Karel Juliš (cukrář)

český cukrář, hoteliér a podnikatel

Karel Juliš (16. března 1879, Česká Skalice[1]30. května 1964, ?[2]) byl český cukrář, hoteliér a podnikatel. Patřil mezi průkopníky moderního cukrářství. Vlastnil hotel na pražském Václavském náměstí, až do současnosti po něm nazývaný hotel Juliš.

Karel Juliš
Karel Juliš (před r. 1927)
Karel Juliš (před r. 1927)
Narození16. března 1879
Česká Skalice
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí30. května 1964 (ve věku 85 let)
?
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povolánípodnikatel
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Hotel Juliš

Život editovat

Narodil se jako třetí ze čtyř synů Josefa Julische, účetního textilní továrny v České Skalici, a jeho manželky Julie, rozené Strouhalové. Když otec přijal místo úředníka u železnice, rodina se postupně stěhovala do Slaného, na Žižkov a do Bubenče.[3] V Praze se Karel vyučil v letech 1892 až 1897 cukrářem u Josefa Siegla ve Spálené ulici 42.[4], poté odešel na dva roky do Vídně, kde pracoval ve firmách Pischinger a Shelle.[2] Po návratu si v roce 1899 v Praze otevřel obchod s cukrářským zbožím. 30. ledna roku 1902 se v kostele sv. Jindřicha poprvé oženil, a to s Anežkou Přenosilovou (1898–1903)[5], která zemřela v srpnu 1903, půl roku po narození jejich dcery Růženy. V témže kostele se Juliš oženil roku 1905 podruhé, s Kateřinou Maryškovou.[6], s níž v domě čp. 972/II v Růžové ulici 26 provozoval cukrárnu "U města Nancy" s výčepem vína a likérů.[7] V letech 1913-1914 Karel Julisch ze své výrobny v Celetné ulici dodával mimo jiné cukrářské zboží jako magrony, dorty a plévy pro židovské svátky, pekl je pod rituálním dozorem zástupce židovské obce Helda[8], 15.8. 1915 je jmenován mezi dodavateli cukrářského zboží pro chudé a válkou postižené děti na lidové slavnosti v Královské oboře v Praze.[9] Jestli narukoval na frontu na počátku první světové války, vrátil se do srpna 1915 domů. Manželé Karel Katuše Julišovi se po válce rozhodli koupit dům "U obrazu Panny Marie" čp. 782/II na Václavském náměstí 22.[10] V pražském adresáři byli zapsáni jako majitelé kavárny a cukrárny, ale nebyla jim povolena rozsáhlá přestavba, jen dílčí úpravy fasády se zářivou barevností. Podle projektu Pavla Janáka bylo v letech 1922-1925 přistavěno dvorní křídlo domu do Františkánské zahrady, a to v pozdně kubistickém stylu.[11] Teprve roku 1929 Juliš dostal povolení k demolici domu a novostavbě hotelu, opět podle projektu architekta Pavla Janáka, tentokrát šlo o kompletní ocelovou konstrukci s prosklenými výklady a stěnami ve stylu funkcionalismu. Ke kavárně s cukrárnou a výrobnou tak přibyl na svou dobu velký devítipodlažní hotel Juliš. Hotel byl vyhledávaným místem nejen pro svůj sortiment nabídky, ale i vysoké společenské niveau.[pozn. 1]

 
Bývalá cukrárna U Juliše, nyní prodejna knih

Od roku 1948 do současnosti editovat

Cukrárna a hotel manželů Julišových byly znárodněny, hotel přejmenován na Tatran a cukrárna provozována jako státní podník. Po sametové revoluci byl v roce 1991 v rámci restitucí hotel vrácen rodině Julišových a ta jej prodala v roce 2002 společnosti Eltima.

Související články editovat

Odkazy editovat

Poznámky editovat

  1. Nyní je v prostorách bývalé cukrárny prodejna knih

Reference editovat

  1. SOA Zámrsk, Matrika narozených 1875-1898 v České Skalici, sign.21-4120, ukn.1091, str.F52. Dostupné online
  2. a b Cukrářova cesta první republikou. euro.e15.cz [online]. [cit. 2015-06-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-03-05. 
  3. Pobytová přihláška rodiny Josefa Julische u pražského magistrátu
  4. Adressář královského hlavního města Prahy a obcí sousedních. Praha 1896, s. 536 online
  5. http://katalog.ahmp.cz/pragapublica/permalink?xid=226D09794F65440F82183CC2DFA4AC97&scan=167#scan167 AhMP, Matrika oddaných kostela sv. Jindřicha online
  6. AhMP, Pobytová přihláška rodiny Karla Julische u pražského magistrátu
  7. Adresář král. hl. města Prahy a obcí sousedních, vydal Vojtěch Kraus, Praha 1910, s.716
  8. [1] Časopis Rozvoj 30.4. 1914 a další data
  9. Věstník obecní král. hl. města Prahy, č.16 z 12.8.1915, s. 200
  10. Lydia PETRÁŇOVÁ, Pražská domovní znamení. Panorama Praha 1988, s. 269
  11. Růžena BAŤKOVÁ a kolektiv: Umělecké památky Prahy, II., Nové Město a Vyšehrad. Praha: Academia 1998, s. 444-445

Související články editovat

Externí odkazy editovat