Klášter Sacré Coeur
Konvent dam Srdce Ježíšova, či jen klášter Sacré Coeur či Sacré Cœur (Srdce Ježíšovo) [sakré kör] je klasicistní areál bývalého kláštera s kostelem téhož zasvěcení v Praze 5 - Smíchov, Holečkova ulice 31.[1] Objekt kláštera s kostelem leží v Městské památkové zóně Smíchov a je chráněn jako kulturní památka.[2]
Klášter Sacré Coeur v Praze | |
---|---|
Lokalita | |
Stát | Česko |
Místo | Smíchov |
Ulice | Holečkova |
Souřadnice | 50°4′31,88″ s. š., 14°23′52,12″ v. d. |
Základní informace | |
Řád | Společenství dam Nejsvětějšího Srdce Ježíšova |
Založení | 1872 |
Znak | |
Odkazy | |
Kód památky | 40968/1-1798 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Historie
editovatAreál kláštera vznikl na pozemcích někdejších viničních usedlostí hraběte Claryho a vily továrníka Riedla z Riedelštejna v roce 1872. Budovy byly postaveny z iniciativy Josefiny Goetzové podle projektu architekta Václava Lásky s finančním přispěním císařovny vdovy Marie Anny. V klášteře s penzionátem byl také vzdělávací ústavem pro výchovu dívek ze šlechtických rodin mj. s výukou náboženství, francouzštiny a němčiny.
Součástí budov je novogotický kostel Nejsvětějšího srdce Páně (Sacré Coeur), postavený v letech 1882–1884 podle projektu beuronského benediktina P. G. Béthuna. Císařovna Marie Anna darovala kostelu relikvie římské prvomučednice Flavie Viktorie, přinesené z katakomb v Římě společně s náhrobní nápisovou deskou. Ostatky byl vloženy do hlavního oltáře a deska vsazena do stěny oltářní menzy.[3]
Klášterní areál majetkem původně francouzské kongregace Dames du Sacré Coeur (paní Nejsvětějšího srdce Páně). V roce 1919 německojazyčné řeholnice, které většinou nemluvily česky, odešly do Rakouska nebo do Německa. Řád prodal klášterní areál státu, kostel i kaple sv. Jana Nepomuckého byly odsvěceny, oltářní obrazy (mj. Lva Lercha) byly rovněž prodány. Prostory kláštera dále sloužily jako kancelářské pro Ministerstvo pošt a telegrafů, po druhé světové válce také pro Poštovní muzeum a další instituce.
Klášter je v soukromém vlastnictví od roku 1998. Jeho budovy slouží komerčním účelům, a kostel a boční kaple se používají pro svatby, aukce, charitativní události a módní přehlídky[4].
Popis
editovatKlášterní budova je půdorysně i architektonicky členitá. Její součástí je novogotický kostel se sedlovou střechou a čtyřbokou hranolovitou věží, zakončenou křížem. Na věži jsou kruhové hodiny. V interiéru kostela jsou nástěnné malby ve stylu beuronské benediktinské školy. Z původní klášterní zahrady zůstala zachována kašna a malé jezírko. Část klášterního dvora slouží jako parkoviště. Areál je od Holečkovy ulice oddělen ohradní zdí.
Objekt je od roku 1958 nemovitou kulturní památkou.[5][6][7]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ HORÁK, Jan. Kostel Sacre Coeur získal novou šanci. Pražský deník.cz [online]. 2012-04-26 [cit. 2019-02-05]. Dostupné online.
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2018-02-05]. Identifikátor záznamu 153058 : klášter Sacré Coeur. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ František Ruth: Kronika královské Prahy a obcí sousedních. Díl 2. Praha 1907, s. 474
- ↑ HORÁK, Jan. Kostel Sacre Coeur získal novou šanci. Pražský deník. 2012-04-26. Dostupné online [cit. 2023-11-07].
- ↑ Památkový katalog
- ↑ PECH, Václav. Praha stavěžatá. první. vyd. Praha: Václav Pech, 2010. 431 s. S. 257–258.
- ↑ VEVERKA, Přemysl; MATĚJKA, Ivan a kol. Slavné stavby Prahy 5. první. vyd. Praha: Foibos, 2005. 223 s. ISBN 80-903661-3-9. S. 87–93.
Literatura
editovat- PAULY, Jan Křtitel. Památník města Smíchova. Praha: vl. n., 1898. 152 s. : 28 obr. s. Dostupné online. Kapitola 2. Klášter sester nejsv. Srdce Pána Ježíše, s. 72–79.
Související články
editovatExterní odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Klášter Sacré Coeur v Praze na Wikimedia Commons