Klášter Bzovík

Bzovík je původně benediktinský (později premonstrátský) klášter přestavěný na pevnost (hrad), nedaleko obce Bzovík v okrese Krupina v Banskobystrickém kraji.

Bzovík
Pohled na klášter od hlavní cesty
Pohled na klášter od hlavní cesty
Účel stavby

veřejnosti nepřístupný

Základní informace
Výstavba 12. století
Přestavba 16. století
Poloha
Adresa Banskobystrický kraj, Bzovík, SlovenskoSlovensko Slovensko
Souřadnice
Klášter Bzovík
Klášter Bzovík
Další informace
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Objekt Bzovíckého kláštera je důkazem toho, že někdy určit jednoznačně druh stavební památky není jednoduché. Kláštery bývaly v historii často terčem útoků nepřátel a to vyvolalo nutnost jejich přestavby na opevněné objekty nebo pevnosti. V oblasti, která se dostala v 16. století do sféry přímého ohrožení tureckým nebezpečím, se urychleným tempem opevňovala města a později i oba nejstarší hornouherské (slovenské) kláštery v Hronském Beňadiku a v Bzovíku.

HistorieEditovat

 
Nádvoří kláštera
 
Letecký pohled na klášter

Klášter v Bzovíku vznikl v první polovině 12. století. Původně šlo o benediktinský klášter zasvěcený prvnímu uherskému králi sv. Štěpánovi. Za jeho zakladatele je považován příslušník rodu Hunt-Poznanů, kníže Lampert.

Románský dvouvěžový kostel, ke kterému přibyla později po dostavbách klášterní budova s rajským dvorem a křížovou chodbou, byl jednou ze slovenských nejvýznamnějších románských stavebních památek. Kostel s klášterem se v průběhu 15. století často stával terčem útoků; vícekrát objekt vyhořel, načež byl opraven a postupem času částečně přestavěn.

Do centra pozornosti se klášter dostal po bitvě u Moháče. Jeho majitelem byl v uvedeném období jeden z oligarchů středního Slovenska, Zikmund Balaša – příslušník rodu Balašů, který později nechvalně proslul nejen v majetkových sporech mezi šlechtou, ale zejména bezohlednou krutostí vůči poddaným. Zikmund vyhnal z kláštera řeholníky a hned nato (v roce 1530) začal klášter přestavovat na zámeček obehnaný mohutným opevněním. Zdi dostaly mohutné střílny a vnitřní ochozy. K nim byla přistavěna z vnitřní strany obydlí pro vojáky a hospodářské budovy. Celý areál chránily široké příkopy a mohutné nárožní bašty.

I další osudy objektu byly pestré. V roce 1620 hrad vyhořel, koncem 17. století se opět vrátil do majetku církve. V roce 1678 jej dobyli povstalci Imricha Thökölyho.

Další období už spělo k jeho zániku. Po krátkém vlastnictví řádu jezuitů a ostřihomského arcibiskupa začal objekt začátkem 19. století pustnout. Poslední ránu v procesu chátrání mu uštědřily boje během druhé světové války i následné ničení místními obyvateli.

PopisEditovat

Areál bývalého kláštera se nachází ve stavu ruin, kromě vnějšího opevnění, které vykazuje známky zachovalosti a rekonstrukce. Je dobře viditelný po odbočení z hlavní silnice jižně od obce.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Bzovík (opevnený kláštor) na slovenské Wikipedii.

LiteraturaEditovat

  • PISOŇ, Štefan. Hrady, zámky a kaštiele na Slovensku. Martin: Osveta, 1973. (slovensky) 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat