Wikipedie

Karel Kraus (právník)

český právník a podnikatel

Karel Kraus (německy Karl Kraus), (7. května 1866, Moravská Ostrava[1][2] – 17. srpna 1919, Moravská Ostrava[3][4]) byl právník, podnikatel a majitel nemovitostí v Ostravě.

dr. Karel Kraus
Narození7. května 1866
Moravská Ostrava
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí17. srpna 1919 (ve věku 53 let)
Moravská Ostrava
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Příčina úmrtísrdeční selhání, zemřel ve spánku
BydlištěNádražní 213/10, MOravská Ostrava
Národnostněmecká
PovoláníPrávník, podnikatel, majitel nemovitostí
Majetekvila na Nádražní ulici, činžovní domy na ulicích: Nádražní, Chelčického, Mlýnská, S. K. Neumanna, pozemky
ChoťEleonora „Lora" Margaretha Marie roz. Himmelbauer
DětiKarel, Herbert, Günther
RodičeJosef Kraus a Emilia roz. Heiterer
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Život

editovat

Rodiči Karla Krause byli Josef Kraus (1828–1881) a Emilia, dcera Karla Heiterera.[pozn. 1] Dne 7. května 1896 se oženil s Eleonorou „Lorou" Margarethou Marií (*5. září 1878, Vídeň) dcerou Antona Himmelbauera, továrníka ve Vídni a Mathildy roz. Kögler.[pozn. 2][5] V manželství se narodili tři synové Karel,[6] Herbert a Günther Reinhard Ferdinad (13. července 1914, Moravská Ostrava[7][8] – 22. duben 1998, Vídeň[9]).

Kariéra

editovat
 
Vila dr. Karla Krause (1910), Česká banka Union (1920), PROSPERITA holding, a.s. (2005)

Karel Kraus patřil k předním představitelům německé obce v Moravské Ostravě Řadil se k investorům, kteří na přelomu 19. a 20. století ovlivnili architekturu města.

V roce 1893 postavil v Přívoze tzv. Krausovu dělnickou kolonii, slangově Krausovec. Vzniklá ulice byla pojmenována Krausova (německy Krausgasse), v roce 1912 přejmenována na Dr. Karla Krause (německy Dr. Carl Krausgasse). Ulice zanikla v roce 1919.[10][11]

V roce 1910 si nechal na Nádražní ulici postavit jednopatrovou secesní vilu, které byla po jeho smrti v letech 1921–1922 přestavěna pro potřeby České banky Union.

V letech 1911–1913 postavil 21 činžovních domů na místě bývalé dělnické kolonie, kterou postavil jeho otec, a které se říkalo Krausova kolonie (německy Kraus Kolonie).[12][13] Kolonie byla postavena ve dvou etapách, první v letech 1872–1878 a druhá později. Celkem bylo postaveno 16 jednopatrových nájemních domů. Kolonie byla v lokalitě Ostrauer Straße a Elisabeth Gasse.[14][15] Činžovní domy, které byly postaveny na jejím místě, na počátku 20. století, daly za vznikl ulicím: Krausova (1911: Josef Krausgasse, 1951: S. K. Neumanna), Roseggerova (1911: Roseggergasse, 1919: Chelčického) a Mlýnská.[16][10][17][18][19][20] Investorem výstavby byl Karel Kraus. Autorem urbanizačního projektu byl adjunkt městského stavebního úřadu v Moravské Ostravě Ing. Ignatz Faigl (*1873), projekty jednotlivých domů připravil jeho bratr, vídeňský architekt Ludwig Faigl (*1874), který byl spoluautorem projektu evangelického kostela.[21] Např. stavbu domu na ulici Mlýnská č.p. 702 provedli ostravští stavitelé Vincenz Heinz & Gustav Kulka. Výstavba probíhala i po jeho smrti v roce 1919, resp. byla dokončena v roce 1924.[22]

Před rokem 1919 vlastnil v Mariánských horách svažitou parcelu, která měla v roce 1940 místní název Krausův důl (německy Schluchtenweg, 1931: Náprstkova).[pozn. 3][10][23]

Spolkový život

editovat

Patřil mezi členy německé obce v Moravské Ostravě, kteří se zasadili o výstavbu Německého domu.[24] Byl také členem politických sdružení a spolků:

  • Deutscher Volksverein für Mährisch Ostrau und Umgebung (volný překlad Německé lidové sdružení pro Moravskou Ostravu a okolí);
  • Bezirksverband „Ostmähren“ des Bundes der Deutschen Nordmährens (volný překlad Okresní sdružení „Východní Morava" Federace německé severní Moravy);
  • „Kohlenreviergau“ des Deutschen Schulvereines (volný překlad „Kohlenreviergau“ Německá školní asociace);
  • Deutscher Turnverein Mährisch Ostrau (volný překlad Německý gymnastický klub Moravská Ostrava);[25]
  • Mährisch Ostrauer Gesangverein (volný překlad Spolkový sbor Moravská Ostrava);
  • Deutscher Volksbiidungf-Verein in Mährisch Ostrau (volný překlad Německá lidová vzdělávací asociace v Moravské Ostravě).[4]

Odkazy

editovat

Poznámky

editovat
  1. ↑ Josef Kraus (1828–1881), ostravský stavitel, tovární architekt a závodní stavitel Vítkovických železáren a četných dělnických kolonií na Ostravsku.
  2. ↑ Prvorozený syn Karel (*1897) zemřel jako dítě.
  3. ↑ Pravděpodobně se jednalo o jámu, která byla základem mělkého dolu s vodorovnými štolami.

Reference

editovat
  1. ↑ Kraus, Karl: Digitální archív ZA v Opavě: Signatura archivu MO I 7. Inventární číslo 1807. N 1858-1868 I-N 1858-1868 Moravská Ostrava. 2019-12-19
  2. ↑ Kraus, Karl: Digitální archív ZA v Opavě. Signatura archivu MO I 53. Inventární číslo 8734. I-Z, 1890-1930 Moravská Ostrava. 2019-12-19
  3. ↑ Lexikon ostravské historie - A jako advokáti. Magazín PATRIOT [online]. Jaroslav Baďura, 2018-10-31 [cit. 2019-12-19]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b KRAUS, Lore. Ostrauer Zeitung. Ostrauer Zeitung. 1919-08-19 (úterý), roč. 1919, čís. 228, s. 7. Oznámení o úmrtí. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-22.  Archivováno 22. 6. 2020 na Wayback Machine.
  5. ↑ Článek: Svítidla na kapalné uhlovodíky (část 3). 2019-12-20.
  6. ↑ Kraus, Karel: Digitální archív ZA v Opavě. Signatura archivu MO I 45. Inventární číslo 1840e. I-N • 1893 - 1932 Moravská Ostrava, Mariánské Hory, Nová Ves, Přívoz. 2019-12-20.
  7. ↑ Kraus, Günther: Digitální archív ZA v Opavě. Signatura archivu MO I 45. Inventární číslo 1840e. I-N • 1893 - 1932 Moravská Ostrava, Mariánské Hory, Nová Ves, Přívoz. 2019-12-20.
  8. ↑ Kraus, Günther: Digitální archív ZA v Opavě. Signatura archivu MO I 64. Inventární číslo 13251. N • 1913-1916 Moravská Ostrava. 2019-12-20.
  9. ↑ Kraus, Günther. Austria-Forum [online]. TU Graz, 2009-08-17 [cit. 2019-12-20]. Dostupné online. (německy) 
  10. ↑ a b c VACULÍK, David. Urbanonymie vybraných měst Moravy a Slezska (její vznik, vývoj, systém a klasifikace) [online]. Redakce Školitel: prof. PhDr. Rudolf Šrámek, CSc.. Brno: Masarykova univerzita. Filozofická fakulta. Ústav českého jazyka, 2014 [cit. 2019-12-18]. S. 281; 306; 352 / 495. Dostupné online. 
  11. ↑ Dr. Karla Krause. Ostravský uličník [online]. mapomol.cz [cit. 2019-12-12]. Dostupné online. 
  12. ↑ Krausova kolonie. Ostravský uličník [online]. mapomol.cz [cit. 2019-12-12]. Dostupné online. 
  13. ↑ Handels- und Gewerbe- Adressbuch des Ostrau-Karwiner Revieres Archivováno 22. 6. 2020 na Wayback Machine.. 2019-12-18.
  14. ↑ Häuser-Verzeichnis von Mähr.Ostrau Archivováno 22. 6. 2020 na Wayback Machine.. 2019-12-18.
  15. ↑ Häuser-Verzeichnis nebst Führer u. Wegweiser von M.-Ostrau Archivováno 22. 6. 2020 na Wayback Machine.. 2019-12-19.
  16. ↑ DOKOUPIL, Lumír. Ostravští Krausové a jejich příspěvek k řešení bytové nouze. První. vyd. Brno: Matice moravská, 2003. 170 s. Dostupné online. 
  17. ↑ S.K.Neumanna. Ostravský uličník [online]. mapomol.cz [cit. 2019-12-12]. Dostupné online. 
  18. ↑ Chelčického. Ostravský uličník [online]. mapomol.cz [cit. 2019-12-12]. Dostupné online. 
  19. ↑ Mlýnská. Ostravský uličník [online]. mapomol.cz [cit. 2019-12-12]. Dostupné online. 
  20. ↑ DOKOUPILOVÁ, Lucie. Slavnostní otevření nové budovy „Mlýnská“. Listy Ostravské univerzity. Ostravská univerzita, 2006, prosinec, roč. 14, čís. 10, s. 2–3. Dostupné online. 
  21. ↑ PIĘTAK, Martin; WRANA, Aleš. „Evangelický kostel v Ostravě." Sborník u příležitosti 100. výročí položení základního kamene. První. vyd. Ostrava: Farní sbory Českobratrské církve evangelické a Slezské církve evangelické a. v., 2005. 104 s. Dostupné online. ISBN 80-902675-1-3.  Archivováno 19. 12. 2019 na Wayback Machine.
  22. ↑ Historie domu Mlýnská 534/3. mlynska.estranky.cz [online]. Společenství vlastníků Mlýnská 534/3 [cit. 2019-12-19]. Dostupné online. 
  23. ↑ Náprstkova. Ostravský uličník [online]. mapomol.cz [cit. 2019-12-12]. Dostupné online. 
  24. ↑ Ostrauer Zeitung, Number 125, strana 4 Archivováno 22. 6. 2020 na Wayback Machine.. 2019-12-20.
  25. ↑ Ostrauer Zeitung, Number 104. Stránka 9 Archivováno 22. 6. 2020 na Wayback Machine.. 2019-12-20.

Literatura

editovat
  • DOKOUPILOVÁ, Lucie. Slavnostní otevření nové budovy „Mlýnská“. Listy Ostravské univerzity. Ostravská univerzita, 2006, prosinec, roč. 14, čís. 10, s. 2-3.
  • DOKOUPIL, Lumír. Ostravští Krausové a jejich příspěvek k řešení bytové nouze. První. vyd. Brno: Matice moravská, 2003. 170 s.

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat
  • BAĎURA, Jaroslav. Lexikon ostravské historie - A jako advokáti [online]. Ostrava: Magazín PATRIOT, 2018-10-31 [cit. 2019-12-19]. Dostupné online. 
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Karel_Kraus_(právník)&oldid=24048093“