Karel Kubánek
Podplukovník Karel Kubánek, (29. října 1916 Jilemnice – 1940 nebo 1941? Sovětský svaz, místo neznámé), byl letec československé armády. V roce 1939 odešel z vlasti, aby za její samostatnost mohl bojovat. Zahynul v ruském gulagu.
| Karel Kubánek | |
|---|---|
 Pamětní deska Karla Kubánka v Jilemnici | |
| Narození | 29. října 1916 Jilemnice  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 1940 nebo 1941 neznámé  Sovětský svaz |
| Povolání | pilot |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život editovat
Dětství a studia editovat
Karel Kubánek se narodil v Jilemnici (ve známé Zvědavé uličce) jako první dítě rodičů Karla Kubánka a Ludmily rozené Weissové. Jeho otec byl tkadlec a obchodník. Karel Kubánek maturoval na Exportní obchodní akademii v Jablonci nad Nisou a po maturitě nastoupil do vojenského leteckého učiliště ve Vyškově. V červnu 1938 byl jmenován letcem pozorovatelem a zařazen do vojenských útvarů na Slovensku.[1]
Útěk do Polska editovat
Po vzniku Protektorátu Čechy a Morava byl jako jeho příslušník ze slovenské armády propuštěn a vrátil se do Jilemnice. Spolu s letci Karlem Kopalem z Tříče a Janem Vlkem ze Semil se pokusil zapojit do odboje jako zahraniční voják. S pomocí semilských členů odbojové skupiny Obrana národa, vedených Františkem Hyškou, překročili v noci z 5. na 6. srpna 1939 hranice do Polska.[2][p 1] Již 28. srpna byla skupina letců, ve které byl Kubánek, přijata do polské armády, jako členové tzv. Legie Čechů a Slováků v Polsku.[3] Krátce na to, 1. září 1939, napadlo Německo Polsko.
Zajetí a smrt editovat
Legie Čechů a Slováků téměř nebyla vyzbrojena a neměla uniformy. V noci z 11. na 12. září 1939 zahájila ústup směrem do Rumunska. 17. září 1939 napadl Polsko i Sovětský svaz a 19. září 1939 byla legie Rudou armádou zajata.[3] Karel Kubánek se po zajetí pokusil s několika přáteli znovu, jinou cestou, dostat do Rumunska. Znovu byl zatčen NKVD, vyslýchán, obviněn ze špionáže[4] a odsouzen na tři roky nucených prací. K jejich provedení byl odvezen do povodí řeky Pečory, kde byl internován v jednom z tamních gulagů.[p 2] V něm zahynul dříve, než došlo v červenci 1941 v Londýně k podpisu dohody, podle které mohly být na území SSSR zakládány československé vojenské jednotky.[1][5]
Spolu s Karlem Kubánkem byli při nezdařeném útěku do Rumunska NKVD zatčeni i další Čechoslováci – členové polského legionu. Věznění nepřežili ještě čtyři další – četař-aspirant Josef Rychtera a četaři Černý, Němeček a Karel Stejskal.[3]
Posmrtná ocenění editovat
- V roce 1947 udělil prezident republiky Edvard Beneš Karlu Kubánkovi Československý válečný kříž 1939 „In memoriam" a Československou vojenskou medaili za zásluhy I. stupně.
K dalším oceněním Karla Kubánka v období komunistického režimu pochopitelně nedošlo.
- Dne 1. 6. 1991 byl Karel Kubánek mimořádně povýšen do hodnosti podplukovníka ve výslužbě in memoriam a 17. 6. 1991 mu byl udělen Čestný odznak československého vojenského pilota.
- Dne 28. října 2006 byla odhalena pamětní deska Karla Kubánka na jeho rodném domě v Jilemnici[6]
Odkazy editovat
Poznámky editovat
- ↑ V období okolo zahájení války Německa s Polskem již semilská Obrana národa pomáhala za hranice pouze vybraným profesím, mezi které patřili letci. Zájem o účast v zahraničních armádách mělo několikanásobně víc Čechoslováků, než bylo skutečně převedeno. Do zahraniční odešlo prostřednictvím semilských odbojářů 24 letců a 16 příslušníků jiných zbraní.
- ↑ Místo Pečorlag, které je uvedeno v materiálu Ivana Václavíka se nepodařilo jako obec identifikovat (pravděpodobně se jedná o zkratku obecného názvu tábora).
Reference editovat
- ↑ a b Ivan Václavík:Karel Kubánek letec ČSA, jeden z těch, kteří nedoletěli. sites.google.com [online]. [cit. 2016-08-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-10-08.
- ↑ MÁLKOVÁ, Žaneta. Odbojová činnost v okrese Semily v letech 1939–194. , 2009. 2009. Univerzita Pardubice, filozofická fakulta. Vedoucí práce Václav Veber. s. 9-. Dostupné online.
- ↑ a b c VHÚ:První jednotka čs. vojáků nevznikala v roce 1939 lehce
- ↑ Svaz letců ČR:Čs. letci 17. září 1939 Polsko
- ↑ esf:Souvislosti vzniku a působení čs. vojenských jednotek v SSSR, s. 5
- ↑ Zpravodaj města Jilemnice, říjen 2006, s.8. www.mestojilemnice.cz [online]. [cit. 2016-08-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-09-19.
