Otevřít hlavní menu

Karl Panowsky (uváděn též jako Carl Panowsky nebo Karel Panovský; 4. června 1833 Ivančice[1]16. ledna 1894 Ivančice[2][3]) byl rakouský mlynář a politik, na konci 19. století poslanec Říšské rady a Moravského zemského sněmu a starosta Ivančic.

Karl Panowsky

Poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1876 – 1885

Poslanec Moravského zemského sněmu
Ve funkci:
1878 – 1884
Ve funkci:
1890 – 1894

Starosta Ivančic
Ve funkci:
1866 – 1876
Stranická příslušnost
Členství Ústavní strana
(Klub pokroku – mladoněmci)

Narození 4. června 1833
Ivančice
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 16. ledna 1894 (ve věku 60 let)
Ivančice
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Profese politik
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

ŽivotopisEditovat

Narodil se v rodině mlynáře Karla Panowského v Ivančicích. Otcovu podnikání se pak sám věnoval po studiu gymnázia a techniky. Později si založil vlastní mlýn. V roce 1864 se stal radním Ivančic, o dva roky později se stal na 10 let starostou. V roce 1876 radnici ovládli Češi.[4]

Od 60. let pomáhal s organizací volebních kampaní. Sám poprvé kandidoval v moravských zemských volbách 1870 za venkovské obce Ivančicka, ale skončil až na třetím místě, zvolen byl redaktor Moravské orlice Jindřich Dvořák[5]. O první kandidaturu do Říšské rady se pokusil ve volbách v roce 1873 za německé liberály (tzv. Ústavní strana) za venkovské obce okresů Brno, Ivančice, Bučovice, Vyškov a Slavkov u Brna, ale vzhledem k výrazné české povaze jej porazil hrabě Belcredi. Poprvé uspěl až v doplňovacích volbách do Říšské rady v roce 1876 za znojemský městský obvod po rezignaci Michaela Grüblera, když porazil českého kandidáta Smetanu. Mandát obhájil ve volbách v roce 1879.[4] V říjnu 1879 je zmiňován na Říšské radě coby člen mladoněmeckého Klubu sjednocené Pokrokové strany (Club der vereinigten Fortschrittspartei).[6]

V moravských zemských volbách 1878 chtěl kandidovat za městský obvod Ivančic a Moravského Krumlova, ale nebyl nominován, a tak kandidoval v městském obvodu Dačice, Slavonice, Jemnice a Telč, kde nečekaně porazil Antonína Fischera. Stal se zapisovatelem výboru pro obecní záležitosti a později členem školského výboru.[7] Ve volbách 1884 neúspěšně kandidoval za ivančický městský obvod. A po konci mandátu v Říšské radě v roce 1885 dočasně odešel z veřejného života.[4]

V roce 1880 byl ve vedení německých ústaváků. V roce 1883 přešel se svým Politickým spolkem liberálů do Německého spolku pro město a venkov ve Znojmě.[4]

Znovu kandidoval v moravských zemských volbách 1890 v kurii měst, obvod Moravský Krumlov, Ivančice, Moravské Budějovice,[8] proti staročeskému poslanci Antonínu Dvořákovi, který jej v posledních volbách porazil. Panowsky musel v kampani čelit výtkám, že vstal z mrtvých, že si zastánce získává pomocí pohoštění alkoholem a byl obviňován z neschopnosti zajistit přes své členství v silničním výboru lepší silnice na Ivančicku. Říkalo se o prý o něm, že "po celou dlouhou řadu let ve sněmovně ani huby neotevřel, ani nehlesl, jen diety bral – bylť němým členem parlamentu." On sám v kampani příliš nezdůrazňoval svou osobu, ale stavěl na tom, že je členem liberálů, kteří mají většinu. Tentokrát Panowsky těsně zvítězil. Češi jej po volbě obviňovali z uplácení.[5] Zatímco ve svém prvním období byl na sněmu spíše pasivní, tentokrát prosazoval stavbu železnic a zprostředkovával zájmy učitelů. Zemřel v průběhu volebního období.[4] Na sněmu ho nahradil Franz Rund.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Matriční záznam o narození a křtu farnost Ivančice
  2. Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnost Ivančice
  3. Mährisches Tagblatt, 17. 1. 1894, s. 4.
  4. a b c d e MALÍŘ, Jiří, a kol. Biografický slovník poslanců moravského zemského sněmu v letech 1861-1918. 1. vyd. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2012. 887 s. ISBN 978-80-7325-272-4. S. 468-469. 
  5. a b EICHMEIEROVÁ, Linda. Česká politika na Brněnsku v zrcadle zemských a říšských voleb v letech 1891-1914. Brno, 2012 [cit. 2013-09-11]. Diplomová práce. Filozofická fakulta Masarykovy univerzity. Vedoucí práce Martin Markel. Dostupné online.
  6. Parlamentarisches. Salzburger Volksblatt: unabh. Tageszeitung f. Stadt u. Land Salzburg. Říjen 1879, roč. 9, čís. 126, s. 1-2. Dostupné online. 
  7. KÜHTREIBEROVÁ, Lenka. Zemští poslanci za okres Jemnice v letech 1861 - 1914. Brno, 2008 [cit. 2013-09-11]. Diplomová práce. Filozofická fakulta Masarykovy univerzity. Vedoucí práce Jiří Malíř. s. 21. Dostupné online.
  8. Vorarlberger Landes-Zeitung, 4. 7. 1890, s. 1.