Tento článek je o jednoduchém dopravním zařízení. Další významy jsou uvedeny na stránce Kolečko (rozcestník).
Kolečko

Kolečko je jednoduché mechanické zařízení resp. ruční stroj sloužící pro manuální přepravu materiálů, jednokolové vozidlo. Jedná se o kombinaci dvou jednoduchých strojů (páky a kola), jenž slouží pro přepravu zejména sypkých materiálů. Stroj obdobné konstrukce a účelu je trakař.

Lidové názvyEditovat

Kolečko je v různých krajích nazýváno různě – na Moravě (zejména na Hané) je zváno kolečka (v množném čísle),[1] v jihozápadních Čechách (v Pošumaví a na Prácheňsku) kolec, samokol či samokolí,[1] na jihovýchodě Čech a na Vysočině a na jižní Moravě kotouč,[1] v Chodsku kolmaha,[1][2] na Doudlebsku šajbtruhla či šajtruhla,[1] na západním Plzeňsku luberna či lubárna,[1] v Podkrkonoší kortouč,[1] v severozápadních a severních Čechách mluvících oblastech radvanec,[3], na severní Vysočině korba či korbice,[1], na Náchodsku kárka[1], na Orlickoústecku tůčko či tůček,[1], na Valašsku, na severní Moravě a ve Slezsku táčky či táčka[1] a v Těšínském Slezsku točky.

PoužitíEditovat

Optimální na sypké nebo dobře dělitelné materiály, např:

Nevhodné pro přepravu:

  • desek
  • dlouhých železných (a jiných) profilů.

Obsah má 60–80 l.

Při přepravě materiálu na ne zcela zaplněném kolečku je vhodné snažit se jej vrstvit co nejblíže k ose kola.

KonstrukceEditovat

 
Schéma kolečka

Skládají se z následujících částí:

  1. držadla
  2. vana na náklad – korba
  3. kolo
  4. opěrky

DějinyEditovat

 
Historické celoželezné kolečko
 
Historické dřevěné kolečko

Kolečka byla vyvinuta z trakaře. Byla jedním z přelomových vynálezů, neboť pro krátké vzdálenosti, jako např. na stavbě, se s nimi na rozdíl od zvířaty tahaných vozů dalo dostat prakticky všude. Ačkoli neměla takovou nosnost jako veliká kára, unesla přesto více než průměrný člověk. Původně byla stavěna ze dřeva, ve 20. století se uplatnily ocelové trubky a plech.

Jako nástroj enormně zvýšily celkovou efektivitu práce, urychlily také (ačkoli ne přímo) průmyslovou revoluci. V mnoha zemích[zdroj?] se však, i přes výhody kolečka, stále používají pro přepravu nosítka.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b c d e f g h i j k Český jazykový atlas 3, s. 377 (online)
  2. Alois Vojtěch Šembera: Základové dialektologie československé; s příklady všech řečí slovanských a různořeči českých, moravských a slovenských, Vídeň, 1864
  3. K tvoření zemědělských pojmenování v českých nářečích

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat