Malé Kunčice (Polsko)
Malé Kunčice[1][2][3][4] (polsky Kończyce Małe, německy Klein Kuntschitz) jsou vesnice v jižním Polsku ve Slezském vojvodství v okrese Těšín v gmině Žibřidovice. Leží poblíž českých hranic na území Těšínského Slezska na řece Petrůvce. Podle sčítání lidu v roce 2011 zde žilo 3 327 obyvatel, rozloha obce činí 11,94 km².
| Malé Kunčice Kończyce Małe | |
|---|---|
 Pohled na malokunčický zámek | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 49°51′10″ s. š., 18°39′2″ v. d. |
| Stát |  Polsko |
| Vojvodství | Slezské |
| Okres | Těšín |
| Gmina | Žibřidovice |
  Malé Kunčice | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 11,94 km² |
| Počet obyvatel | 3 327 (2011) |
| Hustota zalidnění | 278,6 obyv./km² |
| Etnické složení | Poláci, Slezané |
| Náboženské složení | římští katolíci, luteráni |
| Správa | |
| Status | starostenství |
| Starosta | Janina Węglorz |
| Telefonní předvolba | 33 |
| PSČ | 43-410 (Zebrzydowice) |
| Označení vozidel | SCI |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Přes vesnici vede krajská silnice č. 937 spojující Těšín s Jastrzębím-Zdrojí a také železniční trať Těšín–Žibřidovice–Čechovice-Dědice se zastávkou Kończyce.
U Malých Kunčic se 26. ledna 1919 odehrála jedna z československo-polských bitev sedmidenní války, v níž zahynul Cezary Haller de Hallenburg. V roce 1920 byla vesnice spolu s celým východním Těšínskem rozhodnutím Konference velvyslanců připojena k Polsku.
Památky editovat
Malokunčický zámek byl postaven v gotické podobě Golasovskými na konci 14. století. Kolem roku 1560 jej noví majitelé, Czelové, přestavěli na renesanční šlechtické sídlo s arkádovým nádvořím, díky němuž vzniklo označení „těšínský Wawel“. Ve 20. letech 19. století, za vlády Pełků, byl kolem zámku založen rozsáhlý anglický park. Během bojů v závěrečné fázi druhé světové války byl areál značně poškozen, severní a východní křídlo dokonce úplně zničeno. V současnosti se v obnovených hradních prostorách nachází hotel, restaurace, knihovna a regionální muzeum. Na místě zničeného východního křídla byl v roce 1960 postaven divadelní sál.
Severozápadně od hradu stojí barokní katolický kostel Narození Panny Marie z roku 1713 (na místě staršího dřevěného), ve kterém se nachází vzácný renesanční epitaf Zikmunda Vyškoty z Vodnik (1568) a uctívaný obraz Matky Boží Kunčické (Madonna s pampeliškou).
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis Země moravskoslezské. Praha: Academia, 1938, reprint 2004. ISBN 80-200-1225-7. S. 921.
- ↑ Ottův slovník naučný, 15. Krajčij-Ligustrum, s. 365
- ↑ Podrobná mapa Moravy a Slezska, Praha: V. Neubert a synové, 1922
- ↑ DAVÍDEK, Václav. O názvech a jménech Těšínska. Opava: Slezský studijní ústav, 1949. S. 34.
Literatura editovat
- ŻERAŃSKI, Marcin. Śląsk Cieszyński. Od Bielska-Białej do Ostrawy. Těšín: Pracownia na Pastwiskach, 2009. ISBN 9788393310937. (polsky)
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Malé Kunčice na Wikimedia Commons
