Karl Wilhelm von Scheibler
Karl Wilhelm svobodný pán von Scheibler (6. září 1772 Eupen – 29. ledna 1843 Josefov) byl rakouský generál. Jako důstojník jezdectva se vyznamenal statečností v napoleonských válkách, později dosáhl hodnosti polního podmaršála (1832) a svou kariéru završil jako velitel pevnosti v Josefově. Byl nositelem prestižního Řádu Marie Terezie a v roce 1814 byl povýšen na barona.
| Karl baron von Scheibler | |
|---|---|
 | |
| Velitel pevnosti Josefov | |
| Ve funkci: 1839 – 1843 | |
| Vojenská služba | |
| Služba |  Rakouské císařství |
| Hodnost | polní podmaršál (1832), generálmajor (1823) |
| Narození | 6. září 1772 Eupen |
| Úmrtí | 29. ledna 1843 (ve věku 70 let) Josefstadt |
| Titul | svobodný pán (1814) |
| Choť | Marie Apolonie Vratislavová z Mitrovic (od 1803) |
| Děti | Marie Terezie Scheiblerová Evžen Karel von Scheibler |
| Příbuzní | Karel z Auerspergu (vnuk) |
| Profese | důstojník |
| Ocenění | rytíř Vojenského řádu Marie Terezie |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Životopis editovat
Pocházel z německé podnikatelské rodiny,[1] narodil se jako třetí syn továrníka Bernharda Scheiblera (1724–1786) a jeho manželky Clary, rozené Mollové (1733–1802).[2]
Původně sloužil v pruské armádě, během francouzských revolučních válek přešel do služeb Habsburků a v roce 1799 byl poručíkem u 1. hulánského pluku. Ještě téhož roku dosáhl hodnosti rytmistra, později vynikl ve druhé koaliční válce a v roce 1805 byl povýšen do hodnosti majora.
Za účast v bitvě u Aspern dosáhl hodnosti podplukovníka (1809) a v hodnosti plukovníka v roce 1810 dočasně opustil aktivní službu, ale již v roce 1812 se vrátil do války. V letech 1814–1817 byl velitelem hulánského pluku č. 7, nakonec v roce 1817 převzal velení dragounského pluku č. 14, několik let jako posádkový velitel strávil v Praze.[3] V roce 1823 byl povýšen na generálmajora a nakonec v roce 1832 dosáhl hodnosti polního podmaršála.[4] V letech 1836–1839 byl velitelem pevnosti Legnano v severní Itálii[5] a nakonec byl od roku 1839 velitelem pevnosti v Josefově,[6] kde také zemřel.
Za zásluhy na bojišti byl v roce 1801 dekorován komandérským křížem Řádu Marie Terezie,[7][8] obdržel také několik dalších vyznamenání. V roce 1814 byl povýšen do stavu svobodných pánů.
Rodina editovat
V roce 1803 se oženil s hraběnkou Marií Apolonií Vratislavovou z Mitrovic (1785–1853), dcerou Antonína Václava Vratislava z Mitrovic.[9][10] Měli spolu čtyři děti, z nich syn Evžen Karel sloužil v armádě a dosáhl hodnosti rytmistra. Dcera Marie Terezie (1814–1879) se provdala za hraběte Františka Xavera z Auerspergu.[11]
Jeho švagry byli polní maršál hrabě Evžen Vratislav z Mitrovic (1786–1867) a hrabě Jáchym Jindřich Voračický z Paběnic (1780–1838).
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ Dějiny rodiny Scheiblerů dostupné online
- ↑ Rodina Bernharda Scheiblera na webu geni.com dostupné online
- ↑ Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthumes; Vídeň, 1824; s. 46
- ↑ Služební postup Karla von Scheiblera in: SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die k. k. bzw. k. u. k. Generalität 1816–1918; Vídeň, 2007; s. 161 dostupné online
- ↑ Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthumes 1837; Vídeň, 1837; s. 87dostupné online
- ↑ Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthumes; Vídeň, 1842; s. 57 dostupné online
- ↑ Přehled nositelů Řádu Marie Terezie na webu austro-hungarian army dostupné online
- ↑ Přehled nositelů Řádu Marie Terezie in: Schematismus für das k.u.k. Heer 1914; Vídeň, 1914; s. 39 dostupné online
- ↑ Rodokmen Vratislavů z Mitrovic dostupné online
- ↑ Gothaisches genealogisches Taschenbuch der gräflichen Häuser, Gotha, 1844; s. 648 dostupné online
- ↑ Rodina Karla von Scheiblera na webu geni.com dostupné online
