Otevřít hlavní menu

Doc. MUDr. Karel Holubec, CSc. (30. ledna 1906 Pržno6. ledna 1977 Třebíč) byl český lékař a vědec.

Karel Holubec
Bust of Karel Holubec at Starý hřbitov in Třebíč, Třebíč District.jpg
Narození 30. ledna 1906
Pržno
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 6. ledna 1977 (ve věku 70 let)
Třebíč
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obsah

ŽivotEditovat

Karel Holubec se narodil 30. ledna 1906 v Pržně na Valašsku v rodině vesnického učitele Josefa Holubce. V dětství se u něj projevil výjimečný talent pro cizí jazyky. V měšťanské škole plynně hovořil německy, italsky i francouzsky. Díky nadaci pro osiřelé děti mohl vystudovat gymnázium ve Valašském Meziříčí a tam se také zrodila jeho velká touha stát se cestovatelem a poznat Orient. Jeho vynikající prospěch mu pomohl ke získání stipendia na filozofické fakultě Karlovy univerzity, kde byl zapsán ke studiu orientalistiky. Matka z něj však chtěla mít lékaře a tak Karel po třetím semestru přešel na lékařskou fakultu. I nadále v něm však přetrvávala touha poznání kultury jiných národů a zájem o cizí jazyky.

Do lékařské praxe uvedl Karla Holubce MUDr. Kudláč, chirurg Zemské nemocnice v Uherském Hradišti. Tam mladý chirurg provedl samostatně zcela unikátní operaci chlapce s bodnou ranou v srdci. Dalším unikátním zákrokem bylo vyjmutí dvou hřebů z hlavy malého chlapce, které mu tam zatloukl jeho šílený otec. I tento chlapec operaci přežil a zcela se uzdravil.

V roce 1936 se stal asistentem MUDr. Jana Konečného, primáře chirurgického oddělení okresní nemocnice v Třebíči. Začátkem roku 1937, v rámci Výboru pro pomoc demokratickému Španělsku, inicioval a spoluorganizoval peněžní sbírku. Z výtěžku bylo zakoupeno zařízení a vybavení chirurgické polní nemocnice o 120 lůžkách, které bylo dopraveno do střediska Mezinárodních brigád do Albacette ve Španělsku. Tam také MUDr. Karel Holubec v dubnu roku 1937 vyjel z českou zdravotní skupinou, ve které bylo 6 lékařů, 4 zdravotní sestry, 2 řidiči, lékárnice a ekonom. Spolu s ním odjela i jeho manželka Marie Holubcová, která si osvojila základy praxe válečné operační sestry – sálové instrumentářky. Dislokací do budovy opuštěného kláštera v Quadalajaře (50 km severovýchodně od Madridu) byl uveden v činnost 1. československý lazaret Jana Amose Komenského, v němž pracovala česká zdravotnická skupina pod vedením MUDr. Holubce.

Po návratu do vlasti se manželé Holubcovi skrývali před fašisty mezi personálem pražské Vinohradské nemocnice. Zde MUDr. Holubec využil svých zkušeností válečného chirurga především při léčení tříštivých zlomenin. V roce 1945 se manželé vrátili zpět do Třebíče, kde Karel Holubec získal konkurzem obsazované místo primáře chirurgického oddělení a později se stal ředitelem nemocnice. V roce 1946 byl habilitovám prof. MUDr. Podlahou na lékařské fakultě Masarykovy univerzity v Brně.

Své zkušenosti se španělské občanské války zúročil také v rozšiřování indikací pro krevní převody při léčení chirurgicky nemocných pacientů a je tak považován za jednoho z průkopníků transfůzní služby v Československu.[zdroj?]

V roce 1950 se zúčastnil s delegací československých lékařů studijní cesty po tehdejším SSSR. V roce 1955 byl vyslán jako expert na světovou konferenci o účincích atomového záření do Hirošimy a Nagasaki v Japonsku. Jako chirurg a odborník v léčení popálenin se rychle vžil do problematiky poškození a popálenin v atomové válce a vydal několik knih, např. Případ Bikiny a Popel smrti. Vydání těchto odborných knih předcházelo roční studium oborů jaderné fyziky a chemie.

V roce 1960 byl vyslán sekcí Organizace spojených národů do tehdejšího Belgického Konga, kde organizoval ve velmi těžkých podmínkách zdravotnickou pomoc tamnímu obyvatelstvu. V letech 1961 a 1962, v letech posledních bojů za svobodný alžírský stát, byl docent Holubec vyslán do sousedního Maroka a v letech 1967–1969 působil v Etiopii, kam jej rovněž doprovázela jeho žena Marie. Za svou expertní zdravotnickou činnost v zahraničí byl vyznamenán Mezinárodním Červeným křížem.

Doc. Holubec byl také velkým znalcem cikánské otázky v Československu. Dobře ovládal romštinu, navštěvoval cikánské rodiny a pomáhal jim kromě zdravotnické péče i s integrací do společnosti. Pod pseudonymem Jan Sobota vydal sbírku veršů ze starých cikánských básní a písní, které přeložil a přebásnil pod názvem Cikán zpívá jinak.

Karel Holubec ovládal slovem i písmem 15 světových jazyků. Za svou celoživotní práci byl vyznamenán celou řadou státních a zdravotnických vyznamenání. Rodina Karla Holubce všechna tato vyznamenání archivuje a ochraňuje.[zdroj?]

Místo primáře třebíčské nemocnice zastával až do roku 1967. Zemřel v 71 letech na rakovinu.

Po smrti doc. Holubce bylo jeho ženě Marii a dalším interbrigadistům uděleno čestné španělské občanství a Marie Holubcová obdržela v Madridu v r. 1996 z rukou Španělského krále titul Señora doña.

V roce 2017 vyšla kniha Stanislava Motla s názvem Peklo pod španělským nebem, ta se věnuje osudům španělských interbrigadistů z českých zemí. Mimo jiné i Karla Holubce a jeho manželky.[1]

DíloEditovat

Karel Holubec napsal a publikoval více než 100 prací uveřejněných v odborných lékařských časopisech a více než 50 popularizačních článků. Je uveden jako spoluautor knihy Válečná chirurgie a sám vydal 4 knihy s lékařskou tematikou:

  • Chirurgické léčení popálenin
  • Popel smrti,
  • Případ Bikini
  • Blíž k obratníku
  • Hirošima - Nagasaki

ReferenceEditovat

  1. JAKUBCOVÁ, Hana. Reportér Stanislav Motl napsal knížku o interbrigadistech i z Třebíče. Třebíčský deník [online]. VLP, 2018-01-05 [cit. 2018-01-14]. Dostupné online. 

Externí odkazyEditovat