Kolínská válka

ozbrojený konflikt (1583–1588), který zpustošil Kolínské kurfiřtství

Kolínská válka (15831588) byl ozbrojený konflikt, který zpustošil Kolínské kurfiřtství, historické církevní knížectví, součást Svaté říše římské v dnešní spolkové zemi Severní Porýní-Vestfálsko v Německu. Příčinou války byla německá reformace a následná protireformace a probíhala souběžně s Hugenotskými válkami a Nizozemskou revolucí.

Kolínská válka
konflikt: Evropské náboženské války
{{{alt}}}
Dobytí pevnosti Godesberg v roce 1583
trvání: 15831588 (5 let)
místo: Kolínské kurfiřtství, Svatá říše římská
casus belli: porušení tzv. církevní výhrady
výsledek: vítězství římskokatolické strany
strany
  • protestantská strana:
  • Kolínské kurfiřtství Gebhard Truchsess z Waldburgu
  • Spojené provincie nizozemské Nizozemsko
  • Falcké kurfiřtstvíFalcké kurfiřtství Falcké kurfiřtství
  • Nieuwenaar.gif rod Neuenahr-Alpen
  • Wappen Waldburg.svg rod Waldburg
  • Wappen Zweibrücken.svg rod Zweibrücken
  • Arms of the Palatinate (Palatinate-Bavaria).svg rod Deux-Ponts
  • Arms of Nassau.svg Nasavští
  • Solms-Braunfels.PNG rod Solms-Braufen
  • a další

podpora:
Anglické království Anglie
Francouzské království Francie

římskokatolická strana:
Kolínské kurfiřtství Arnošt Bavorský
Bavorské vévodství Bavorsko-Wittelsbachové
Wappen Koeln.svg Svobodné říšské město Kolín
Španělské impérium Španělsko (Filip II.)
za něj:
  • Arms of the House of Farnese.svg rod Farnese
  • Arms-Isenburg-Lowyousal-after 1557.png rod Isenburg-Grenzau
  • Mansfeld-Vorder.PNG rod Mansfeld-Vorderort
  • Blason ville fr Berlaimont (Nord).svg rod Berlaymont-Flyon

COA family de Sachsen-Lauenburg.svg Sasko-Lauenbursko
a další

podpora:
Papežský státPapežský stát Papežský stát

velitelé
Arms of the Palatinate (Palatinate-Bavaria).svg Jan Kazimír Falcko-Simmernský
Nieuwenaar.gif Adolf van Nieuwenaar
Wappen Waldburg.svg Karl, Truchsess von Waldburg
Schenck Nydeggen wapen.svg Maarten Schenck van Nydeggen †
Hermann Friedrich Cloedt †
Arms of the Palatinate (Palatinate-Bavaria).svg Ferdinand Bavorský
Arms of the House of Farnese.svg Alexander Farnese, vévoda Parmský
Mansfeld-Vorder.PNG Karl von Mansfeld
COA family de Sachsen-Lauenburg.svg Frederick, vévoda Sasko-Lauenburgský
Blason ville fr Berlaimont (Nord).svg Claude de Berlaymont
Arms-Isenburg-Lowyousal-after 1557.png Salentin IX z Isenburgu-Grenzau
Francisco Verdugo

síla
proměnlivá: 10 000–28 000
do roku 1586
proměnlivá: 10 000–28 000
do roku 1586
od roku 1586:
18 000–28 000 mužů
Flanderské armády (Španělsko)
ztráty
neznámé neznámé

Bývá také nazývána válkou senešalů, senešalským rozvratem a řídce též kanalizační válkou. Konflikt prověřil princip tzv. církevní výhrady, která byla zahrnuta v Augšpurském míru v roce 1555. Tento princip vylučoval nebo „vyhrazoval“ církevní území Svaté říše římské z uplatňování Cuius regio, eius religio (čí země/panství, toho víra), jako hlavního prostředku k určování náboženství na daném území. Tento princip v praxi znamenal, že pakliže by kurfiřt přestoupil k protestantství, měl abdikovat, spíše než nutit svůj lid konvertovat s ním.

V prosinci 1582 kolínský kurfiřt Gebhard Truchsess von Waldburg konvertoval k protestantství. Princip církevní výhrady vyžadoval jeho rezignaci. Místo toho ale pro své poddané ustanovil náboženskou paritu (stejnost) a v roce 1583 se oženil s Agnes von Mansfeld-Eisleben a plánoval změnit církevní stát na sekulární dynastické vévodství. Katedrální kapitula zvolila jiného arcibiskupa (kolínský kurfiřt byl zároveň kolínským arcibiskupem) a to Arnošta Bavorského.

Zpočátku se snažily jednotky soupeřících biskupů získat kontrolu nad částmi území. Několik baronů a hrabat držících území s feudálními závazky vůči kurfiřtovi, drželo zároveň území v blízkých holandských provinciích; Vestfálsku, Lutychu a jižním nebo také španělském Nizozemí. Složitost dynastických vztahů a apanáží způsobila, že lokální konflikty přerostly do jednoho velkého, v němž se angažovalo i Falcké kurfiřtství, Nizozemsko, skotští a angličtí žoldáci na protestantské straně a bavorští a papežští žoldáci na straně katolické. V roce 1586 se ještě umocnil s přímým zapojením španělské armády a italských kondotiérů na katolické straně. Situaci příliš nepřidala ani finanční a diplomatická podpora protestantské strany od královny Alžběty I. a Jindřicha III. Francouzského.

Válka kolidovala s nizozemskou revolucí (1568–1648), která znamenala i účast rebelujících nizozemských provincií a Španělska. Úspěšně završení války znamenalo upevnění moci rodu Wittelsbachů v severozápadním Německu a pomohlo oživit katolicismus na dolním Rýně. Kolínská válka zároveň vytvořila jistý precedens pro vnější intervence do německých náboženských a dynastických konfliktů.

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Cologne War na anglické Wikipedii.

Externí odkazyEditovat