Kapan (arménsky:Կապան); dříve známé jako Ghapan, Ghap’an, Kafin, Kafan, Katan, Qafan, Zangezur nebo Madan je hlavní město arménské provincie Sjunik (marz). Město se nachází 316 km od Jerevanu.

Kapan
Կապան
Pohled na horu Khustup z Kapanu
Pohled na horu Khustup z Kapanu
Kapan – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška750-1050 m n. m.
StátArménieArménie Arménie
provincieSjunik
Kapan
Kapan
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha36 km²
Počet obyvatel46 600
Hustota zalidnění1 294,4 obyv./km²
Správa
StarostaArtur Atayan
Vznik19. století
Oficiální webwww.kapan.am
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

EtymologieEditovat

Slovo Kapan pochází z arménského slovesa kapel (կապել), což znamená "zamknout" a odkazuje na starý arménský výraz pro údolí obklopené pohořími. [1]

GeografieEditovat

Kapan je největší město v jižní Arménii. Leží na východě provincie Sjunik v údolí Ochči na svazích pohoří Zangezur. Jižně od města je hora Khustup (3206 m).

HistorieEditovat

O oblasti kolem Kapanu jsou první zmínky z 5. století. V 10. století se zde princ Smbat II přesunul a založil Sjunikh, nebo také království Bahkskoe a jmenoval se králem v roce 970. Město je spojeno se jménem Davit Bek, arménským vůdcem z 18. století, který bojoval proti turecké a perské okupaci v Sjunikhu. Jeho osvobozující kampaň s hrstkou statečných mužů začala v roce 1722 a přilákala tisíce dobrovolníků, kteří Sjunikh osvobodili.[2] Blízko Kapanu je hrad ve kterém Bek zemřel v roce 1728.

Kapan jako město vzniklo v 19. století spojením několika vesnic.

EkonomieEditovat

 
Vahanavankský klášter

S populací okolo 35 000 se Kapan snaží vyrovnat s následky horno-karabašské války a postsovětskou společností. Nicméně jsou zde známky růstu a vývoje. Kapan je hlavně důlní město, proto jeho perské jméno za dynastie Kádžár bylo معدن (Ma'dan, znamenající "důl"). Kapanský průmysl je závislý na nově zprivatizovaných zásob kovů. Ale rozvíjejí se i ostatní služby jako textilní a nábytkářský průmysl, chov zvířat v obchodním měřítku.

Kapan byl a stále zůstává centrem produkce mnoha neželezných kovů. Komerční využití zdejších zdrojů začalo v roce 1890. Arménští podnikatelé a francouzští důlní inženýři získali povolení pro stavbu měděných dolů a továren pro zpravování měděné rudy ve městě.

PamátkyEditovat

DopravaEditovat

Město je spojeno s Íránem silnicí. Ke konci roku 2008 byla silnice přestavěna mezi Kapanem a městy Kadžaran a Meghri. Z města vede jen nepoužívaná železnice Kapan-Zangilan-Mindživan.

Před válkou o Náhorní Karabach bylo ve městě malé letiště používané pro letadla YAK-40 a AN-14. Jiné nejbližší letiště leží 62 km severně.

SportEditovat

Významní lidéEditovat

Sesterská městaEditovat

ReferenceEditovat

  1. Western Armenian Dictionary & Phrasebook: Armenian-English/English-Armenian (Hippocrene Dictionary and Phrasebook). 2006. p. 86
  2. Капан [online]. www.abp.am [cit. 2009-08-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-05-05. (Russian) 

Externí odkazyEditovat