Kliment (Kapalin)

biskup ruské pravoslavné církve

Kliment (světským jménem: German Michajlovič Kapalin; * 7. srpna 1949, Udělnaja) je ruský duchovní Ruské pravoslavné církve, arcibiskup a metropolita kalužský a borovský.

Jeho Vysokopřeosvícenost
Kliment
Metropolita kalužský a borovský
CírkevRuská pravoslavná církev
DiecézeKaluga
Jmenování20. července 1990
PředchůdceIlian (Vostrjakov)
Zasvěcený život
Sliby7. prosince 1978
Svěcení
Jáhenské svěcení24. prosince 1978
světitel Volodymyr (Sabodan)
Kněžské svěcení7. dubna 1979
Biskupské svěcení8. srpna 1982
světitel Filaret (Vachromejev)
Vykonávané úřady a funkce
Zastávané úřady
  • Biskup serpuchovský a vikář moskevské eparchie (1982–1989)
  • Správce Patriarchálních farností v Kanadě a dočasným správce farností v USA (1982–1987)
  • Správce Patriarchálních farností v USA (1987–1990)
  • Arcibiskup serpuchovský a vikář moskevské eparchie (1989–1990)
  • Vedoucí záležitostí Moskevského patriarchátu (2003–2009)
  • Dočasný správce pesočenské eparchie (2013–2014)
Osobní údaje
Rodné jménoGerman Michajlovič Kapalin
(Ге́рман Миха́йлович Капа́лин)
ZeměRuskoRusko Rusko
Datum narození7. srpna 1949 (75 let)
Místo narozeníUdělnaja, Ruská sovětská federativní socialistická republika
Národnostruská
Alma materMoskevská duchovní akademie
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Narodil se 7. srpna 1949 v sídle Udělnaja Moskevské oblasti.[1]

Po dokončení střední školy nastoupil na Moskevskou strojní technickou školu.[1]

Roku 1970 nastoupil na Moskevský duchovní seminář a v letech 1970–1972 sloužil v řadách Sovětské armády. Roku 1974 dokončil seminář a pokračoval ve studiu na Moskevské duchovní akademii. Po dokončení studia roku 1978 se stal asistentem inspektora akademie a přednášejícím pro dálkové studium.[1]

Dne 7. prosince 1978 jej inspektor akademie archimandrita Alexandr (Timofejev) postřihnul na monacha se jménem Kliment na počest svatého mučedníka a papeže Klementa I. Dne 24. prosince stejného roku jej arcibiskup dmitrovský Volodymyr (Sabodan) rukopoložil na hierodiakona a 7. dubna 1979 byl rukopoložen na jeromonacha. Stejného roku začal přednášet církevní dějiny na Moskevském duchovním semináři.[1]

Dne 14. října 1981 byl povýšen na igumena.[1]

V letech 1981–1982 působil jako starší asistent inspektora semináře a 18. července 1982 byl povýšen na archimandritu.[1]

Roku 1982 jej Svatý synod zvolil biskupem serpuchovským a vikářem moskevské eparchie, správcem Patriarchálních farností v Kanadě a dočasným správcem farností v USA. Dne 8. srpna 1982 proběhla v katedrálním chrámu svatého Ducha v Minsku jeho biskupská chirotonie. Světiteli byli metropolita minský a běloruský Filaret (Vachromejev), arcibiskup charkovský a bohoduchivský Nykodym (Rusnak), biskup tulský a beljovský German (Timofejev) a biskup pinský Afanasij (Kudjuk).[1]

Dne 23. března 1987 byl osvobozen od funkce správce farností v Kanadě a ustanoven správcem farností v USA.[1]

Dne 19. května 1989 jej patriarcha moskevský Pimen povýšil na arcibiskupa.[1]

Dne 20. července 1990 byl ustanoven arcibiskupem kalužským a borovským, první zástupcem předsedy Oddělení vnějších církevních vztahů Moskevského patriarchátu.[1]

V letech 1993–1996 byl členem Veřejné komory při prezidentu Ruské federace.[1]

Dne 26. prosince 2003 se stal vedoucím záležitostí Moskevského patriarchátu a stálým členem Svatého synodu.[1]

Dne 25. února 2004 byl povýšen na metropolitu.[1]

Od října 2005 začal působit znovu jako člen Veřejné komory.[1]

V lednu 2006 byl jmenován předsedou Komise pro zachování duchovního a kulturního dědictví Veřejné komory Ruské federace.[1]

Dne 31. března 2009 byl osvobozen od funkce vedoucího záležitostí Moskevského patriarchátu a ustanoven předsedou Ediční rady Ruské pravoslavné církve.[2]

Od 22. března 2011 je členem Vyšší církevní rady.[3]

Dne 29. května 2013 ho Svatý synod jmenoval rektorem Kalužského duchovního semináře a potvrdil jej ve funkci představeného Pafnutěvo-Borovského monastýru a Uspenské Tichonovy pustyně.[4]

Dne 2. října 2013 se stal hlavou nově zřízené kalužské metropole.[5]

Od října 2013 do května 2014 dočasně spravoval pesočenskou eparchii.[1]

Reference

editovat

Externí odkazy

editovat