Kiďoš

vesnice na Ukrajině

Kiďoš (ukrajinsky: Кідьош, maďarsky: Kígyós) je vesnice na Ukrajině, v Zakarpatské oblasti, v okrese Berehovo.

Kiďoš
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška 115 m n. m.
Stát UkrajinaUkrajina Ukrajina
Kiďoš
Kiďoš
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 1,3 km²
Správa
Vznik 1332
Telefonní předvolba 03141
PSČ 90243
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

PolohaEditovat

Vesnice se nachází 5 kilometrů od města Berehovo, na úpatí hory Noďgeď (Нодьгедь), v blízkosti Černého močálu (Чорний Мочар), dříve jedena z největších bažin v Zakarpatské nížině.[1]

HistorieEditovat

Název vesnice v maďarštině znamená had (ukrajinsky: zmijinyj), proto byla obec v sovětských dobách přejmenována na Zmijivka (Зміївка). Toto jméno pravděpodobně vzniklo podle názvu stejnojmenného potoka. V roce 1991 byl historický název vrácen zpět.[2]

Podle archeologických nálezů byla ves osídlená na konci druhého tisíciletí před naším letopočtem. Osada z doby bronzové se nachází na severním svahu Ardivské hory (Ардівської гори). Kolem vesnice byly nalezeny čtyři bronzové poklady z pozdní doby bronzové. První poklad se skládal z keltských předmětů, srpů, nožů, náramků. Druhý, nalezený v roce 1889, obsahoval osm předmětů. Třetí, nalezený v roce 1907, zahrnoval pět předmětů a čtvrtý bronzový poklad z roku 1935 měl šest předmětů.

První písemná zmínka pochází z roku 1332, kde je nazývána Kykos a byla královským majetkem. Podle písemných pramenů z roku 1364 se ves stala majetkem dominikánských mnichů z Berehova, ale okolní lesy byly stále majetkem uherských králů. V roce 1557 obec získala statut města a vlastní pečeť. V jeho znaku byl zobrazen zlatý had na červeném pozadí. V 17. století obec byla ve vlastnictví rodů Pereni a Forgači. Od poloviny 19. století byla v majetku rodu Károlyiů.[2][3] V roce 1910 zde žilo 446 obyvatel převážně Maďarů. Po rozpadu Rakousko-Uherska obec byla součástí Československé republiky, v letech 1938–1945 Maďarska a od roku 1945 Sovětského svazu.[1] Od roku 1952 do roku 2001 byla součástí obce Velký Berezný. Od roku 2001 je samosprávnou obcí.

EkonomikaEditovat

Obec je v regionu proslulá vinařstvím, tkaním koberců. V Kiďoši je jeden z nejznámějších zakarpatských vinných sklepů, který patří rodině Sósů. Vinný sklep byl postaven v roce 1923. V období vlády SSSR byly vinice zabaveny a až v období brežněvovské vlády si mohli vinice pronajmout místní vinaři. Po rozpadu SSSR založil vlastní soukromé hospodářství Karel Sós. Na svých vinicích pěstuje na 60 odrůd hroznového vína a produkuje až 40 druhů vín.[4] Je nositelem ocenění Nejlepší zemědělec Ukrajiny z roku 2007.[2] Na podzim se zde koná vinařský festival.[3]

Vesnicí vede úzkokolejka Boržavská hospodářská dráha, která je turistickou atrakcí.

PamětihodnostiEditovat

  • Gotický kostel svatého Jana Křtitele z 14. století.
  • Dřevěná zvonice z 18. století.
  • Na kopci Kerek byl v roce 2001 postaven dvanáct metrů vysoký kříž.[3]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Кідьош na ukrajinské Wikipedii.

  1. a b Кідьош - Енциклопедія Сучасної України. esu.com.ua [online]. [cit. 2019-11-10]. Dostupné online. 
  2. a b c KRUSHYNSʹKA, Olena. Zakarpatí : průvodce bývalou Podkarpatskou Rusí. 1. vyd. Praha: [s.n.], 2017. 575 s. Dostupné online. ISBN 9788020026477, ISBN 8020026479. OCLC 1003854880 S. 182–184. 
  3. a b c Кідьош (Зміївка). castles.com.ua [online]. [cit. 2019-11-10]. Dostupné online. 
  4. Дегустація вин у винороба Карла Шоша. cikave [online]. [cit. 2019-11-10]. Dostupné online. (ukrajinsky)