Karl Heidler
Karel svobodný pán Heidler (Karl Freiherr Heidler von Egeregg und Syrgenstein) (17. listopadu 1848, Vídeň – 10. října 1917, Kißlegg, Německo) byl rakousko-uherský diplomat. Přes čtyřicet let působil v diplomacii, naposledy byl rakousko-uherským vyslancem ve Švýcarsku (1903–1909). V roce 1891 byl povýšen na barona a v roce 1912 se stal členem Panské sněmovny.
| Karl svobodný pán Heidler | |
|---|---|
| Rakousko-uherský vyslanec ve Švýcarsku | |
| Ve funkci: 1903 – 1909 | |
| Předchůdce | Karl Kuefstein |
| Nástupce | Maxmilian Gagern |
| Rakousko-uherský vyslanec v Srbsku | |
| Ve funkci: 1900 – 1903 | |
| Předchůdce | Franz Schiessl von Perstorff |
| Nástupce | Konstantin Dumba |
| Narození | 17. listopadu 1848 Vídeň |
| Úmrtí | 10. července 1917 (ve věku 68 let) Kißlegg |
| Choť | Sophie Waldburg-Syrgenstein (1891–1908) |
| Rodiče | Karl Heidler von Egeregg |
| Alma mater | Vídeňská univerzita |
| Profese | diplomat a politik |
| Ocenění | velkokříž Řádu Františka Josefa (1896) Řád železné koruny 1. třídy (1908) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Životopis editovat
Byl synem vojenského lékaře a profesora medicíny Karla Heidlera (1809–1887), který byl v roce 1856 povýšen do šlechtického stavu. Studoval práva ve Vídni a filozofii v Giessenu, od roku 1870 působil jako úředník na ministerstvu zahraničí. Od roku 1871 zastával řadu let nižší diplomatické posty v různých zemích (Bern, Vatikán, Madrid, Drážďany, Stuttgart, Berlín, Istanbul, Londýn). V roce 1891 byl povýšen do stavu svobodných pánů, zároveň jmenován tajným radou a v letech 1891–1900 byl generálním konzulem v Egyptě. Po návratu do Evropy byl vyslancem v Srbsku (1900–1903) a Švýcarsku (1903–1909). V roce 1911 byl propuštěn ze služeb ministerstva zahraničí do penze a v roce 1912 byl jmenován doživotním členem rakouské panské sněmovny. Byl nositelem velkokříže Řádu Františka Josefa (1896) a Řádu železné koruny I. třídy (1908). V roce 1891 se oženil s hraběnkou Sophií Waldburg-Zeil (1857–1924), manželství zůstalo bez potomstva.
Odkazy editovat
Literatura editovat
- DEUSCH, Engelberg: Die effektiven Konsuln Österreich (–Ungarns) von 1825–1918 Ihre Ausbildung, Arbeitsverhätlnisse und Biographien; Vídeň, 2017; s. 325–326 ISBN 978-3-205-20493-0
- VAVŘÍNEK, Karel: Almanach českých šlechtických a rytířských rodů 2011; Praha, 2009 ISBN 978-80-904241-2-8
Externí odkazy editovat
- Karl Heidler na webu rakouského parlamentu dostupné online