. S. 405, 406. 

LiteraturaEditovat

KOLEKTIV. Uhelné hornictví v ČSSR. Ostrava: Profil Ostrava, 1985. 48-024-85.