Kapan (arménsky:Կապան); dříve známé jako Ghapan, Ghap’an, Kafin, Kafan, Katan, Qafan, Zangezur nebo Madan je hlavní město arménské provincie Sjunik (marz). Město se nachází 316 km od Jerevanu.

Kapan
Կապան
Pohled na horu Khustup z Kapanu
Pohled na horu Khustup z Kapanu
Kapan – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška 750-1050 m n. m.
Stát ArménieArménie Arménie
provincie Sjunik
Kapan
Kapan
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 36 km²
Počet obyvatel 46 600
Hustota zalidnění 1 294,4 obyv./km²
Správa
Starosta Artur Atayan
Vznik 19. století
Oficiální web www.kapan.am
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

EtymologieEditovat

Slovo Kapan pochází z arménského slovesa kapel (կապել), což znamená "zamknout" a odkazuje na starý arménský výraz pro údolí obklopené pohořími. [1]

GeografieEditovat

Kapan je největší město v jižní Arménii. Leží na východě provincie Sjunikh v údolí Voghji na svazích pohoří Zangezur. Jižně od města je hora Khustup (3201m).

HistorieEditovat

O oblasti kolem Kapanu jsou první zmínky z 5. století. V 10. století se zde princ Smbat II přesunul a založil Sjunikh, nebo také království Bahkskoe a jmenoval se králém v roce 970. Město je spojeno se jménem Davit Bek, arménským vůdcem z 18. století, který bojoval proti turecké a perské okupaci v Sjunikhu. Jeho osvobozující kampaň s hrstkou statečných mužů začala v roce 1722 a přilákala tisíce dobrovolníků, kteří Sjunikh osvobodili.[2] Blízko Kapanu je hrad ve kterém Bek zemřel v roce 1728.

Kapan jako město vzniklo v 19. století spojením několika vesnic.

EkonomieEditovat

 
Vahanavankský klášter

S populací okolo 35 000 se Kapan snaží vyrovnat s následky horno-karabašské války a post-sovětskou společností. Nicméně jsou zde známky růstu a vývoje. Kapan je hlavně důlní město, proto jeho perské jméno za dynastie Qajar bylo معدن (Ma'dan, znamenající "důl"). Kapanský průmysl je závislý na nově zprivatizovaných zásob kovů. Ale rozvíjejí se i ostatní služby jako textilní a nábytkářský průmysl, chov zvířat v obchodním měřítku.

Kapan byl a stále zůstává centrem produkce mnoha neželezných kovů. Komerční využití zdejších zdroju začalo v roce 1890. Arménští podnikatelé a francouzští důlní inženýři získali povolení pro stavbu měděných dolů a továren pro zpravování měděné rudy ve městě.

PamátkyEditovat

DopravaEditovat

Město je spojeno s Íránem silnicí. Ke konci roku 2008 byla silnice přestavěna mezi Kapanem a městy Kajaran a Meghri. Z města vede jen nepoužívaná železnice Kapan-Kovsakan-Midzhnavan

Před horno-karabšskou válkou, malé letiště bylo používáno pro letadla YAK-40 a AN-14. Jiné nejbližší letiště leží 62 km severně.

SportEditovat

Významní lidéEditovat

Sesterská městaEditovat

ReferenceEditovat

  1. Western Armenian Dictionary & Phrasebook: Armenian-English/English-Armenian (Hippocrene Dictionary and Phrasebook). 2006. p. 86
  2. Капан [online]. www.abp.am [cit. 2009-08-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-05-05. (Russian) 

Externí odkazyEditovat