Otevřít hlavní menu

Karel Vrána

český básník, esejista, filozof, profesor, teolog, vysokoškolský pedagog a římskokatolický duchovní

Karel Vrána (pseudonym Pavel Želivan) (24. srpna 1925, ZahrádkaLedče nad Sázavou11. prosince 2004, Říčany u Prahy) byl katolický kněz, teologfilosof, profesor teologie a filosofie na Papežské lateránské univerzitě a Katolické teologické fakultě Univerzity Karlovy, rektor papežské koleje NepomucenumŘímě a předseda Křesťanské akademie v Římě.

Monsignore
prof. PhDr. ThDr. Karel Vrána
Prelát Jeho Svatosti
Rektor Papežské koleje Nepomucenum
Církev římskokatolická
Provincie česká
Diecéze královéhradecká
Období služby 19771993
Předchůdce František Planner
Nástupce Karel Pilík
Znak Znak
Svěcení
Kněžské svěcení 1950 Řím
Osobní údaje
Datum narození 24. srpna 1925
Místo narození ZahrádkaLedče nad Sázavou, ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Datum úmrtí 11. prosince 2004
(ve věku 79 let)
Místo úmrtí Říčany, ČeskoČesko Česko
Ovlivněn Josef Toufar
Alma mater Papežská lateránská univerzita
Univerzita Karlova
Známý díky teolog, filozof a vysokoškolský pedagog; spisovatel pišící pod pseudonym Pavel Želivan; přezdívaný Don Carlo
Podpis
Řády a ocenění Řád Tomáše Garrigua Masaryka řtgm IV. třídy (28. října 2001)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ŽivotEditovat

Karel Vrána pocházel z městečka Zahrádka u Ledče nad Sázavou, kde v dětství ministroval při bohoslužbách tehdejšímu kaplanovi a později faráři Josefu Toufarovi (který byl v roce 1948 na nátlak státních orgánů přeložen jako interkalární administrátor do Číhoště, zde zakrátko obviněn z domnělého inscenování tzv. Číhošťského zázraku a po krátkém pobytu ve vyšetřovací vazbě zemřel na následky bestiálního mučení). Vrána se později vyjádřil, že Toufar byl jedním z jeho kněžských vzorů.[1]

Karel Vrána v roce 1945 nastoupil po absolvování gymnázia ke studiu teologie. Na studia byl představenými poslán do Říma, kde strávil následujících šest let. Vzhledem ke komunistickému převratu v roce 1948 se již do Československa nevrátil. I po kněžském svěcení pokračoval ve studiích. Od roku 1955 pak vyučoval na teologickém institutu v Beneventu. Od roku 1978 pak působil jako rektor v římském Nepomucenu. Zároveň přednášel filosofii na Lateránské univerzitě. V Římě také dosáhl řádné profesury. V roce 1992 se vrátil do Československa a začal vyučovat na Katolické teologické fakultě v Praze. Tato fakulta se snažila o jeho jmenování profesorem, protože italská profesura nebyla v Čechách uznána. K tomu však vlivem krize fakulty v letech 1994-2003 nikdy nedošlo, protože fakulta na přechodné období ztratila potřebné akreditace.

VyznamenáníEditovat

 
Hrob na hřbitově v Říčanech u Prahy

28. října 2001 obdržel z rukou prezidenta ČR Václava Havla Řád Tomáše Garrigua Masaryka IV. třídy.[2]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. DOLEŽAL, Miloš: Jako bychom dnes zemřít měli, str. 63, kap. Trojice následovníků
  2. Řád Tomáše Garrigua Masaryka – seznam vyznamenaných

LiteraturaEditovat

  • HANUŠ, Jiří. Malý slovník osobností českého katolicismu 20. století s antologií textů. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2005. 308 s. ISBN 80-7325-029-2. S. 169–170. 
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : III. díl : Q–Ž. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 587 s. ISBN 80-7185-247-3. S. 496. 

Externí odkazyEditovat