Keser
Keser je mělká rybářská síť pytlovitého tvaru s krátkou násadou, která slouží k manipulaci s rybami.[1] Bývá upevněna na rámu kruhového nebo obdélníkového tvaru. Keseru podobný podběrák se užívá k vylovení zdolané ryby.
Původ slova
editovatV němčině se tento typ sítě nazývá Kescher, případně Käscher.[2]
Rčení
editovatRčení užívané ve starší češtině běžet jak s keserem je vykládáno tak, že s keserem je nutno jít rychle, aby ryba bez vody nezahynula. Méně známý význam je kasat se na něco, hrnout se na něco.[3]
V české krásné literatuře jsou známé Havlíčkovy verše v Křestu svatého Vladimíra, kdy po Perunových urážlivých slovech
| „ | Dráb se dlouho nezdržoval, hledal honem díru a hned běžel jak s keserem k caru Vladimíru. | “ |
| — K. H. Borovský: Křest svatého Vladimíra[4] | ||
Ze významnějších autorů toto rčení užili např. Karel Václav Rais[5] nebo Ignát Herrmann.[6]
Odkazy
editovatReference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Kescher na německé Wikipedii.
- ↑ Příruční slovník jazyka českého 2.. Praha: Sátní nakladatelství, 1937-1938. Dostupné online. Kapitola Keser, s. 107. (cz)
- ↑ MATZENAUER, Antonín. Cizí slova ve slovanských řečech. Brno: Matice moravská, 1870. Dostupné online. S. 201. (cz)
- ↑ CHÝLOVÁ, Jindřcih. Běžet jako s keserem? Nic pro šneky [online]. Plzeň: Český rozhlas, 2014-06-09 [cit. 2024-11-29]. Dostupné online. (cz)
- ↑ HAVLÍČEK BOROVSKÝ, Karel. Křest svatého Vladimíra. Praha: Jindřich Bačkovský, 1921. Dostupné online. Kapitola Věra Racková, s. 9. (cz)
- ↑ RAIS, Karel Václav. Kalibův zločin. Praha: Unie, 1919. Dostupné online. S. 214. (cz)
- ↑ HERMANN, Ignát. Otec Kondelík a ženich Vejvara. Praha: F. Topič, 1900. Dostupné online. S. 278. (cz)