Karlistické války

Karlistické války (španělsky Guerras Carlistas) ve Španělsku byly poslední velké evropské občanské války, ve které bojovali uchazeči o nárok na trůn. Několikrát během období let 1833-1876 Karlisté, stoupenci Dona Carlose a jeho potomků pod heslem „Bůh, země a král“ bojovali za zachování španělské politické tradice (legitimismus a katolicismus) proti liberalismu, později proti republikanismu. Když Ferdinand VII. zemřel v roce 1833, jeho čtvrtá žena Marie Kristýna se stala královnou regentkou jménem jejich dítěte Isabely II. To vyústilo v roztříštěnost země na dvě frakce známé jako Cristinos a Karlisty. Cristinos byli podporováni regentskou královnou a její vládou, Karlisté byli stoupenci Dona Carlose, uchazeče o trůn a bratra Ferdinanda VII., popřeli Pragmatickou sankci z roku 1830, která částečně rušila salijský zákon (latinsky Lex Salica), který z nástupnictví vylučoval ženy.

Ondřejský kříž, symbol karlistů

Tři karlistické válkyEditovat

PoznámkyEditovat

  1. Někdy jsou karlistické války děleny jen na dvě karlistické války, za karlistickou válku je někdy taktéž považována Španělská občanská válka.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Carlist Wars na anglické Wikipedii.

LiteraturaEditovat

  • CHALUPA, Jiří. Don Carlos a ti druzí -- Karlistické války ve Španělsku v letech 1833-1939. Praha: Epocha, 2008. 290 s. ISBN 978-80-87027-57-8. (česky)